Domácí produkce, dovoz a vývoz drog

Zdroj informací o produkci, dovozu a vývozu nelegálních drog představují data Národní protidrogové centrály SKPV Policie ČR (NPC) a Celní protidrogové jednotky Generálního ředitelství cel (CPJ). Jde především o počty odhalených pěstíren a varen, počty záchytů jednotlivých drog a zajištěné množství drog v rozdělení podle místa záchytu (Národní protidrogová centrála SKPV Policie ČR, 2016b, Celní protidrogová jednotka, 2016).

Policie ČR a Celní správa ČR odhalily v r. 2015 celkem 220 indoor pěstíren konopí,1 což je o 81 méně než v r. 2014. Největší podíl odhalených pěstíren tvořily malé domácí pěstírny.2 Ve srovnání s předchozím rokem byl pozorován nárůst podílu malých domácích pěstíren (40 % v r. 2014 a 49 % v r. 2015) a současně pokles podílu velkých a průmyslových pěstíren (celkem 24 % v r. 2014 a 8 % v r. 2015). Celkově největší počet odhalených pěstíren byl v r. 2015 hlášen v Moravskoslezském (46), Ústeckém (31) a Plzeňském kraji (28). Nejvýraznější meziroční změnu představoval pokles počtu odhalených pěstíren v Praze (46 v r. 2014 a 11 v r. 2015). Celkový pokles odhalených pěstíren je podle NPC důsledkem zásahu policie proti majitelům a provozovatelům growshopů, které představovaly významný zdroj pěstební technologie.3

Část indoor produkce je velmi dobře organizovaná a významně se na ní podílí organizované skupiny Vietnamců (zejména u velkých pěstíren nad 500 rostlin), jichž se však zásah proti growshopům bezprostředně nedotkl. Součástí odhalovaných vietnamských kriminálních skupin v souvislosti s pěstováním konopí jsou i jejich velkosklady technologií, jejichž zdrojem jsou velmi často mainstreamové growshopové velkoobchody.4 Nadále je patrný odklon těchto skupin od pěstování konopí směrem k výrobě pervitinu, motivovaný větším a rychlejším ziskem s nižším rizikem odhalení. Pokud jde o pěstování konopí ve velkém objemu, dále mezi vietnamskými skupinami pokračuje trend pěstování ve více pěstírnách s nižší kapacitou (cca 300-500 rostlin) s cílem minimalizovat pravděpodobnost odhalení a případné ztráty.

Vypěstované konopí je určeno zejména pro domácí trh, nicméně podle NPC dochází i k velkoobjemovému vývozu, a to zejména do sousedních států, ale i na Ukrajinu, do Maďarska, Velké Británie a do severských států. Za r. 2015 evidovala CPJ celkem 200 záchytů při vývozu marihuany v celkovém množství 9,9 kg (128 záchytů o celkové hmotnosti 34,3 kg v r. 2014). Většinou (93 %) šlo o záchyty do 100 g přepravované letecky v poštovních zásilkách. Největším záchytem marihuany při vývozu z ČR byla poštovní zásilka o hmotnosti 5,2 kg, která letecky směřovala do Polska. Stejně jako v předchozím roce byla marihuana nejčastěji zajištěna na trase z ČR do Velké Británie (121 záchytů) a Německa (29 záchytů). Podle NPC jde o vzrůstající trend, přičemž do vývozu konopí jsou stále více zapojeni občané ČR. Pokud jde o dovoz marihuany do ČR, za r. 2015 bylo evidováno 32 záchytů o celkové hmotnosti 9,8 kg, všechny z Nizozemska (27 záchytů o celkové hmotnosti 2,9 kg v r. 2014).

Pokud jde o výrobu a distribuci pervitinu, podle NPC převládají menší domácí varny s komunitním způsobem výroby i distribuce. V r. 2015 bylo v ČR odhaleno 263 varen, tj. o 9 méně než v předchozím roce, nicméně množství zajištěné látky je více než dvojnásobné a představuje nejvyšší roční zajištěné množství pervitinu v ČR vůbec. Největší počet odhalených varen byl v r. 2015 zaznamenán v Jihomoravském (39), Moravskoslezském (39) a Ústeckém kraji (34). V r. 2014 to byly kraje Jihomoravský (43), Ústecký (40) a Moravskoslezský (35). Ke zřizování laboratoří bývají pronajímány zejména rodinné domy nebo skladové prostory a po několika výrobních cyklech se varna přesouvá na jiné místo. V r. 2015 byly zaznamenány přesuny části výroby i do Polska, přičemž hlavní motivací je eliminace rizika odhalení varny.

