Výzkum Mladí lidé a alkohol 2016

V r. 2016 vypracovalo CVVM Sociologického ústavu AV ČR pro Potravinářskou komoru České republiky a Českou technologickou platformu pro potraviny výzkum Mladí lidé a alkohol (Buchtík et al., 2016). Studie byla koncipována jako kvalitativní výzkum, sběr dat probíhal formou strukturovaného rozhovoru. Soubor tvořilo 30 osob ve věku 16-19 let vybraných záměrným stratifikovaným (kvótním) výběrem podle pohlaví, místa bydliště, vzdělání a regionu a 10 rodičů 10 dotázaných dětí. Rozhovory probíhaly v 1. čtvrtletí 2016. Cílem studie bylo poskytnout vhled do problematiky konzumace alkoholu mladistvými, resp. popsat strategie spojené s konzumací alkoholu, její důvody a příčiny a vliv vrstevníků a rodiny. Hlavní zjištění studie jsou:1

  • Existuje mnoho strategií a způsobů obstarávání alkoholu, míst, situací a důvodů pro jeho (ne)konzumaci, norem a tlaků, kterým mladí lidé čelí.

  • Hlavním důvodem pro konzumaci alkoholu je skrytý a setrvalý sociální tlak, který mladí lidé často ani nevnímají. Pití je pro ně kolektivní činnost k navození dobré nálady a zážitků v interakci s vrstevníky. Nepití alkoholu může být stigmatizující a mladí lidé hledají strategie, jak alkohol odmítnout.

  • Alkohol je doplňkovou, přesto běžnou součástí další činnosti, nikoliv cílem sám o sobě. Vlastní konzumaci alkoholu mladí lidé vždy dávají „smysl". Naopak často hovoří o „těch druhých", že pijí jen proto, aby se opili, což bylo pro respondenty samotné nepřijatelné a nepřípustné.

  • První zkušenosti s alkoholem získávají respondenti zpravidla ve dvou krocích. Poprvé jde o přípitek odehrávající se téměř vždy v rodině, často před 15. rokem života. K první větší (nadměrné) konzumaci dochází ve vrstevnických skupinách a většinou na akcích, kdy přenocují mimo domov.

  • „Opít se" pro mládež znamená ztratit sebekontrolu, zvracet, nepamatovat si některé události nebo ztratit vědomí. Respondenti vnímají opilost jako špatnou a vlastní exces považují za něco, z čeho se poučili, a nyní už znají „míru". Pravidelné opíjení se připisují „těm druhým", kteří míru neznají a nemají sami sebe pod kontrolou. Pití alkoholu tedy považují za problematické až od vysokých dávek.

Autoři studie mimo jiné doporučují v komunikaci tématu alkoholu směrem k mladým lidem zdůraznit, že „nepít alkohol je normální" a že je potřeba respektovat rozhodnutí druhého, že nebude pít. Dále je potřeba posílit vědomí, že stav opilosti nastává dříve než ve stavu ztráty sebekontroly a že nadměrné pití není jen záležitostí „těch druhých". Rovněž je potřeba komunikaci odlišit genderově, neboť chlapci a dívky mají různé důvody a argumenty, proč pijí či nepijí (např. dívky alkoholem více řeší osobní problémy a také často nepijí z důvodu, že cítí odpor k chování opilých lidí).

Směrem k regulaci a prevenci autoři konstatují, že při získávání alkoholu hraje často klíčovou roli vrstevník, kterému již bylo 18 let. Tento vzorec často podporují i prodejci - klíčový je pro ně kupující (platící) zákazník nebo ten, kdo v restauraci objednává alkoholický nápoj a před kterého jej obsluha postaví. Rovněž se ukázala vyšší dostupnost alkoholu v malých prodejnách a večerkách. Často dochází ke konzumaci alkoholu na organizovaných vícedenních školních akcích nebo soustředěních a bylo by potřeba posílit kontrolu na těchto akcích. Cena alkoholu se neukázala jako významná bariéra konzumace alkoholu mladými lidmi a autoři se domnívají, že význam by mělo pouze skokové navýšení ceny alkoholu. Dále je potřeba posilovat informovanost prodávajícího personálu o možnosti či potřebnosti kontroly věku. Jako funkční se zdá rovněž odlišení zletilých od nezletilých návštěvníků hromadných akcí typu festivaly např. barevnými náramky (Buchtík et al., 2016).


TOPlist