Regionální školní studie

Výzkumy na školách jsou oblíbeným tématem bakalářských a diplomových studentských prací a také v r. 2015 realizovala řada studentů krátká dotazníková šetření na základních a středních školách (ZŠ a SŠ), případně mezi vysokoškolskými studenty, zaměřená na rozsah užívání návykových látek a postoje k nim.

Studie na základních školách

Škávová (2015) provedla ve své bakalářské práci dotazníkový průzkum na téma zkušenosti s užitím konopí na ZŠ v Jilemnici. Z 81 žáků druhého stupně jich konopí užilo alespoň jednou v životě 64 %, z toho většina (56 %) poprvé ve 12‒13 letech, 38 % ve 14 a více letech. Pouze 3 chlapci užili poprvé konopí v 10‒11 letech. Více než jednou konopí užilo 40 % těch, kteří je vyzkoušeli. Více než polovina respondentů (56 %) uvedla, že neměli informace o nezákonnosti držení a škodlivosti užívání konopí.

Zkušenosti s návykovými látkami mezi žáky 17 vybraných ZŠ ve Středočeském kraji a na Vysočině sledovala v bakalářské práci také Rubešová (2015) - celkem bylo dotázáno 630 respondentů (284 chlapců a 346 dívek), převážně ve věku 13-16 let. Školy byly vybrány tak, aby polovina byla z měst (tj. z obcí s více než 10 tis. obyvatel) a polovina z menších obcí. Zkušenost s užitím konopných látek mělo 18,7 % respondentů ve městech a 11,4 % na venkově, dalších 14,9 %, resp. 16,2 % respondentů konopné látky neužilo, ale vyzkoušet by chtělo. Zkušenost s extází uvedl 1 respondent, avšak 6,4 %, resp. 5,4 % uvedlo, že by extázi vyzkoušet chtělo. Zkušenost s halucinogeny mělo v životě 1,6 %, resp. 1,2 % dotázaných, dalších 7,3 % žáků by je vyzkoušet chtělo. Zkušenost s kokainem a pervitinem uvedli pouze respondenti z venkovských škol (1,6 % a 1,9 %), avšak současně 4,8 % respondentů z měst uvedlo, že by tyto látky vyzkoušet chtělo. Přibližně polovina dětí (55,6 % ve městech a 48,8 % na venkově) zná někoho, kdo užívá nelegální drogy, nejčastěji šlo o kamarády. Součástí dotazníku byla také otázka, co respondenti udělají, když zjistí, že někdo v jejich okolí užívá drogy - 42,2 %, resp. 34,4 % dotázaných by neudělalo vůbec nic, 26,4 %, resp. 31,1 % by se snažilo upozornit na rizika a od užívání odradit. Ve 2 školách (ze 17 dotázaných) studenti neuvedli zkušenost se žádnou ze sledovaných nelegálních drog, naopak ve 3 školách uvedli žáci zkušenost se 3 nebo více látkami.

Sekanina (2015) se v bakalářské práci věnoval znalostem žáků ZŠ o konopných látkách a sledoval mimo jiné i kontext užívání konopí. Celkem dotázal 297 žáků 6.-9. tříd ZŠ (147 chlapců a 150 dívek). Celkem 43,1 % dotázaných uvedlo, že zná někoho, kdo užívá konopné látky, 68,7 % uvedlo, že užívání konopných látek vede k užívání „tvrdých" drog. Vlastní zkušenost s užitím konopných látek mělo 8,8 % dotázaných (12,9 % chlapců a 4,7 % dívek), v naprosté většině šlo o žáky z městských škol.

Dvorská (2015) se v bakalářské práci zaměřila na prevalenci užívání návykových látek u žáků 2. stupně praktických škol v Ústeckém kraji. Celkem dotázala 150 respondentů ve věku 12-15 let na 5 školách. Dotazník obsahoval 14 otázek, z nich 11 vycházelo z dotazníku ESPAD. Na praktických školách uvedlo denní kouření 44 % dotázaných, 72 % konzumovalo alkoholické nápoje. Celkem 64 % žáků uvedlo, že jejich zkušenosti s konzumací alkoholu byly pozitivní (tj. cítili se po konzumaci dobře), 21 % uvedlo negativní zkušenosti (např. nevolnost). Zkušenost s užitím konopných látek uvedlo 65 % dotázaných, 7 % užilo alespoň jednou v životě pervitin, 21 % LSD nebo jiné halucinogeny, 3 % kokain, 6 % extázi a 3 % halucinogenní houby. Celkem 41 % užilo drogu proto, aby nestálo mimo partu, 25 % s cílem dostat se do nálady a 17 % ze zvědavosti.

