Počet případů hepatitidy C stoupá. Přestože prevence ušetří miliony, ČR se potýká s nedostatkem sociálních pracovníků
, rubrika Press centrum
Světový den boje proti hepatitidě připadá na 28. července. Společným cílem osvětových akcí a zdravotních programů po celém světě je eliminovat do roku 2020 virovou hepatitidu. Výměna injekčního materiálu, testování, kontaktní centra a terénní programy, i to jsou způsoby, kterými neziskovky chrání veřejnost před šířením infekce. Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila se právě neziskové organizace dlouhodobě zasazují o snižování výskytu hepatitidy, nicméně jsou personálně silně poddimenzované.
Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že virová hepatitida si každý rok vyžádá odhadem 1.4 milionu obětí . Téměř polovinu (48 %) z těchto úmrtí způsobuje virus hepatitidy C. V ČR bylo za rok 2015 evidováno nejvíc (956) případů hepatitidy C za posledních 7 let (od roku 2008) . To je přibližně 80 nakažených na měsíc. Ve většině případů se jedná o odhalené chronické infekce, nikoliv infekce akutní.
Prevence hepatitidy může ušetřit miliony
O žloutence se momentálně nejvíc mluví v souvislosti s aktuální epidemií hepatitidy typu A v Jihomoravském kraji, zejména v Brně. Hepatitida ovšem není jen nemocí špinavých rukou, mnohem větší nebezpečí pro společnost představují žloutenky typu B a C, kterými často trpí uživatelé drog. „Důležitou součástí prevence virových hepatitid jsou tzv. harm reduction programy, které spočívají například ve výměně jehel a stříkaček. Pracovníci nestátních organizací tak mohou včas odhalit výskyt nemoci, nahlásit ji a zabránit tak dalšímu rozšíření na zdravou populaci,“ říká předsedkyně Asociace nestátních organizací (A.N.O.) Helena Rampachová.
Sociální pracovníci ze 105 nízkoprahových programů v ČR rozdali v roce 2014 celkem 6,6 milionů stříkaček . Některé z těchto programů nabízí uživatelům drog také alternativu injekčních stříkaček – želatinové kapsle. Roste i počet testů na infekce, jako jsou HIV, hepatitida B a C či syfilis.
"Musím říct, že v oblasti harm reduction a prevence jako takové jdou nestátní organizace příkladem, nicméně, situace je dlouhodobě neudržitelná, programy jsou poddimenzované a nedostatek personálu má za efekt nižší pokrytí preventivními službami a nárůst rizika přenosu infekčních onemocnění mezi uživateli drog," uvádí Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor.
Strategie prevence a minimalizace rizik je mnohem levnější než léčba nakažených. Ta se totiž může vyšplhat přepočtu až na téměř 1.3 milionu korun (48 000 EUR ) za jednoho pacienta.
Jak je na tom Evropa?
Jak vyplývá z nově vydané zprávy EMCDDA Odhad trendů v injekčním užívání drog v Evropě na základě dat o osobách nastupujících protidrogovou léčbu za jednotlivé země , počet injekčních uživatelů nelegálních drog v určitých částech Evropy pravděpodobně klesá. Ve většině zemí zůstává hlavní injekčně užívanou drogou heroin, ale objevují se i nové návykové látky, jako jsou katinony, nové stimulační látky, látky na vylepšení vzhledu a povzbuzení výkonu.
Přestože jsou v současnosti k dispozici efektivní způsoby léčby hepatitidy C, míra vstupu injekčních uživatelů drog do léčby je nízká a situace se zlepšuje jen pomalu. Mezi hlavní překážky patří nízká míra testování a nákladnost léčby, ale zejména obavy klinických lékařů z nespolupráce uživatelů drog.
„Důležité je předávání pozitivních osob k dalšímu vyšetření a případné léčbě. Ukazuje se, že při vhodném nastavení léčebného režimu je míra spolupráce a účinnost léčby u injekčních uživatelů srovnatelná s neuživateli drog. V současnosti jsou navíc k dispozici antivirové preparáty s velmi vysokou účinností. Studie modelující výskyt hepatitidy C ve světě také ukazují, že léčba má významný preventivní efekt snižující další šíření nákazy mezi uživateli drog,“ shrnuje Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
Podle zmíněné zprávy EMCDDA je v 5 z 10 zemí virem hepatitidy typu C infikována nadpoloviční většina injekčních uživatelů drog. Například v Litvě se na základě nejaktuálnějších dat z roku 2014 předpokládá až 77 % promořenost, v sousedním Polsku 65 %, v Maďarsku promořenost vzrostla na 49 % a na Slovensku na 41 %. V České republice je hepatitidou C promořeno přibližně 30 % uživatelů, což je pod úrovní většiny zemí EU.
Další aktuální informace a statistiky najdete v nově vydané publikaci Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti – Zaostřeno na infekce.
Kontakt pro média:
MgA. Renata Hladná
Média a PR, Odbor protidrogové politiky
M +420 728 302 397
e-mail: hladna.renata@vlada.gov.cz
vlada.gov.cz