Pokračuje trend zvyšování objemu produkce ve velkých varnách, kde je možné při jednom výrobním cyklu vyrobit až desítky kilogramů pervitinu. Velkoobjemová výroba pervitinu se vyznačuje propracovanou dělbou práce a je již několik let doménou organizovaných skupin původem z Vietnamu. Produkce z průmyslových varen je určena převážně k vývozu do zahraničí. V této souvislosti NPC uvádí jako cílové destinace Německo, Rakousko, ale také Slovensko a Polsko či severské země. Pervitin bývá v příhraničních oblastech s Německem a Rakouskem distribuován v tržnicích, hernách, barech a dalších provozovnách nebo je do sousedních zemí pašován prostřednictvím kurýrů. Jako kurýři bývají najímány většinou sociálně marginalizované osoby, na pašování se podílí i Vietnamci napojení na hlavní organizátory.

Hlavním prekurzorem pro výrobu pervitinu je pseudoefedrin extrahovaný z léčiv. V ČR je výdej léčiv s obsahem pseudoefedrinu regulován od r. 2009,5 což se následně odrazilo na jejich nízké spotřebě - graf 10 -150. Dopad regulace na výrobu pervitinu v praxi byl však prakticky nulový, neboť výroba je dále zásobena prostřednictvím nelegálního dovozu zejména z Polska. Časté jsou také případy pašování léků s obsahem pseudoefedrinu z Turecka přes Bulharsko, Polsko a odtud pak do ČR. Jak ukazuje graf 10 -151, od zavedení regulace výdeje léčiv s obsahem pseudoefedrinu v r. 2009 je patrný výrazný nárůst záchytů při dovozu.

graf 10-150: Prodej léčiv obsahujících pseudoefedrin v ČR v l. 2007-2015, v tis. kusů balení

Zdroj: Mravčík et al. (2015b), Státní ústav pro kontrolu léčiv (2016)

graf 10-151: Množství léčiv s obsahem pseudoefedrinu zajištěných represivními orgány v l. 2007-2015, v tis. kusů tablet

Zdroj: Mravčík et al. (2015b), Národní protidrogová centrála SKPV Policie ČR (2016b)

V polovině r. 2015 schválil polský Senát novelu zákona o boji proti drogové závislosti, která zavádí regulaci léků s obsahem pseudoefedrinu, dextrometorfanu a kodeinu. Jde o následující opatření:

  • Výdej je na přechodné období od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2016 omezen na 1 balení na transakci.

  • Dne 1. 1. 2017 vstoupí v platnost vyhláška, která stanoví maximální množství pro jeden výdej, čili maximální množství psychoaktivní látky v jednotce a balení a množství pro optimální léčbu jedné osoby.

  • Výdej bude povolen pouze v lékárnách.

  • Při porušení stanovených podmínek bude hrozit peněžní sankce až 500 tis. polských zlotých (cca 3,1 mil. Kč).

  • Vyšší dávku může předepsat pouze lékař.

  • Lék je možno vydat pouze osobě starší 18 let.

  • Lékárník může odmítnout vydat léky, pokud má podezření na zneužití nebo ohrožení života či zdraví.

Na nelegálním dovozu léků s obsahem pseudoefedrinu z Polska do ČR se výše zmíněná přijatá právní úprava zatím nijak zásadně neprojevila.

Pervitin se v ČR tradičně vyrábí tzv. jodo-fosforovou cestou, kdy je stěžejním prekurzorem pseudoefedrin. V 2015 byly zaznamenány ojedinělé pokusy výroby z jiných prekurzorů např. z benzylchloridu nebo BMK (fenylpropan-2-on) tzv. Leuckartovou metodou.

Chemické látky nezbytné k výrobě pervitinu bývají často získávány z legálního trhu, a to prostřednictvím registrovaných dodavatelů. Např. prodej červeného fosforu je sledován v rámci povinné registrace výchozích a pomocných látek zavedené zákonem č. 272/2013 Sb., o prekurzorech drog. Jeho spotřeba je poměrně vysoká, přičemž značné množství směřuje podle NPC právě do nelegálních laboratoří na výrobu pervitinu.

Pokud jde o pašování metamfetaminu, od r. 2011 pozoruje NPC trend najímání českých a slovenských kurýrů pro převoz metamfetaminu z různých destinací do Japonska. Pašovaný metamfetamin většinou pochází z mimoevropských zemí (např. z Íránu). Jako kurýři jsou většinou najímány sociálně marginalizované osoby.

V r. 2015 pokračovala spolupráce represivních složek ČR na mezinárodní úrovni, zejména při odhalování drogové trestné činnosti spojené s pervitinem. Šlo především o spolupráci expozitur v příhraničních regionech (České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Brno a Ostrava). V dubnu 2015 byla podepsána nová česko-německá smlouva o policejní spolupráci, která mj. umožňuje užší formy spolupráce v boji proti přeshraniční kriminalitě (např. rozšiřuje pravomoci policistů při působení na území druhého státu, upravuje přestupkovou delikvenci). Smlouva vstoupila v platnost 1. 10. 2016, v průběhu r. 2016 se zároveň realizují praktická přípravná cvičení policistů a celníků obou zemí.

