Politika a strategie v oblasti prevence

Oblast prevence tvoří jeden ze 4 základních pilířů Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018 a jejích navazujících akčních plánů - blíže viz kapitolu Národní strategie protidrogové politiky (str. 31). Je také nedílnou součástí strategie Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí - blíže viz VZ 2014.

Základními dokumenty pro oblast prevence v resortu školství jsou Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2013-20181 a Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže.2

Prevenci rizikového chování se mimo jiné věnuje také Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020,3 na kterou navazuje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020,4 který má podpořit posílení školních poradenských aktivit. Obsahuje např. zavedení povinného kvalifikačního studia výchovného poradce, větší počet školních psychologů nebo zvýšení účinnosti metodického vedení ze strany pedagogicko-psychologických poraden. Má být také vypracován návrh standardních činností a způsobů zajišťování kvality poradenských služeb a jejich evaluace. Klíčové oblasti zájmu poradenských služeb ve školách budou:

  • prevence školního neúspěchu,

  • prevence rizikového chování,

  • kariérové poradenství,

  • spolupráce se zákonnými zástupci žáků,

  • podpora pedagogů při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami včetně metodické podpory.

Na Strategii vzdělávací politiky navazuje také Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016-2018 (APIV),5 který obsahuje opatření na podporu rovných příležitostí a spravedlivého přístupu ke kvalitnímu vzdělávání včetně prevence a nápravy předčasných odchodů ze vzdělávání. Konkrétními cíli APIV v rámci spolupráce MŠMT, Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) a České školní inspekce (ČŠI) pro rok 2016-2018 jsou podpora efektivní a cílené primární prevence určené žákům i pedagogům s cílem minimalizace či oddálení rizikového chování do vyššího věku. Mezi hlavní nástroje patří pravidelná koordinační a metodická setkání s krajskými školskými koordinátory prevence, metodiky prevence v pedagogicko-psychologických poradnách a ve školách a s výchovnými poradci, rozvíjení znalostí a dovedností krajských koordinátorů tak, aby byli metodickou oporou škol, dopracování doporučeného modelu minimálního preventivního programu ve školách a jeho zavedení do praxe škol a školských zařízení, vytvoření a zavedení do praxe jednotného systému sběru dat a výkaznictví v oblasti primární prevence.

APIV definuje způsoby a formy metodické podpory škol v oblasti prevence rizikového chování na školách, a to zejména prostřednictvím:

  • realizace programů dalšího vzdělávání metodiků prevence v pedagogicko-psychologických poradnách, kteří koordinují činnost školních metodiků prevence,

  • koordinačního a metodického vedení na horizontální úrovni,

  • metodické podpory středisek výchovné péče pro žáky s rizikovým chováním a pro jejich rodiče včetně ambulantní i internátní péče,

  • evaluace programů primární prevence a zajištění jejich kvality,

  • nastavení optimálních podmínek pro činnost metodiků prevence ve školách a školských zařízeních,

  • systémového nastavení podmínek pro činnost specialistů ve školách a školských poradenských zařízeních včetně legislativních změn,

  • přizpůsobení počtů poradenských pracovníků v závislosti na specifikách regionu,

  • změny financování školských poradenských služeb,

  • vymezení kompetencí školských poradenských zařízení a školních poradenských pracovišť s důrazem na spolupráci těchto subjektů, včetně posilování metodické podpory.

V únoru 2016 předložilo MŠMT do meziresortního připomínkového řízení návrh novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících,6 která doplňuje existující kariérní systém pedagogických pracovníků pro učitele o novou kariérní cestu rozvoje profesních kompetencí. Jeho cílem je zavést takový systém, který podpoří celoživotní profesní rozvoj učitelů a propojí ho se systémem odměňování.

V oblasti certifikace programů prevence rizikového chování bylo v r. 2015 posuzováno 8 programů 6 organizací, z toho 5 programům byl udělen certifikát odborné způsobilosti (4 programy všeobecné primární prevence a 1 program selektivní primární prevence). Dále se konalo 8 tzv. dohlídkových místních šetření u 9 programů prevence, kterým byl pro méně závažné nedostatky udělen v předchozím období certifikát podmínečně na dobu 1 roku. U všech devíti byla platnost certifikátu prodloužena na standardní dobu platnosti 5 let. K prosinci 2015 NÚV, který systém certifikace preventivních programů spravuje, evidoval celkem 51 organizací s 84 certifikovanými programy (z toho 50 programů všeobecné prevence, 25 programů selektivní prevence a 9 programů indikované prevence).7 Územní rozložení certifikovaných programů podle krajů ukazuje tabulka 3 -16. Zároveň byl v rámci webových stránek NÚV vytvořen on-line katalog certifikovaných preventivních programů prevence rizikového chování.8

tabulka 3-16: Počet certifikovaných programů primární prevence rizikového chování k 31. 12. 2015 podle krajů