Zkušenostmi s návykovými látkami mezi žáky praktických škol se v bakalářské práci zabýval také Štaffa (2014) - celkem bylo dotázáno 197 žáků 6 praktických škol v Praze (116 chlapců a 81 dívek) ve věku 12-17 let. Pití alkoholu alespoň jednou týdně uvedlo 19,3 % dotázaných, 2 % pijí alkohol častěji. Celkem 12,2 % si alkohol kupuje v obchodech, 10,7 % ho dostává od rodičů, 8,6 % ho dostává od kamarádů; 3,6 % alkohol tajně bere doma rodičům. Někdy v životě kouřilo 48,3 %, 22,3 % uvedlo nákup cigaret v obchodě, 15,8 % dostává cigarety od kamarádů, tajně doma bere cigarety rodičům 1,5 %. Zkušenost s nelegální drogou uvedlo 29,9 % dotázaných (33,6 % chlapců a 24,7 % dívek), nejčastěji šlo o konopné látky (21,8 %), halucinogenní houby (3,0 %) a extázi (2,0 %). Celkem 66,5 % žáků uvedlo, že dostali nabídku drogu vyzkoušet - z těch, kterým byla droga nabídnuta, ji 85,5 % odmítlo a 14,5 % užilo.

Möllerová (2015) se v bakalářské práci zaměřila na zkušenosti s novými syntetickými drogami (NSD) v populaci ZŠ a SŠ. Sběr dat probíhal od června do prosince 2014 pomocí dotazníku, který zahrnoval 42 otázek a vycházel z dotazníku studie ESPAD, v 7. třídách základních škol až 3. ročnících středních škol v Praze, Ostravě, Českých Budějovicích a Mostě. Dotazník vyplnilo celkem 552 respondentů. Zkušenost s užitím NSD někdy v životě mělo 9 (2 %) respondentů (5 ze střední školy a 4 z učiliště) ve věku 16-18 let. Respondenti užili NSD s označením Euphoria, funky, Rasta, El Magico. Kromě NSD měli všichni zkušenost také s cigaretami, alkoholem a konopnými drogami. Celkem 7 z nich vyzkoušelo někdy v životě i jiné drogy, nejčastěji pervitin. Respondenti NSD nejčastěji dostali nebo koupili od kamaráda nebo je koupili od dealera.

Studie na středních školách

Bjalončíková (2015) v diplomové práci porovnávala míru užívání návykových látek u studentů 1. a 4. ročníků středních škol (SŠ) různých typů v Moravskoslezském kraji. Celkem oslovila 175 studentů SŠ. Zkušenost s jakoukoliv nelegální drogou v životě uvedlo 52 % studentů 4. ročníků (a cca 30 % v 1. ročníku), nejčastěji šlo o konopné látky. Celkem 8 % uvedlo zkušenost s jinou nelegální drogou. Přibližně 20 % užilo povzbuzující drogu na tanečních akcích, celkem 28 % uvedlo, že přišli do školy pod vlivem alkoholu nebo drog (14 % v 1. ročníku).

Holečková (2015) provedla v bakalářské práci průzkum mezi studenty SŠ v regionu Nové Město na Moravě. Celkem bylo dotázáno 110 studentů ve věku 15-17 let. Téměř polovina studentů (43,6 %) uvedla pravidelné kouření, 67 % pilo v posledních 30 dnech alkohol, 43 % studentů mělo zkušenost s konopnými látkami. Dvě třetiny studentů (67 %) by si snadno dokázaly sehnat konopné látky, 43 % uvedlo, že by se dalo konopí sehnat ve škole. Celkem 34 % by si dokázalo sehnat extázi a 21 % by neodmítlo, pokud by jim někdo extázi nabídl. Obdobně 20 % studentů považuje za snadno dostupný pervitin, přičemž 5 % by pervitin zkusilo, kdyby ho někdo nabízel.

