Legislativní rámec, strategie a organizace léčby závislostí

Léčba spolu se sociálním začleňováním a snižování rizik představují dva ze čtyř pilířů Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018. Jednotlivé aktivity jsou obsaženy v navazujících akčních plánech - Akčním plánu 2013-2015 a v r. 2015 připravených 3 nových akčních plánech pro kontrolu tabáku, alkoholu a hazardního hraní - blíže viz VZ 2014.

V červnu 2016 byl vládou schválen1 Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2016 až 2018 pro oblast nelegálních návykových látek (Akční plán 2016-2018 pro oblast nelegálních drog). Ten obsahuje priority, z nichž pro oblast léčby a adiktologických služeb jsou relevantní zejména zacílení na vysokou míru problémového užívání pervitinu (metamfetaminu) a opiátů, zvýšení místní, časové a finanční dostupnosti specializované adiktologické péče a zavedení nového systému hodnocení dostupnosti a podpory specializovaných adiktologických služeb.

V oblasti léčby a sociálního začleňování uživatelů návykových látek stanoví Akční plán 2016-2018 pro oblast nelegálních drog následující cíle a aktivity:2

Zajistit dostupnost sítě služeb pro uživatele drog:

  • doplnit síť specializovaných adiktologických služeb na úrovni krajů - v každém kraji zajistit dostupnost následujících typů služeb: ambulantní služby pro děti a dospívající do 18 let, stacionární program, detoxifikace, rezidenční léčba, terapeutická komunita, doléčovací program s chráněným bydlením,

  • doplnit síť ambulantních adiktologických služeb na úrovni okresů - v každém okrese zajistit dostupnost ambulantních a nízkoprahových služeb,

  • podpořit rozšíření stávajících ambulantních/stacionárních (případně vznik nových) programů pro adiktologickou klientelu s duálními diagnózami,

  • podporovat využití nových technologií v adiktologických službách (internet, sociální média, mobilní aplikace apod.).

Zvýšit kvalitu poskytované péče pro uživatele návykových látek:

  • zpracovat a vydat mezioborové doporučené postupy pro oblast adiktologie.

  • Podporovat využívání metodického pokynu pro provádění screeningu a včasné intervence lékaři pro děti a dorost a pro dospělé,

  • systémově posílit spolupráci síťování specializovaných a nespecializovaných služeb v péči o závislé,

  • zavádět a využívat metodu case managementu v práci s klientem ve službách pro uživatele drog,

  • revidovat Certifikační řád certifikací odborné způsobilosti adiktologických služeb.

Zvýšit dostupnost zdravotních adiktologických služeb:

  • podpořit zavádění krátké intervence v oblasti užívání návykových látek,

  • zvýšit celkovou dostupnost substituční léčby v ČR,

  • definovat roli lékáren v systému poskytování substituční léčby,

  • zapojit adiktologické služby do reformy psychiatrické péče,

  • zmapovat problematiku uplatnění uživatelů drog na trhu práce s důrazem na zadluženost a navrhnout opatření,

  • zmapovat možnost nabídky podpory zaměstnávání, sociálního podnikání a inovací v sociální reintegraci závislých,

  • sladit systém léčby vězněných osob s civilními službami,

  • začlenit do systému služby zaměřené na podporu zaměstnávání klientů adiktologických služeb (podporované zaměstnávání), případně vytvořit standard odborné způsobilosti.

Dne 3. 6. 2015 vláda schválila a postoupila parlamentu k projednání návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který má nahradit zákon č. 379/2005 Sb. Návrh zákona mj. mění ustanovení týkající se adiktologických služeb, zavádí definici adiktologické poruchy a uvádí, kdo je poskytovatelem odborné péče osobám s adiktologickou poruchou. Vládní návrh zákona definuje odbornou péči poskytovanou osobám s adiktologickou poruchou jako takovou, která zahrnuje prevenci poruch zdravotního stavu spojených s touto poruchou, včetně snižování zdravotních a sociálních rizik, jejich včasnou diagnostiku a léčbu, poradenství, sociální rehabilitaci a reintegraci osob postižených těmito poruchami (odborná péče). Tuto odbornou péči zajišťují podle návrhu zákona poskytovatelé zdravotních služeb, poskytovatelé sociálních služeb a také vězeňská služba, jde-li o péči ve věznicích nebo v ústavech pro zabezpečovací detenci. Zákon byl v prosinci 2015 projednán Poslaneckou sněmovnou v 1. čtení. Ve 2. čtení se stal předmětem desítek pozměňovacích návrhů a ve 3. hlasování 25. 5. 2016 nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat, neboť část koalice hlasovala proti s odkazem na aktuální znění ustanovení týkajících se zákazu kouření v provozovnách veřejného stravování - blíže viz kapitolu Legislativní rámec (str. 25).

