Hlavní formy nelegálního provozování hazardních her

Kvízomaty a slevostroje

Kvízové hrací automaty (tzv. kvízomaty) - obrázek 6-1 - či hrací automaty k získání slevy (tzv. slevostroje) - obrázek 6-2 - jsou aktuálním jevem na nelegálním trhu s hazardními hrami v ČR od r. 2013. Jde o technické hry (TH), které byly vyvinuty za účelem obcházení loterijního zákona.

Kvízomat i slevostroj jsou elektronicky řízená technická herní zařízení obsluhovaná přímo hráčem, nabízející a umožňující účast na válcové hře a vědomostním kvízu. Ovládají se pomocí sady tlačítek pod obrazovkou, případně také dotykem na obrazovce. Zařízení je osazeno jedním, případně dvěma monitory, kdy jeden z nich je dotykový. Dále zařízení obsahuje akceptor bankovek a programové vybavení. U kvízomatu je hráči v případě výhry přičten kredit, který může vyměnit za hotovost.1 U slevostroje je hráči v případě výhry vystavena poukázka na slevu, kterou je u obsluhy možné vyměnit za slevu na konzumaci nápojů. Běžně je však tato slevová poukázka vyměňována za hotovost.

obrázek 6-1: Příklad obrazovky kvízového hracího automatu (tzv. kvízomatu)

kvízový hrací automat

Zdroj: Radek Nohl, aktualne.cz2

obrázek 6-2: Příklad obrazovky hracího automatu k získání slevy (tzv. slevostroje)

automat k získání slevy

Zdroj: MF (2016)

Záměrem provozovatelů kvízomatů či slevostrojů je vyhnout se správnímu řízení MF pro udělení licence k provozování TH, případně obejít obecně závaznou vyhlášku (OZV) zakazující provozování hazardních her a/nebo se vyhnout odvodu daně. Podle provozovatelů těchto zařízení nespadá kvízomat ani slevostroj pod účinnost loterijního zákona, jelikož hra obsahuje prvek dovednosti (tj. hráč musí před hrou odpovědět na vědomostní otázku), přičemž se odkazují na inspekční zprávu Elektrotechnického zkušebního ústavu (EZÚ) ze září 2013. Podle této zprávy posuzovaná část technického zařízení Vědomostní kvíz nesplňuje požadavky § 1 odstavce 2 a 3 loterijního zákona, tedy nespadá pod loterijní zákon. Následně EZÚ vydal prohlášení, ve kterém se distancuje od účelového tvrzení provozovatelů kvízomatů, že kvízomaty nejsou herním zařízením s odkazem na posudek EZÚ, neboť posuzoval jen část funkčního algoritmu přístroje. Od této interpretace svého posudku se EZÚ poté distancoval opakovaně, přesto se posudek stal právním argumentem ve správních a trestních řízeních vedených s provozovateli kvízomatů a slevostrojů. MF jako regulační autorita v oblasti hazardních her zastává názor, že kvízomaty a slevostroje jsou technické přístroje přímo ovládané hráčem umožňující okamžitou výhru, spadají pod účinnost loterijního zákona a jejich provozování bez licence je správním deliktem nebo trestným činem.3 Provozováním kvízomatů a slevostrojů, z nichž jejich provozovatelé neodvádějí loterijní daň do veřejných rozpočtů, přichází veřejné rozpočty (především obecní) o řádově stovky milionů Kč ročně (za předpokladu 2000 přístrojů jde odhadem o cca 200 mil. Kč). Nabídka nelegálních technických her představuje problém nejen v oblasti prosazování práva a pořádku a výběru daní, ale také kvůli nedostatečné ochraně hráčů před riziky vzniku patologického hráčství.