Jelínková (2015) se v bakalářské práci zaměřila na postoje adolescentů k užívání drog ve Světlé nad Sázavou a podrobněji analyzovala rozdíly mezi studenty podle typu SŠ. Celkem bylo v rámci průzkumu osloveno 283 studentů, z toho 86 chlapců a 197 dívek (85 studentů gymnázií, 108 studentů středních odborných škol s maturitou a 90 studentů odborných učilišť). Zkušenost s kouřením a konzumací alkoholu měla více než polovina dotázaných všech typů SŠ, pravidelné pití alkoholu je častější u studentů odborných učilišť (OU) - 57 % oproti 27 % studentů gymnázií a středních odborných škol (SOŠ). Studenti OU výrazně častěji uváděli také 1. zkušenost s kouřením a konzumací alkoholu v nižším věku (do 12 let). Výrazně častější u studentů OU je také užívání nelegálních drog - tabulka 2 -14. Celkem 80 % studentů uvedlo, že je v regionu velmi snadné sehnat si drogu (konopné látky), současně 80-90 % studentů zná někoho, kdo drogu užívá, případně ji vyzkoušel.

tabulka 2-14: Výskyt užívání návykových látek mezi studenty středních škol ve Světlé nad Sázavou, podle typu školy, v %

Zkušenost s návykovou látkou v životě

Gymnázia

Střední odborné školy

Odborná učiliště

Alkohol nebo cigarety

58,8

56,5

66,7

Alkohol, cigarety i jiné návykové látky

23,5

16,7

42,2

Konopné látky

21,2

16,7

41,1

Halucinogeny

4,7

4,6

11,1

Stimulační drogy

0,0

1,9

14,4

Zdroj: Jelínková (2015)

Juřicová (2015) se v diplomové práci věnovala názorům a zkušenostem středoškoláků s návykovými látkami v Olomouci. Celkem oslovila 483 studentů starších 18 let (242 mužů a 241 žen), nejčastěji studujících střední odborné školy (zastoupení gymnazistů bylo 17 %, odborných učilišť 9 %). Mezi studenty bylo 43,4 % pravidelných kuřáků a 36,6 % kuřaček, alkohol konzumovalo pravidelně (tj. 6krát a častěji v posledních 30 dnech) 12,8 % mužů a 6,8 % žen. Zkušenost s užitím nelegální drogy uvedlo 52 % studentů (58 % mužů a 46 % žen). Zjišťovány byly také postoje 18letých studentů k legalizaci marihuany - proti legalizaci se vyjádřilo 43,7 % respondentů (42,1 % mužů a 45,4 % žen), pro legalizaci se vyjádřilo 40,9 %.

Rožánková (2015) v rámci diplomové práce sledovala rizikové chování 16-17letých studentů vybraných SŠ v Praze a Klatovech, celkem bylo dotázáno 312 žáků (138 chlapců a 174 dívek), z toho 159 studentů v Praze a 153 studentů v Klatovech. Zkušenost s kouřením uvedlo 66 % studentů, 17 % kouřilo denně. Téměř polovina (45,5 %) zkoušela někdy koupit cigarety v obchodě, pouze 6,4 % z nich bylo kontrolováno, zda již dosáhli 18 let. Pití nadměrných dávek alkoholu (5 a více sklenic při jedné příležitosti) v posledních 30 dnech uvedlo 56,1 % studentů, 21,2 % uvedlo časté pití nadměrných dávek (3krát a častěji v posledních 30 dnech). Celkem 63,5 % zkoušelo koupit alkohol v obchodě, věk při nákupu alkoholu byl kontrolován u třetiny z nich (20 % ze všech studentů). Zatímco u kontroly věku v případě kouření nebyly sledovány rozdíly mezi městy, v případě nákupu alkoholu byly kontroly častější v Klatovech.

Zkušenost s konopnými látkami uvedlo 39,7 % dotázaných (47,8 % studentů v Praze a 31,4 % studentů v Klatovech). Téměř 64 % studentů dostalo někdy v životě nabídku zkusit konopné látky (70 % v Praze a 57 % v Klatovech), 59 % studentů v obou městech považuje konopné látky za snadno dostupné. Zkušenost s jinou nelegální drogou uvedlo 5,1 % studentů (7,5 % studentů v Praze a 2,6 % v Klatovech). Celkem 74 % studentů uvedlo, že v rámci výuky absolvovali preventivní program zaměřený na návykové látky (Rožánková, 2015).