Dne 26. 4. 2016 byl ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 5/2016 zveřejněn Standard ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby s duševním onemocněním.3 Cílovou skupinou ambulantní psychiatrické péče jsou osoby s duševním onemocněním v celém diagnostickém spektru duševních poruch podle MKN,4 tj. i osoby s poruchou způsobenou užíváním návykových látek (dg. F10-F19). Standard předpokládá v návaznosti na místní potřeby možné rozšíření činnosti ambulance o další služby v péči o osoby s duševním onemocněním. Rozšířená ambulantní péče se tak může podle kvalifikace pracovníků týkat nově i adiktologických služeb. Adiktolog je v této souvislosti výslovně uveden mezi možnými osobami zajišťujícími rozšířenou ambulantní péči o osoby s duševním onemocněním.

Adiktologické služby jsou financovány dotacemi MZ (zdravotní služby), MPSV a krajů (sociální služby), MS (služby pro uživatele drog ve vězení), MŠMT (služby na pomezí indikované prevence a poradenství), RVKPP (různé typy služeb), samosprávy (různé typy služeb). Významnými plátci péče jsou také zdravotní pojišťovny (zdravotní služby) - blíže viz kapitolu Rozpočty a financování (str. 44) a také Další opatření protidrogové politiky (str. 35).

V seznamu zdravotních výkonů ve vyhlášce č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, je od ledna 2014 uvedeno 6 specifických adiktologických výkonů. Současně je od ledna 2014 stanovena hodnota bodu adiktologických výkonů ve výši 1 Kč za bod v úhradové vyhlášce č. 428/2013 Sb. V praxi se však uzavírání smluv o poskytování služeb se zdravotními pojišťovnami na odbornost adiktologie dosud potýká s problémy. Podle informací České asociace adiktologů (ČAA) z konce června 2016 se 11 organizacím podařilo vyjednat a podepsat 43 individuálních smluv o zajištění adiktologické péče v rámci 13 adiktologických ambulancí. Alespoň jednu smlouvu s některou zdravotní pojišťovnou mají uzavřenou poskytovatelé v Brně, Berouně, Českých Budějovicích, Jeseníku, Kyjově, Liberci, Olomouci, Praze, Trutnově, Táboře a Ústí nad Labem. Česká asociace adiktologů i ostatní odborné a střešní organizace považují počet smluvních ambulancí i počet uzavřených smluv za nedostatečný, cílovým stavem ČAA je alespoň 1 ambulance s výkony hrazenými ze zdravotního pojištění v každém kraji (A.N.O. požaduje alespoň 1 ambulanci na 1000 odhadovaných problémových uživatelů drog). Dosud není adiktologická ambulantní péče dostupná v Karlovarském, Plzeňském, Pardubickém, Moravskoslezském, Zlínském kraji a na Vysočině. Např. Všeobecná zdravotní pojišťovna uzavřela v celé ČR smlouvy se 7 poskytovateli na 2 roky v rámci pilotní projektu.5

Pavlovská et al. (2016) publikovali článek o vysokoškolských programech studia adiktologie v Evropě. Rešerší bylo identifikováno celkem 34 programů na 25 univerzitách v 8 evropských zemích. Většinou šlo o magisterské programy, pouze v ČR je možno studovat všechny typy programů (bakalářský, magisterský, doktorský). Programy mají medicínský, sociální nebo psychologický základ, 10 programů nabízí prezenční i kombinovanou formu studia, 21 vyžaduje poplatek za studium.

V r. 2015 byl založen univerzitní spolek Česká asociace studentů adiktologie, jejímiž cíli jsou sdružování studentů adiktologie, pomoc při studiu a profesním uplatnění, spolupráce s akademickou obcí a odborníky v adiktologických službách v ČR i v zahraničí.6

Podstránky

TOPlist