Nepovolené TH se začaly objevovat poté, co řada obcí výrazně omezila nebo zakázala provozování loterií a jiných podobných her na svém území prostřednictvím OZV. Podle průzkumu z května 2015 realizovaného NMS ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR uvedlo výskyt nepovolených zařízení 30 % obcí s prohibiční nebo regulační OZV. MF v březnu 2015 odhadlo množství nepovolených zařízení na přibližně 1000 kusů,4 v květnu 2015 uvedl ministr financí výskyt kvízomatů na přibližně 200 místech.5 V dubnu 2016 odhadoval SFÚ počet nelegálních kvízomatů v celé ČR na 1700 v 600 provozovnách. Podle SFÚ se nepovolený hazard nejvíce koncentruje v Brně, Jihočeském a Moravskoslezském kraji.6 Společnost KPMG vypracovala na objednávku Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů (SPELOS) studii nazvanou Analýza vývoje a dopadů trhu nelicencovaných herních zařízení v ČR (KPMG, 2016), která odhadla počet nelegálních technických zařízení v ČR na více než 2400; rovněž poukázala na příčinnou souvislost mezi počtem nálezů nelicencovaných TH a regulací OZV. Studie vycházela z dat poskytnutých MF (údaje o povolených zařízeních, přehled OZV), z dat uvedených společností SPELOS na stránkách mapynelegálníhohazardu.eu a z počtu nelicencovaných TH v obcích zjištěných z výběrových šetření ve vybraných lokalitách.

Od r. 2014 se problematikou kvízomatů a slevostrojů intenzivně zabývají orgány státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi, tedy především MF, a dotčené obce. V rámci kontrolních akcí SFÚ bylo v r. 2014 v ČR zjištěno provozování cca 250 ks nepovolených technických zařízení. V lednu 2015 byly uloženy 2 pokuty za provozování kvízomatů. Společnosti VINDARON PRO byla udělena pokuta ve výši 9,75 mil. Kč7 a společnosti Quizard ve výši 850 tis. Kč. V listopadu 2015 byly uděleny 2 pokuty ve výši 10 mil. Kč dvěma společnostem za celkem 1400 kvízomatů nelegálně provozovaných v 400 provozovnách. Celkem bylo k dubnu 2016 čtyřem majitelům kvízomatů uloženo dosud 5 pokut v celkové výši téměř 32 milionů Kč. Na všechny zjištěné případy byla podána trestní oznámení.8

Kromě pokutování vlastníků kvízomatů je možné ve správním řízení udělit pokutu i subjektům, které se na provozování kvízomatů podílejí. SFÚ začal v r. 2016 udělovat pokuty rovněž majitelům či nájemcům heren a podobných provozoven, ve kterých se nacházely nelegální kvízomaty. V dubnu 2016 byla první 2 rozhodnutí o udělení pokuty (každá v řádu desítek tisíc korun) již vydána a dalších zhruba 30 správních řízení probíhalo. Finanční správa předpokládala, že tento postup splní nejen svoji represivní funkci, ale zapůsobí i preventivně a majitele či nájemce heren od spolupráce s majiteli kvízomatů odradí.9

Finanční správa i obce podávají v souvislosti s nepovoleným provozováním technických her trestní oznámení. V červnu 2015 byla na Policejním prezidiu zřízena speciální skupina s názvem Výhra zabývající se postihováním trestné činnosti spojené s nelegálním provozováním hazardních her, která metodicky řídí postup policie v této věci v celé ČR. Na konci června 2015 zkontrolovala Policie ČR herny v Českých Budějovicích a zajistila téměř 200 kvízomatů. Na konci října zabavila 20 kvízomatů na Českolipsku.

