Těhotenství a návykové látky

Englcová (2016) v rámci své diplomové práce provedla výzkum, jehož cílem bylo zmapovat míru a vzorce užívání návykových látek a jejich změny v průběhu těhotenství mezi problémovými uživatelkami drog, zmapovat rizikové sexuální chování a kvalitu reprodukčního zdraví, zjistit dostupnost gynekologické péče o uživatelky návykových látek, průběh péče před, při a po porodu, související specifické potřeby a faktory, které přístup k péči v oblasti reprodukčního zdraví ovlivňují. Dotazníkový průzkum byl realizován na souboru 25 problémových uživatelek drog, které minimálně jednou rodily a souhlasily s vyplněním dotazníku. Sběr dat probíhal formou rozhovoru tazatele s respondentem. Nábor do studie probíhal pomocí metody sněhové koule v kontaktním centru SANANIM v Praze a prostřednictvím Terénního programu Progressive a v jejich okolí. Dotazník obsahoval 164 položek v částech týkajících se užívání drog, rizikového sexuálního chování a reprodukčního zdraví, gynekologické péče a bariér vstupu do péče a posledního těhotenství a porodu. Nejčastěji užívanou drogou (po tabákových výrobcích, konopných drogách a alkoholu) v posledních 30 dnech byly pervitin, který užilo 19 žen (76 %), a buprenorfin, který užilo 11 žen (44 %). Všechny respondentky měly v anamnéze injekční užití drogy a téměř polovina (44 %) též sdílení injekčního náčiní. Téměř všechny ženy změnily v těhotenství své užívání návykových látek - omezily frekvenci užívání a užívané množství drogy a přestaly sdílet injekční náčiní. Největší pokles užívání nelegálních drog a kouření tabáku nastal ve třetím trimestru (tedy přibližně od 7. měsíce těhotenství), k omezení užívání alkoholu došlo již na začátku těhotenství. Více než polovina (56 %) měla v anamnéze poskytování sexu za úplatu. Přibližně 2/3 žen (64 %) se nechaly pravidelně testovat na infekční onemocnění, 56 % prodělalo virovou hepatitidu nebo syfilis. Celkem 76 % uživatelek bylo registrováno u gynekologa, ale pouze 48 % jej navštěvovalo ihned v případě nějakého problému. Nejvýraznější bariérou vyhledání gynekologické péče ve zkoumaném vzorku byly špatné zkušenosti s přístupem zdravotních sester (60 % uživatelek). Pouze 2 (8 %) z indikovaných klientek nezapočaly substituční léčbu v těhotenství. Nejlépe hodnocenou porodnicí byla ta ve Fakultní nemocnici Motol. Většina uživatelek (72 %) byla s péčí v porodnici spokojena. Po posledním porodu byla více než polovina (52 %) novorozenců propuštěna domů s matkami, ostatní byli předáni do adopce (24 %), kojeneckého ústavu (16 %), 1 byl přeložen na jiné oddělení nemocnice a 1 zemřel.

Dále byla provedena kvalitativní studie s cílem popsat charakteristiky těhotných žen - uživatelek a vliv užívání drog na průběh těhotenství, porodu a na stav novorozence a jeho vstup do života (Svačinová, 2015). Byl proveden strukturovaný rozhovor s 6 uživatelkami drog rekrutovanými převážně (5 žen) v Terapeutické komunitě Karlov SANANIM ve věku 23-36 let, které od posledního porodu dělilo 8 měsíců až 4 roky. Délka užívání návykových látek byla 6-15 let, průměrně 10,3 roku. Všechny ženy užívaly před otěhotněním pervitin, u všech bylo přítomno polyvalentní užívání - pervitin kombinovaly nejčastěji s marihuanou a cigaretami, ve dvou případech užívaly opiáty. V průběhu těhotenství klientky užívaly alkohol, a to spíše s nízkou frekvencí (1-2krát měsíčně). Těhotenství bylo často neplánované a nechtěné, přesto motivovalo 4 klientky k omezení míry užívání drog (úplně abstinovaly od pervitinu či opiátů nejpozději v 7. měsíci těhotenství) a 1 žena zahájila opiátovou substituční léčbu. Prenatální poradnu navštěvovalo 5 z 6 respondentek, polovina respondentek se dostavila k porodu střízlivá.

Porodnická anamnéza klientek byla bohatá, obsahovala zejména vícečetné spontánní či indukované potraty, jedna z žen měla za sebou až 7 těhotenství. Z posledních porodů 6 žen proběhly 4 spontánně, 2 byly ukončeny akutním císařským řezem. Závažné těhotenské komplikace měla pouze jedna klientka. Tři porody bylo možno klasifikovat jako předčasné. Z 6 těhotenství respondentek se narodilo celkem 7 dětí, z nich 4 se narodily předčasně, 2 z těchto předčasně narozených dětí byly velmi nezralé s porodní váhou nižší než 1500 g. I donošené děti měly nižší porodní hmotnost a délku, než odpovídá populačnímu průměru. U žádného novorozence se nerozvinul abstinenční syndrom. Délka kojení u 6 dětí byla kratší než 0,5 roku, 3 z nich nebyly kojeny vůbec. Jedno dítě bylo kojeno 1,5 roku. Pouze 2 děti nezažily separaci od matky a byly v její péči celou dobu po porodu. V době studie měly 4 matky děti ve své péči, 2 matky se snažily dítě získat zpět. Většina žen měla partnera, který byl také uživatelem drog. Na základě výsledků práce připravila autorka informační leták pro těhotné uživatelky drog (Svačinová, 2015).

Na těhotné ženy v opiátové substituční léčbě se zaměřila studie, ve které byly provedeny polostrukturované rozhovory a analyzována zdravotnická dokumentace 7 klientek Centra substituční léčby Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN, které v průběhu léčby porodily alespoň 1 dítě (Sudíková, 2014). Z analýzy vyplynulo, že v těhotenství ženy zredukovaly užívání nelegálních drog a tabáku. Přestože těhotenství nebyla plánovaná, přicházela v situaci, kdy byly respondentky zdravotně i sociálně stabilizované a měly dobré zázemí. Těhotenství bylo případně motivem k rozhodnutí nastoupit do léčby či podnětem pro snížení dávky nebo pro úplnou abstinenci. Hlavními důvody byly obavy z novorozeneckého abstinenčního syndromu a zkušenost s odsuzujícím přístupem zdravotníků k matce uživatelce drog. Pouze v případě jediné respondentky zajistila metadon porodnice, v ostatních případech si musely respondentky zajistit substituční léky samy. Ve většině případů byla ženám zastavena laktace a znemožněno kojit, což je v rozporu s odbornými doporučeními.

Další informace na téma rodičovství uživatelů drog uvádí kapitola Rodičovská role uživatelů drog (str. 224).


TOPlist