Kraj

Počet certifikovaných organizací

Počet certifikovaných programů

Všeobecná prevence

Selektivní prevence

Indikovaná prevence

Celkem

Hl. m. Praha

11

11

8

1

20

Středočeský

5

5

3

1

9

Jihočeský

7

7

3

1

11

Plzeňský

2

2

1

1

4

Karlovarský

0

0

0

0

0

Ústecký

2

2

0

0

2

Liberecký

1

1

0

0

1

Královéhradecký

2

2

0

0

2

Pardubický

1

1

1

0

2

Vysočina

6

6

2

0

8

Jihomoravský

3

3

3

3

9

Olomoucký

3

3

1

0

4

Zlínský

6

5

2

1

8

Moravskoslezský

2

2

1

1

4

Celkem

51

50

25

9

84

Zdroj: http://www.nuv.cz/t/pracoviste-pro-certifikace/zprava-z-certifikaci-za-rok-2015 [2016-08-15]

NÚV v r. 2015 provedl průzkum mezi certifikovanými organizacemi. Cílem šetření bylo zejména získat zpětnou vazbu o přínosu certifikací pro samotné organizace a programy, celkem se do šetření zapojilo 37 organizací. Celkem 29 organizací (78 %) pokládá svoji přípravu na certifikaci a její absolvování za aktivitu, která přispěla ke zkvalitnění jejich programů, konkrétně certifikace přispěla zejména k ucelení metodických materiálů a zkvalitnění dokumentace organizace (např. manuály programu, směrnice a dokumenty vztahující se k práci organizace), dále ke zkvalitnění organizačních postupů v praxi (např. oblast přijímání a zaškolování nových pracovníků, evaluace programů či komunikace s třídním učitelem a školou) či zintenzivnění komunikace v týmu, lepším vazbám mezi pracovníky organizace a jejich profesnímu rozvoji. Organizace, které nabízejí více typů programů, oceňovaly, že je certifikace přiměla vyjasnit si rozdíly mezi programy všeobecné, selektivní a indikované primární prevence a sjednotit si metodiky pro jednotlivé úrovně programů. Jako jediné negativum byla zmiňována administrativní a časová náročnost přípravy na certifikaci. Organizace na základě zkušenosti uvedly, že certifikát nezaručuje lepší přístup do škol. Z hlediska přístupu k finančním zdrojům většina organizací certifikaci vnímá jako (spíše) přínosnou (70 %).9

NÚV dále vytvořil Standardy kvality péče o děti ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče (Pacnerová et al., 2015).10 Jejich hlavním účelem je nastavení a udržení srovnatelné úrovně kvality poskytované péče napříč zařízeními v celé ČR a zvyšování kvality péče o děti v zařízeních. Tematicky se dotýkají rovněž oblasti prevence. Standardy konkrétními kritérii postihují oblasti, které jsou pro dítě v kontextu jeho situace, rodiny a vývoje v rámci života v zařízení důležité a podstatné: schopnost navazovat a udržet vztahy, podpora kontextů, ve kterých dítě žije, podpora práce se životním příběhem dítěte, podpora naplňování fyzických a psychologických potřeb dítěte, spoluutváření života dítěte v zařízení i mimo něj, podpora spolurozhodování dítěte, aktivizace dítěte i jeho rodiny, zapojování dětí do společnosti. V souvislosti s problematikou ústavní a ochranné péče byla na konci r. 2015 uspořádána konference Kvalita péče o děti v ústavní výchově.11 V r. 2015 NÚV dále vydal překlad Evropských standardů kvality v oblasti prevence: stručný průvodce (Brotherhood a Sumnall, 2016).12

V červenci 2015 byl ukončen projekt VYNSPI 2,13 v rámci něhož probíhala pilotáž nástrojů pro oblast školské prevence rizikového chování, jako jsou zejména návrh modelu vzdělávání pracovníků v prevenci, ověření doporučené podoby minimálního preventivního programu a také příprava nového systému on-line výkaznictví preventivních aktivit pro školy - blíže viz VZ 2014.


TOPlist