Dne 3. 7. 2015 podepsali ministři zahraničí ČR a Německa dohodu o strategické spolupráci (strategický dialog) mezi oběma zeměmi. Jednou z oblastí je protidrogová politika, zejména problematika výroby a distribuce pervitinu, ale také oblast prevence a léčby. Bude pokračovat rovněž multilaterální spolupráce v oblasti kontroly prekurzorů. Ve dnech 29. 9. 2015 až 1. 10. 2015 uspořádala NPC mezinárodní konferenci Metamfetamin - nové výzvy v mezinárodní spolupráci a spolupráce ve středoevropském prostoru za účasti orgánů činných v trestním řízení z Polské, Slovenské a České republiky, s cílem sladění společného postupu při potírání nelegálního obchodu s pervitinem. Spolupráce při odhalování DTČ, zejména nelegální výroby a obchodu s pervitinem, byla rovněž předmětem jednání zástupců české, německé a polské justice a policie, které se uskutečnilo v říjnu 2015 v Drážďanech. Tématu posílení spolupráce represivních složek v pohraničí se věnovali také ministři vnitra ČR a Bavorska na setkání v Norimberku v říjnu 2015. Oba ministři se shodli na potřebě častějších policejních akcí a zlepšení koordinace českých a německých represivních složek a podepsali společné prohlášení o spolupráci ČR a Bavorska v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti.6 Koncem r. 2015 byl schválen projekt Drugstop - přeshraniční spolupráce policejních jednotek v oblasti boje s drogovou kriminalitou financovaný z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu Interreg V-A Česká republika - Polsko s rozpočtem téměř 2,5 mil. eur.7

Kokain se do ČR dostává ze zemí Jižní Ameriky (zejména z Peru, Venezuely, Brazílie nebo Dominikánské republiky). ČR přitom není významnou cílovou ani tranzitní zemí. Zásilky kokainu zpravidla putují přes významné evropské přístavy v Nizozemsku, Belgii a Španělsku a odtud dále po pozemních trasách do ostatních evropských států včetně ČR. Na pašování a distribuci kokainu se podílí zejména skupiny osob pocházejících z Nigérie, ale také skupiny ze zemí západního Balkánu (Srbsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina) nebo Češi. K přepravě kokainu z Jižní Ameriky do zemí EU bývají často najímáni kurýři, kteří kokain přepravují v tělesných dutinách, v poštovních zásilkách nebo cestovních zavazadlech, a to v množství do 5 kg. Jako kurýři bývají najímány sociálně marginalizované osoby ze zemí střední a východní Evropy, z Balkánu a pobaltských zemí. Největší počet záchytů kokainu byl v r. 2015 zaznamenán na trase z Nizozemska - šlo o 28 záchytů v celkovém množství 153,4 g (48 záchytů v množství 142,3 g v r. 2014). Největší záchyt měl hmotnost 46,6 g. Až na 3 případy nepřesáhly záchyty hranici 10 g. V r. 2015 bylo v ČR jednorázově zachyceno rekordních 108 kg kokainu v zásilce banánů a vyšetřování ukázalo, že šlo o logistickou chybu nelegálních obchodníků a že tyto zásilky nebyly určeny pro český trh.

Pokud jde o pašování heroinu do ČR, dochází v Evropě v důsledku rozsáhlé migrace k odklonu z historicky významné trasy tzv. balkánské cesty. ČR je jak cílovou destinací, tak tranzitní zemí. Heroin se do ČR dováží v menších zásilkách o hmotnosti do 10 kg. Stejně jako v předchozím roce se na pašování a distribuci heroinu podíleli převážně etničtí Albánci, zejména z Kosova a Makedonie, a Turci. K ředění heroinu se nejčastěji používají látky, jako jsou piracetam, paracetamol, kreatin nebo levamisol. Na úrovni uživatelů, kteří představují hlavní část distribuční sítě, se pak heroin ředí v podstatě čímkoliv, co má podobnou strukturu a vzhled. Zásilky heroinu směřující do západní Evropy z Turecka bývají často převáženy v kamionech s textilním či jiným spotřebním zbožím. Na černém trhu jsou dostupné tablety substitučních přípravků s účinnou látkou buprenorfin (Subutex®, Suboxone® a Ravata®), morfinová analgetika Vendal® Retard či transdermální náplasti obsahující fentanyl. Náplasti s fentanylem se na černý trh dostávají prostřednictvím příbuzných vážně nemocných osob, prostřednictvím samotných pacientů nebo je uživatelé získávají použité z nezajištěného odpadu. V r. 2015 byla odhalena 1 varna braunu a byl zaznamenán 1 případ výroby heroinu z morfinu extrahovaného z analgetik - blíže viz VZ 2014.


TOPlist