I když s provozovateli nelegálních technických zařízení byla zahájena a probíhají správní nebo trestní řízení, nedařilo se nabídku samotných zařízení omezit, neboť chyběl jasný právní titul k jejich zadržení orgány státního dozoru nebo orgány činnými v trestním řízení. Vládní návrh zákona o hazardních hrách, který byl v květnu 2016 připraven k projednání Senátem ČR, problematiku nelegálního provozování tzv. kvízomatů a slevostrojů řeší, ale měl by být účinný až od r. 2017. Jednou ze sankcí bude nově i propadnutí věci, jejímž prostřednictvím dochází k porušování zákona o hazardních hrách, předběžné opatření zadržení věci, u níž je důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování zákona o hazardních hrách, a ochranné opatření zabrání věci v případě, že pachatele nelze za správní delikt stíhat, věc mu nenáleží nebo mu nenáleží zcela, anebo vlastník není znám. Podle nového zákona o dani z hazardních her, který by měl být účinný rovněž od začátku r. 2017, bude poplatníkem daně i nelegální provozovatel hazardních her.

Pomalý postup státu vůči kvízomatům byl hlavním tématem jednání ministrů vnitra a financí a také zástupců státního zastupitelství a policie již na začátku května 2015.10 Na začátku r. 2016 RVKPP diskutovala návrh novely zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, připravený národním protidrogovým koordinátorem, který by ještě před přijetím a účinností nového zákona o hazardních hrách vybavil orgány státního dozoru nad hazardními hrami (tj. ministerstvo financí a finanční správu, kraje i obce) účinnými nástroji, jako jsou právo vstupu do provozovny, kde jsou nelegální hry provozovány, pravomoc zadržení nelegálních herních zařízení, pravomoc uzavření provozovny, uložení zákazu činnosti apod. Tento návrh se v hlavních rysech inspiroval právě nástroji navrhovanými v novém zákoně o hazardních hrách. MF a později na svém zasedání dne 29. 2. 2016 celá vláda však možnost novely stávajícího loterijního zákona byť i ve zrychleném režimu odmítly s odkazem na to, že by po omezenou dobu r. 2016 zaváděl nové pravomoci a povinnosti pro orgány státního dozoru v oblasti loterií, které nekopírují přesně ty navrhované v novém zákoně o hazardních hrách, a zdůraznily potřebu důsledného uplatňování stávajících nástrojů, zejména těch, kterými disponují orgány činné v trestním řízení.

V dubnu 2016 se uskutečnila schůzka zástupců relevantních institucí a na základě aktuální situace se shodli na potřebě vytvoření společného specializovaného týmu pro potírání nelegálního hazardu (tzv. hazardní kobry).11 Specializovaný tým by se měl skládat z výkonné skupiny a podpůrné skupiny (členy výkonné skupiny by měla být Policie ČR, Finanční správa České republiky a Celní správy ČR, členy podpůrné skupiny MF, MV a Úřad vlády ČR - sekretariát RVKPP).

Úkolem výkonné složky by měl být společný a koordinovaný postup v boji proti nelegálnímu hazardu, a to jak vůči tzv. kvízomatům, tak vůči spolkům, jež nepovoleně provozují technické hry. Úkolem podpůrné složky bude právní a strategickopolitická podpora složky výkonné. Koordinací státních orgánů a vznikem specializovaného týmu se zabývala schůzka předsedy vlády s vybranými ministry, národním protidrogovým koordinátorem a dalšími představiteli státních orgánů.12

Nepovolené provozování hazardních her formou spolkové činnosti

Kromě kvízomatů a slevostrojů je velmi častým způsobem provozování nelegálních technických her provozování prostřednictvím spolků s uzavřeným členstvím. Tyto spolky provozují prostory, do nichž je přístup veřejnosti omezen a v nichž jsou provozovány nelicencované technické hry. KPMG (2016) s odkazem na informace v médiích uvádí, že v takovýchto provozovnách jsou místnosti, kam je vstup povolen pouze s průkazem člena spolku. Tento průkaz může být z praktických důvodů ve formě čipové karty, aby bylo umožněno vstupovat do místnosti s nelegálními TH nezávisle na obsluze. U nelegálních TH může být informace, že jsou určeny pouze pro členy spolku. U místa pro vklad finančních prostředků do hry může být označení „dar sdružení".

