Léčba a poradenství prostřednictvím internetu a nových technologií

SANANIM od r. 2013 provozuje internetové stránky (S)končím s hulením,1 které poskytují informace, on-line poradenství a léčbu uživatelům konopí. Od července 2014 je stránka plně funkční, a to včetně přímého referování klientů do léčby na základě výsledku sebehodnoticích testů. V r. 2015 stránka zaznamenala 20 143 unikátních návštěvníků (v r. 2014 jich bylo 16 235), bylo provedeno 7442 testů ke zjištění závažnosti problémů spojených s užíváním konopí. Z provedených testů bylo 23,5 % v kategorii rizikového užívání, což je současně indikace pro zahájení on-line léčebného programu, který stránky nabízejí. Součástí on-line léčby je kontakt s garantem, který zahrnuje korespondenční kontakt (v prostředí aplikace nebo e-mailem) a pravidelné konzultace prostřednictvím chatu jednou týdně. Garant také průběžně sleduje postup klienta 8týdenním programem, kontroluje plnění úkolů, doplňuje program s ohledem na individuální potřeby klienta a vede kartu klienta. On-line léčbu v průběhu r. 2015 zahájilo 31 mužů a 8 žen s věkovým průměrem 29 let. Program úspěšně dokončilo 8 klientů, více než půlku léčebného programu absolvovalo 19 klientů. Bylo uskutečněno celkem 120 přímých kontaktů pracovníka s klientem prostřednictvím chatu (14 v r. 2014). Ukazuje se, že podstatnou roli v tom, zda zájemce léčbu skutečně zahájí, hraje kromě čekací doby také první kontakt nad rámec vlastní aplikace, která rozesílá pouze automaticky generovanou pozvánku s přihlašovacími údaji. Osobní garanti v případě potřeby kontaktují zájemce také prostřednictvím e-mailu (Šedivý et al., 2016).

ČR se v l. 2012-2013 účastnila studie, jejímž cílem bylo posouzení efektivity krátkých motivačních intervencí u dospívajících ve 4 evropských zemích (mimo ČR v Německu, Belgii a Švédsku) (Arnaud et al., 2016). Intervence probíhala plně automatizovaně na internetu bez osobního kontaktu a byla založena na principu motivačního rozhovoru s osobní zpětnou vazbou. Skládala se z 6 částí: (1) zpětná vazba k účastníkově užívání alkoholu s informací o souvisejících rizicích, (2) normativní zpětná vazba srovnávající jeho užívání alkoholu s vrstevníky téhož pohlaví a věku, (3) zpětná vazba ke koncentraci alkoholu v krvi a souvisejících rizicích pro epizodu nejvyšší konzumace alkoholu v posledních 2 týdnech, (4) zhodnocení a zpětná vazba k připravenosti ke změně, osobním zdrojům a strategiím k dosažení a udržení cílů, (5) grafické znázornění minusů a plusů pozitivní změny chování a (6) identifikace vysoce rizikových situací a nabídka strategií, jak jim předcházet. Soubor tvořilo 1449 osob ve věku 16-18 let (63 % respondentů bylo z ČR), kteří měli pozitivní výsledek ve screeningovém nástroji na rizikové užívání návykových látek CRAFFT (např. Csémy et al., 2008). Participanti byli náhodně rozděleni do intervenční a kontrolní skupiny a sledováni po 3 měsících. Informace pro analýzu po 3 měsících poskytlo 211 (14,5 %) osob. Intervenční skupina vykázala významný pokles užívání alkoholu v posledních 30 dnech, nižší frekvenci konzumace alkoholu, nižší výskyt nárazového pití alkoholu (binge drinking) a množství vypitých nápojů. Pokud jde o užívání nelegálních drog, intervence nevykázala žádný efekt. Přestože studie trpěla značnými ztrátami účastníků ze sledování, ukázalo se, že automatická internetová intervence s prvky osobní zpětné vazby motivující ke změně chování může být účinná v redukci (rizikového) užívání alkoholu mladistvými.

