Trh s konopnými látkami

Věchet (2015) ve své bakalářské práci zkoumal dopady změn drogové legislativy z r. 2010 na trh s konopím. Provedl 15 polostrukturovaných rozhovorů s dlouhodobými uživateli a pěstiteli konopí. Cílem bylo zjistit, jak respondenti rozumí legislativní změně a zda se jejich chování jejím vlivem změnilo. Z výsledků vyplývá, že změna legislativy měla pozitivní vliv na chování pěstitelů. Pěstování outdoor konopí je stále rozšířené. Rozvoj pěstování pro vlastní potřebu je motivován soběstačností a minimalizací nákladů, rozšířilo se i z důvodu užívání konopí pro samoléčbu. Cena marihuany na trhu klesá a její kvalita stoupá také díky rozvoji technologií či možnostem získání kvalitních semen nebo klonů a hnojiv. Podle autora lze pozitivní vliv změny legislativy spatřovat v uklidnění situace, vykročení k liberálnějšímu modelu kontroly a stanovení hraničních norem.

Již dřívější studie ukázaly, že dekriminalizace držení a pěstování konopí pro vlastní potřebu v ČR pravděpodobně přispěla k tomu, že podíl pěstování pro vlastní potřebu a malokapacitního pěstování je ve srovnání s organizovaným velkokapacitním pěstováním poměrně vysoký, což vede k nižšímu obratu a ziskům na nelegálním trhu (Běláčková a Zábranský, 2014). Také srovnání výsledků týkajících se konopného trhu z celopopulačních studií z r. 2008 a 2012 naznačuje, že v ČR došlo ke snížení podílu komerčního černého trhu (Běláčková, 2014) - blíže viz VZ 2013 a VZ 2014.

Za to, že směřuje proti malopěstitelům a samozásobitelům konopí a posiluje organizovaný černý trh s konopím v ČR, byla kritizována policejní akce proti growshopům, kdy v listopadu 2013 Policie ČR provedla na území ČR zátah na několik desítek těchto obchodů. Celkově bylo zahájeno 56 trestních řízení a česká média o zátahu podrobně informovala.1 Legitimitu policejního postupu potvrdily výsledky trestních řízení, kdy převážná část případů byla soudy různých instancí pravomocně odsouzena (většinou s podmíněnými tresty).

Policejní akce následovala po rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2012,2 který potvrdil rozsudek soudu nižší instance, který odsoudil jednatele obchodní společnosti provozující growshop a jejího zaměstnance za trestný čin šíření toxikomanie (§ 287 odst. 1, odst. 2 písm. c) TZ) k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce 1 roku. Jednateli společnosti, který byl současně jejím majitelem, uložil také trest propadnutí věci. Trestného činu se dopustili tím, že ve své prodejně nabízeli tištěné materiály propagující pěstování a užívání konopí, obsahující návody k pěstování konopí a popisující účinky drog. Dále prodávali vše potřebné k vypěstování rostlin konopí, včetně semen. Odsouzení podali ústavní stížnost. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 20. 2. 20143 potvrdil předešlý rozsudek a ústavní stížnost zamítl s tím, že považuje takové jednání za natolik společensky škodlivé, že zasluhuje vyvození trestní odpovědnosti. Podle Mandíka (2015), který se ve své diplomové práci zabýval právním vymezením drogové trestné činnosti, není pochyb ohledně naplnění skutkové podstaty trestného činu šíření toxikomanie podle § 287 TZ. Diskutabilní však zůstává účelnost trestního postihu takového chování, neboť samotné užívání trestné není, a je otázkou, zda je společensky přijatelnější, pokud si konopí budou jeho uživatelé doma pěstovat sami, nebo je budou pořizovat na černém trhu a podporovat tak nelegální trh a organizovaný zločin. Pravděpodobně lze jen těžko najít společensky bezpečnější formu produkce než samopěstování. Jak podotýká Mandík (2015), k zátahu na growshopy došlo navíc až po několika letech jejich provozování, přičemž ještě v r. 2011 považovala NPC trestní odpovědnost growshopů za minimální.4 Podle informací Policie ČR však narůstá aktivita organizovaných kriminálních skupin občanů ČR, které vykupují přebytky od samopěstitelů a následně je vyvážejí ve větších objemech mimo území ČR, zejména do Německa a Polska.5


TOPlist