Podle MF se černé herny provozované formou spolků objevují tam, kde byly dříve legálně provozovány hazardní hry, poté co jim bylo povolení na základě obecně závazné vyhlášky zrušeno. Technická zařízení v nich však nejsou povolena MF ani obcí a tyto spolky rovněž nemají udělenu licenci k provozování hazardních her. Provozovatelé hazardních her bez povolení se tak dopouštějí trestného činu.13 Do prostor spolků bývá odepírán vstup kontrolním orgánům. Proti spolkům provozujícím nelegálně hazard byly podány desítky trestních oznámení. Podle tiskových zpráv Policie ČR byly takové spolky odhaleny na území Ústeckého, Jihočeského a Plzeňského kraje i Prahy.

Z minulosti jsou známy příklady sdružení Život je hrou a Hraví dospělí, která provozovala v několika městech ČR herny s nepovolenými TH.14 Na činnost sdružení Život je hrou byl zaměřen rozsáhlý policejní zásah v květnu 2013, při kterém bylo zabaveno téměř 300 přístrojů.15 Na konci května 2016 bylo sdružení Život je hrou zrušeno rozhodnutím Městského soudu v Praze, verdikt nebyl ještě pravomocný, předseda spolku se odvolal.16

Podle KPMG (2016) spolky v minulosti argumentovaly, že jejich činnost není podnikáním, ale pouze zábavou s tím, že podle § 217 aktuálně platného zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může být hlavní činností spolku uspokojování zájmů. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost však hlavní činností spolku být nemůže.

Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů (SPELOS) v r. 2015 pokračovalo v provozování internetových stránek Mapy nelegálního hazardu, na kterých 27. 4. 2016 uvádělo informaci o 402 místech, kde byly nelegálně provozovány technické hry - obrázek 6-3.17 Podle KPMG (2016) jsou data, z níž mapa vychází, postupně doplňována, ale informace o již identifikovaných místech nejsou systematicky aktualizovány. Zdrojem informací o nelegálních TH byla podle KPMG v 57 % případů hlášení členů SPELOS, ve 42 % SFÚ a v 1 % šlo o anonymní hlášení prostřednictvím formuláře na stránkách Mapy nelegálního hazardu.

obrázek 6-3: Úvodní stránka internetového portálu Mapy nelegálního hazardu, který provozuje sdružení SPELOS

nelegální herny

Zdroj: http://www.mapynelegalnihohazardu.eu/ [2016-04-28]

Na konci r. 2015 zřídilo MF e-mailovou adresu pro oznamování nelegálních heren (cerneherny@mfcr.cz). MF dále v r. 2016 připravilo pro obce metodiku, jak postupovat v případě zjištění výskytu nelegálního provozování TH, její zveřejnění plánuje MF do konce května 2016.

Některé obce se problematice nelegálních hazardních her věnovaly ve svých informačních materiálech. O žádosti MF, aby občané ohlašovali herny s nelegálně provozovanými TH, informovaly v období leden-duben 2016 např. Praha 2, Praha 4 a Praha 6 ve svých věstnících.18 Praha 4 a Praha 6 otiskly mapy legálních heren poskytnuté MF - obrázek 6-. Praha 2 uveřejnila seznam adres provozoven jak legálních, tak nelegálních TH.

obrázek 6-4: Mapa legálního hazardu otištěná v novinách městské části Praha 6

legální herny

Zdroj: http://www.sestka.cz/pdf/201601.pdf [2016-04-28]

Šimíková (2015) provedla 15 rozhovorů s bývalými a současnými hráči. Část z nich byla v kontaktu s léčebným programem Společnosti Podané ruce. Zjišťovala jejich postoj k úplnému zákazu hazardního hraní a názor na jeho dopady. Podle názoru respondentů budou i po zákazu TH stále dostupné v černých hernách. Šest respondentů uvedlo, že ví alespoň o 1 černé herně v Brně. Navíc odhadují, že jich bude přibývat. Hráči, jejichž hraní TH bylo spíše doplňkové ke sportovním sázkám, uvedli, že po zákazu hrát přestanou úplně. Další hráči se přesunou k on-line hrám nebo budou za hazardem dojíždět. Hráči, kteří hrají sice pravidelně, ale nevnímají žádné problémy s tím spojené, volí provozovny blízko svého bydliště, kde znají obsluhu, zatímco intenzivnější hráči hrají v provozovnách vzdálených od domova a snaží se udržet anonymitu.