V rámci diplomové práce oboru adiktologie na 1. LF UK v Praze byly zkoumány možnosti a omezení Ecological Momentary Assessment (EMA, okamžité posouzení v přirozeném prostředí) při kontrole bažení. EMA je metoda, při níž se prostřednictvím aplikace v chytrém telefonu zjišťuje informace od pacientů v reálném čase v jejich přirozeném prostředí.2 Výzkumný soubor tvořilo 9 záměrně vybraných pacientů střednědobé ústavní léčby v jednom zařízení, kteří po dobu několika týdnů používali smartphone s aplikací EMA, jejich spolupacienti (15) a personál (8). Metodou polostrukturovaného rozhovoru byly zjišťovány zkušenosti s užíváním aplikace a používání chytrých telefonů vůbec a jejich vlivu na léčebný proces. Ukázalo se, že většina pacientů, spolupacientů a personálu neměla s používáním smartphonů v léčebném zařízení problém. Fungování v léčbě nebylo narušeno, někteří pacienti EMA přivedla k přemýšlení o vlastní situaci a pocitech, o rizicích relapsu apod. Projevily se také technické potíže s funkčností aplikace, které snižovaly adherenci pacientů (Masaryková, 2014).

V r. 2011 byl na webových stránkách Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze spuštěn svépomocný program pro osoby se závislostí na internetu. Byla provedena studie, jejímž cílem bylo zmapovat on-line aplikace, na kterých byli uživatelé internetu závislí, motivaci k závislostnímu chování, jeho projevy, negativní důsledky a přínosy jeho omezení či přerušení. Byl použit dotazník The Chen Internet Addiction Scale (CIAS) a byla provedena kvalitativní analýza dat ze svépomocného programu. Soubor tvořilo 273 osob zaregistrovaných do programu. Nejoblíbenějšími on-line aplikacemi se závislostním potenciálem byly aplikace umožňující on-line sociální komunikaci. Jako význačné se ukázaly myšlenky na aktuální on-line dění, trávení hodně času on-line a bažení. Pokud jde o změny nálady vyvolané hraním on-line her, respondenti popisovali nejčastěji kategorie uvolnění/uklidnění a vzrušení/radost. Zvýšení tolerance k používání internetu se projevovalo nadměrným trávením času on-line, připojováním kdekoliv a zakládáním nových účtů a profilů. V projevech odvykacích symptomů se nejčastěji objevila nervozita/neklid a vztek/podrážděnost. Problémy ve vztahové oblasti se projevovaly zejména v konfliktech s blízkými lidmi, omezením sociálního kontaktu a lhaním. Intrapersonální konflikty se projevovaly zejména jako konflikt mezi tím, zda být, či nebýt on-line, a jako konflikt mezi prací/studiem či jinými povinnostmi a trávením času on-line. Nejčastějšími důvody trávení času na internetu byly omezené sociální dovednosti a nadměrný stres. Nejzávažnější dopad mělo nadužívání internetu na oblast zaměstnání a studia. Od omezení nadměrného užívání internetu si respondenti slibovali především lepší studijní a pracovní výsledky a více času na koníčky. Do svépomocného programu se přihlásilo celkem 273 osob (226 za účelem vlastní změny a 47 s úmyslem aplikaci vyzkoušet). Dvě třetiny osob (65 %) se zúčastnily druhé fáze motivace a změny, do třetí fáze programu (prevence relapsu) se propracovalo 19 % klientů. Třetina osob (34 %) vyplnila plán, jakým způsobem by chtěla čas na on-line aplikacích omezit, a pouze 6 % (26 osob) vyplnilo, jak se jim předsevzetí podařilo splnit, 2,5 % (11 osob) se jej splnit podařilo. Ukázalo se, že závislost na internetu narušuje spíše psychosociální (pracovní a sociální) fungování než zdraví, což může být důvod, proč se tito klienti často nevyskytují v psychiatrických či adiktologických službách. Svépomocný program na internetu je možnou variantou pro změnu závislostního chování právě u skryté části problémové populace, která by jinak odbornou pomoc nevyhledala (Vondráčková et al., 2014b, Vondráčková et al., 2014a).

Informace a pomoc prostřednictvím anonymního dotazu v on-line prostředí nabízejí jednotlivcům z řad uživatelů i široké veřejnosti další internetové poradny, jako např. drogovaporadna.cz organizace SANANIM či poradna extc.cz Společnosti Podané ruce. Specializovanou poradnou na právní aspekty užívání drog je Právní poradna Asociace nestátních organizací (A.N.O.), poskytuje zejména poradenství v oblasti práva trestního, občanského, rodinného či pracovního.3


TOPlist