Zkušenostmi studentů střední odborné školy (SOŠ) s užíváním návykových látek se v bakalářské práci zabývala také Tomčáková (2015) - celkem bylo dotázáno 130 studentů starších 16 let jedné SOŠ na Vysočině, z nich 75 % navštěvovalo 4letý maturitní obor a 25 % 3letý učební obor. Celkem 75 % studentů uvedlo, že jim někdy v životě byla nabídnuta nelegální droga, 68 % uvedlo zkušenost s nelegální drogou, nejčastěji šlo o konopné látky (63,1 %), extázi (8,5 %) a halucinogenní houby (6,2 %). Celkem 51 % dotázaných uvedlo, že látku užívá příležitostně, 23 % ji užívá pravidelně (alespoň jednou měsíčně), 10 % uvedlo denní užívání. Celkem 44 % přišlo poprvé do styku s nelegální drogou v partě, 38 % ji dostalo a 18 % si ji koupilo. Celkem 35 % dotázaných nevnímá žádná rizika spojená s užíváním nelegálních drog.

Schrömerová (2015) v bakalářské práci srovnávala postoje k návykovým látkám a zkušenosti s nimi u studentů 2 gymnázií a 2 středních odborných učilišť (OU) v Pardubickém kraji. Do výzkumu se zapojilo 321 respondentů (163 studentů gymnázií a 158 studentů OU) ve věku 15-19 let. Opakovanou zkušenost s tabákem mělo 39 % studentů gymnázií, resp. 70 % studentů OU, denně kouřilo 12 %, resp. 26 %. Zkušenosti s alkoholem mělo 100 % dotázaných, opakovaně ho užilo 50 %, resp. 61 % studentů. Celkem 47 %, resp. 59 % uvedlo zkušenost s konopnými látkami, více než 5krát v životě je užilo 7 %, resp. 23 % dotázaných. Zkušenost s pervitinem uvedla 3 % gymnazistů a 13 % studentů OU, zkušenost s extází 8 %, resp. 14 %, zkušenosti s LSD 3 %, resp. 14 %, zkušenosti s heroinem nebo kokainem byly uváděny minimálně. S názorem, že konopné látky by měly být legální, souhlasilo mnohem více studentů gymnázií (73 % oproti 34 % studentů OU).

Rozdíly mezi studenty maturitních oborů a studenty učebních oborů sledoval v diplomové práci také Václavek (2015). Výzkum proběhl na vzorku 149 respondentů (97 chlapců a 52 dívek) 2 záměrně vybraných středních škol ve Znojmě. Ve věku 12-17 let bylo 45 % studentů, 55 % bylo starší 18 let. Celkem 11,4 % studentů kouřilo denně (2,9 % studentů maturitních oborů a 31,1 % studentů OU), alkohol pravidelně (alespoň jednou měsíčně) pilo 7,7 % (4,1 %, resp. 13,5 %), zkušenost s opilostí mělo 70,5 % (63,5 %, resp. 86,7 %). S nabídkou drogy se setkalo 53 % studentů, nejčastěji jim drogu nabídl kamarád (40,3 %) nebo spolužák (6,7 %), 9,4 % studentů se setkalo s nabídkou drogy od cizího člověka. Droga byla studentům nabídnuta často na diskotéce nebo zábavě (33,6 %) nebo v partě (14,8 %). Zkušenost s konopnými látkami uvedlo 39,6 % respondentů (35,6 % studentů maturitních oborů a 48,9 % studentů učebních oborů). Celkem 5,4 % uvedlo zkušenosti s LSD, 3,4 % zkusilo halucinogenní houby. Pravidelně (alespoň jednou týdně) užívá nelegální drogu 2,6 % respondentů.

Velechovská (2015) v rámci bakalářské práce sledovala míru užívání návykových látek mezi studenty 8 středních škol ve Žďáru nad Sázavou, celkem dotázala 152 studentů (85 chlapců a 67 dívek), převážně ve věku 15-16 let (12 respondentů ve věku 17 nebo více let). Denní kouření uvedlo 13 % studentů, cigarety si nejčastěji studenti kupují sami nebo jim je kupuje starší kamarád/ka. Alkohol pravidelně (alespoň 1 týdně) konzumovalo 20 % - ve třetině případů byli u první konzumace alkoholu přítomni rodiče a současně ve třetině případů šlo o ochutnání alkoholu při rodinné oslavě; konzumace alkoholu v současnosti probíhá nejčastěji s přáteli venku na ulici nebo na veřejném prostranství, alkohol často studenti získávají přes starší kamarády (34 %) nebo rodinné příslušníky (15 %). Konopné látky zkusilo v životě 35 % studentů, z nich 15 % je užilo pouze jednou a 20 % opakovaně. Zkušenost s lysohlávkami uvedla 4 % dotázaných, extázi zkusila 2 %. Nelegální drogy lze podle studentů snadno sehnat na diskotéce (24 %), od známého nebo kamaráda (18 %) nebo na ulici nebo v parku (11 %).