Jihlava je jedno z větších měst, kde platí úplný zákaz provozování TH na území obce, a to od 1. 1. 2012. Do té doby měla Jihlava od r. 2008 dvě OZV, z nichž jedna zakazovala provozování TH v historické části města a druhá omezovala provozní dobu a platila na místech, která nespadala do památkové rezervace. V té době však MF povolovalo na území města TH v rozporu s obecní regulací. Počet přístrojů narostl v l. 2009-2010 až na 1400 ks (500 VHP a 900 VLT) v celkem 74 provozovnách, z toho bylo 42 heren. Tento neregulovaný nárůst byl rovněž důvodem pro následný celoplošný zákaz.

V průběhu r. 2014 a 2015 začalo MF v souladu s OZV rušit povolení na centrálně řízené TH a postupně se začaly objevovat nelegální kvízomaty. První se objevil v dubnu 2014 (město podalo podnět SFÚ a trestní oznámení Policii ČR), tento kvízomat byl však v provozu ještě v dubnu 2016. Další kvízomaty se začaly provozovat v říjnu 2015. V této době se rovněž začaly objevovat nelegální herny. V l. 2015-2016 podalo město Jihlava několik podnětů k zahájení šetření SFÚ a několik trestních oznámení Policii ČR.

Přesto bylo v polovině dubna 2016 v Jihlavě 10 provozoven s nelegálními TH - 8 na místě bývalých heren (z nichž 2 byly uzavřené kluby) a 2 restaurační zařízení (v nichž byly celkem 3 kvízomaty). Celkem bylo v Jihlavě v dubnu 2016 v provozu 47 kvízomatů a 9 VHP v uzavřené herně. V lednu 2016 byla v Jihlavě ještě jedna provozovna v podobě klubu pro členy, která však byla do dubna 2016 uzavřena.

Zdroj: Zpráva Magistrátu města Jihlavy o kontrolní činnosti související s provozováním hazardu v Jihlavě za prosinec 2015 až březen 2016 a doplňující informace z května 2016.

Nelicencované internetové hry

V ČR nadále existuje nabídka velkého množství on-line hazardních her bez povolení MF a běžná je rovněž reklama na ně. Na tuto skutečnost upozorňují rovněž v ČR licencovaní provozovatelé. Provozovatelé, kteří nemají v ČR licenci, mají konkurenční výhodu oproti provozovatelům s licencí v tom, že v ČR neplatí loterijní daň. Daňové úniky z nelicencovaného on-line hazardního hraní se podle odhadu MF pohybují kolem 1 mld. Kč ročně.19 Rovněž se jejich prostřednictvím mohou čeští hráči dostat k typům hazardních her, které v ČR dosud nejsou povolovány on-line. Jde o on-line technické hry typu automaty, loterie či kasinové hry (např. ruleta). Řada zahraničních nelicencovaných provozovatelů přímo cílí na české hráče, zejména tím, že jejich stránky jsou v češtině, některé také grafickou a obrazovou složkou - obrázek 6-5.

obrázek 6-5: Česká verze internetových stránek společnosti bwin.com

homepage bwin.com

Zdroj: bwin.com/cs [2016-04-27]

Např. internetové stránky Bohemia Casino, jejichž provozovatel sídlí na Maltě, v květnu 2015 realizovaly kampaň s motivy ledního hokeje (v souvislosti s Mistrovstvím světa v ledním hokeji, které probíhalo v Praze) - viz VZ 2014 - a v kampani v květnu 2016 cílila na „typického" Čecha v jeho „oblíbeném" prostředí, kterým je podle provozovatele hospoda - obrázek 6-6.

obrázek 6-6: Ilustrace z titulní strany jednoho z on-line kasin, jež nemají licenci pro provozování hazardních her v ČR

bohemiacasino

Zdroj: https://www.bohemiacasino.com/ [2016-05-19]

Jako řešení nelegální nabídky hazardních her na internetu prosazovali licencovaní provozovatelé (Sazka a APKURS) zavedení kombinace vzájemně se doplňujících opatření - zákaz reklamy na nelegální provozovatele, blokování stránek a blokování plateb (všech finančních transakcí z webových stránek nelegálních provozovatelů nebo na tyto stránky) - viz VZ 2014. Tato opatření jsou obsažena v novém zákonu o hazardních hrách, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou - blíže viz kapitolu Legislativní rámec a regulace hazardního hraní na národní úrovni, str. 15.

Proti ustanovením týkajícím se blokování internetových stránek protestovali zejména poskytovatelé internetového připojení, kteří před projednáváním návrhu zákona Senátem v květnu 2016 zahájili iniciativu Přichází cenzor. Poukazují zejména na možnost cenzury výkonnou mocí („úředníky ministerstva financí") a praktickou nemožností blokování v praxi - obrázek 6-7.

obrázek 6-7: Domovská stránka webu iniciativy „Přichází cenzor“

přichází cenzor

Zdroj: https://www.prichazicenzor.cz/ [2016-05-23]

Nepovolené provozování internetového hazardu bylo SFÚ v r. 2014 zjištěno na více než 1000 internetových stránkách. Monitorována byla rovněž reklama na nepovolený hazard a zjištěné případy byly předávány příslušným krajským živnostenským úřadům.

Ve studii Patologičtí hráči v léčbě z r. 2015 tvořily v ČR licencované on-line stránky 60 % a v ČR nelicencované stránky 40 % všech respondenty uvedených stránek s nabídkou hazardních her, které se se podařilo dohledat.20 Z licencovaných stránek byly nejčastěji uvedeny iFortuna.cz a Tipsport.cz, ze zahraničních Pokerstars a bwin.com - tabulka 6-6.

tabulka 6-6: Navštěvované stránky s nabídkou on-line hazardních her (všechny stránky uvedené respondenty studie Patologičtí hráči v léčbě z r. 2015, jejichž existenci se podařilo dohledat)

Název internetových stránek

Počet

Podíl (%)

V ČR licencované stránky

iFortuna.cz

43

22,2

Tipsport.cz

40

20,6

Chance.cz

18

9,3

Sazkabet.cz

10

5,2

Synottip.cz

3

1,5

Kajot.cz

2

1,0

Victoriatip.cz

1

0,5

Celkem mezisoučet

117

60,3

V ČR nelicencované stránky

Pokerstars.com

20

10,3

Bwin.com

15

7,7

Bet365.com

8

4,1

Gametwist.com

4

2,1

Unibet.com

4

2,1

Bohemiacasino.com

3

1,5

Sportingbet.com

2

1,0

Sazej.com

2

1,0

Facebook.com

2

1,0

Bet-at-home.com

2

1,0

Superhry.cz

1

0,5

Sunmaker.com

1

0,5

Stargames.com

1

0,5

RoyalPanda.com

1

0,5

Pinnaclesports.com

1

0,5

Panda games

1

0,5

icasina.com

1

0,5

Hrajzdarma.cz

1

0,5

FullTilt.com

1

0,5

Eurocasino.com

1

0,5

Daytona

1

0,5

Blackjackonline.cz

1

0,5

Betway.com

1

0,5

Betfair.com

1

0,5

1001hry.cz

1

0,5

Celkem mezisoučet

77

39,7

Celkem

194

100,0

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti and ppm factum research (2015a)

 


TOPlist