Vopálková (2015) provedla prospektivní studii zaměřenou na postavení studentů v rámci třídních kolektivů, při které zjišťovala také vliv užívání návykových látek na postavení ve třídě, případně na jeho změny, ke kterým došlo mezi 1. a 3. ročníkem studia. První část studie proběhla v r. 2013, kdy bylo sledováno 7 tříd vybraných středních škol na Vysočině a dotázáno celkem 153 respondentů (55 chlapů a 98 dívek). Celkem se do výzkumu zapojilo 50 studentů gymnázií, 46 studentů SOŠ (s maturitou) a 57 studentů OU; při follow-up dotazování v r. 2015 bylo přítomno 143 studentů. Zkušenost s kouřením cigaret mělo v r. 2013 celkem 69,7 % studentů, zatímco v r. 2015 již 81,1 %, podíl denních kuřáků se zvýšil z 24,0 % na 32,2 %. Časté pití nadměrných dávek alkoholu uvedlo 51,6 % studentů v r. 2013 a 69,3 % v r. 2015. Zkušenost s konopnými látkami mělo v r. 2013 celkem 33 % studentů, v r. 2015 již 52,5 %. V posledních 12 měsících užilo konopné látky 27,5 % studentů, v posledních 30 dnech 9,1 % dotázaných. K nárůstu zkušeností s konopnými látkami došlo ve všech typech škol. Užití halucinogenních hub uvedlo 8 % dotázaných (7 % v r. 2013), zkušenost s LSD mělo 7 % (4 % v r. 2013). Studenti uváděli shodně v l. 2013 a 2015, že kouření cigaret a užívání alkoholu nemá vliv na jejich postavení ve třídním kolektivu (ani na postavení spolužáků), současně se však ukázalo, že studenti, kteří jsou hodnoceni spolužáky jako oblíbenější, mají častěji zkušenost s návykovými látkami.

Studie na vysokých školách

Na užívání nelegálních drog mezi studenty Jihočeské univerzity se v diplomové práci zaměřila Plachá (2015). Celkem bylo osloveno 756 studentů 8 fakult (582 mužů a 174 žen), nejčastěji ve věku 19-26 let. Zkušenost s užitím nelegální drogy uvedlo 56,6 % dotázaných, většina z nich uvedla, že zkušenost s drogou získali před nástupem na vysokou školu. Nejčastěji uváděnými nelegálními drogami byly konopné látky, stimulancia a halucinogeny. V souvislosti s užitím drogy nepociťovala více než polovina dotázaných (56,5 %) žádné negativní důsledky, naopak 21,5 % uvedlo únavu, 15,0 % střídání nálad, 13,0 % sníženou koncentraci a 10,8 % nespavost.

Celkem 37,8 % užilo nelegální drogu v posledních 12 měsících. Denně užívá drogu 2,9 % respondentů, další 3,4 % ji užívají s frekvencí několikrát v týdnu. Aktuální užívání nelegálních drog (užívání v posledním roce) uváděli častěji muži, respondenti bydlící na kolejích a privátech. Celkem 12,6 % respondentů bylo někdy na přednášce ve škole pod vlivem drogy (Plachá, 2015).

Užíváním návykových látek mezi vysokoškolskými studenty se zabývala ve své diplomové práci také Hájková (2015), která se dotázala 200 studentů (100 mužů a 100 žen) přírodovědecké a právnické fakulty nejmenované vysoké školy. Celkem 60 % dotázaných uvedlo zkušenost s konopnými látkami (80 % mužů a 40 % žen), 36,5 % mělo zkušenost s jinou nelegální drogou (32,5 % užilo stimulační drogy, jako je např. metamfetamin, amfetaminy, extázi nebo kokain, 25,5 % užilo LSD nebo halucinogenní houby). Celkem 8 % užilo drogy ke zvýšení pozornosti a výkonu. S výjimkou konopných látek se v průzkumu neprokázaly významné rozdíly mezi muži a ženami.

Podle 64,5 % patří drogy k dnešnímu životu. Celkem 76,5 % zná ve svém okolí osobu, která užívá drogy, a 70 % dotázaných zná místa, kde se dají sehnat nelegální drogy. Nabídku vyzkoušet nelegální drogu by přijalo 44,5 % studentů (Hájková, 2015).


TOPlist