Faktory ovlivňující vstup do léčby a její úspěšnost

Ve studii Patologičtí hráči v léčbě z r. 2015 byly mj. sledovány zkušenosti s léčbou problémového hráčství, s hledáním odborné pomoci či faktory, které podmiňují nebo ovlivňují vstup do léčby. (Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a ppm factum research, 2015a). Tam, kde je to možné, jsou výsledky srovnány s výsledky obdobné studie z r. 2013.

Průměrný věk, kdy si respondenti z r. 2015 uvědomili, že mají s hraním problémy, byl 28,9 roku (min. 12, max. 60 let). Poprvé vyhledali respondenti odbornou pomoc v souvislosti s hazardním hraním v průměrném věku 31,8 roku (min. 15, max. 65 let), což bylo v průměru přibližně 7 let od okamžiku začátku pravidelného hraní hazardní hry (existuje však značná individuální variabilita). V r. 2013 byl věk prvního vyhledání odborné pomoci v průměru 29,9 roku.

Pro 56,0 % respondentů šlo o první léčbu, 44,0 % se léčilo opakovaně, maximální počet léčebných pokusů byl 9 u 1 respondenta - tabulka 8-8.

tabulka 8-8: Počet léčebných epizod v souvislosti s léčbou problémového hraní respondentů ve studii Patologičtí hráči v léčbě v r. 2015

Počet epizod

Počet

Podíl (%)

1

145

56,0

2

69

26,6

3

33

12,7

4

3

1,2

5

2

0,8

6

4

1,5

7

2

0,8

9

1

0,4

Celkem

259

100,0

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti and ppm factum research (2015a)

Nejčastěji nalezli respondenti odbornou pomoc v pobytových zařízeních pro léčbu závislostí - v psychiatrických léčebnách/nemocnicích (to souvisí rovněž s místy, kde byli respondenti rekrutováni do studie), dále u ambulantního psychiatra, u psychoterapeuta/psychologa a ve svépomocné skupině typu Anonymní gambleři. Telefonní linka nebo internetové poradna byla uvedena nejméně často - tabulka 8-9. Psychiatrická nemocnice nebo ambulantní psychiatr či psycholog/psychoterapeut byli také nejčastěji uvedeni jako zdroje pomoci, která byla vyhledána jako první - graf 8-3.

tabulka 8-9: Zkušenost respondentů s odbornou pomocí v souvislosti s problémovým hraním, v %

Zdroj pomoci

Podíl (%)

Zdravotnické zařízení pro léčbu závislostí - pobytové (léčebna / psychiatrická nemocnice)

72,2

Psychiatr - ambulantní (pracující samostatně)

56,4

Psychoterapeut, psycholog - ambulantní (pracující samostatně)

55,6

Svépomocná skupina (např. Anonymní gambleři)

33,2

Nestátní organizace pro léčbu závislostí - poradny, ambulance (drogová poradna, ambulance zaměřená na patologické hráče apod.)

32,0

Nestátní organizace pro léčbu závislostí - kontaktní služby (K-centrum, streetwork)

28,6

Praktický lékař

27,8

Linka důvěry

12,4

Internetová poradna

10,0

Dluhová poradna

9,3

Jiná odborná pomoc

5,8

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti and ppm factum research (2015a)

graf 8-3: Typ odborné pomoci v souvislosti s problémovým hraním, který byl respondenty vyhledán jako první, v %

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti and ppm factum research (2015a)

Celkem 200 (77,2 %) respondentů se někdy pokusilo své hraní omezit nebo s ním přestat bez odborné pomoci.

Jako zdroj informací o rizicích spojených s problémovým hraním či o možnosti poradenství respondenti nejčastěji uvedli rodinu, blízké přátele, známé, média, lékaře, až pak internetové stránky věnující se prevenci a léčbě problémového hraní; zdroje na straně provozovatelů hazardu jako leták v provozovně, obrazovka TH, on-line herní stránky nebo personál provozovny s hazardními hrami byly uvedeny méně často - tabulka 8-10. Informace od rodiny, od blízkých přátel, od známých, od lékaře řadí respondenti vysoko také co do vlivu na to, že respondent začal uvažovat o pomoci nebo vyhledal pomoc; poměrně vysoko se umístil také personál provozoven - tabulka 8-11.

tabulka 8-10: Zdroje informací o rizicích spojených s problémovým hraním či o možnosti poradenství prostřednictvím vybraných zdrojů, v %

Zdroj

Podíl (%)

Od rodiny

69,9

Od blízkých přátel

63,7

Od známých

59,5

V médiích

38,2

Od lékaře

32,8

Z internetové stránky věnující se prevenci a léčbě problémového hraní

25,5

Z letáku v provozovně

18,1

Na obrazovce automatu

17,0

Z on-line stránek, na kterých hrál hazardní hry

12,7

Z telefonní linky pomoci

8,5

Od zaměstnance provozovny s hazardními hrami

7,7

Z jiného zdroje

6,2

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti and ppm factum research (2015a)

tabulka 8-11: Vliv různých zdrojů informací vedoucích k vyhledání pomoci, v %

Zdroj

Spíše velký / velký vliv

Žádný/malý vliv

Neodpověděl

Rodina

75,7

22,7

1,7

Blízcí přátelé

65,5

32,7

1,8

Známí

53,2

45,5

1,3

Lékař

49,4

49,4

1,2

Zaměstnanci provozovny s hazardními hrami

40,0

60,0

0,0

Internetové stránky věnující se prevenci a léčbě problémového hraní

31,8

68,2

0,0

Telefonní linka pomoci

22,7

72,7

4,5

Jiný zdroj

18,8

68,8

12,5

Média

17,2

82,8

0,0

Internetové stránky, na kterých hrál hazardní hry

12,1

87,9

0,0

Obrazovka automatu

9,1

88,6

2,3

Leták v provozovně

8,5

91,5

0,0

Pozn.: Respondenti odpovídali na škále 1-4, kde 1 znamená, že dané zdroje/typy informací neměly vůbec žádný vliv, a 4 znamená, že měly velký vliv.

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti and ppm factum research (2015a)

Finanční problémy, problémy ve vztazích s blízkými a problémy s duševním zdravím byly většinou respondentů vnímány jako závažné problémy, které vedly k hledání pomoci a řešení problémů spojených s problémovým hraním. Stejné faktory byly nejvýznamnější rovněž v r. 2013 - tabulka 8-12.

tabulka 8-12: Důvody pro vyhledání léčby v souvislosti s hazardním hraním, v %

Druh problémů

Závažné a velmi závažné*

Finanční problémy

76,8

Problémy ve vztazích s blízkými

76,4

Problémy s duševním zdravím

59,5

Problémy s prací či zaměstnavatelem

40,9

Nedostatek času na jiné aktivity

35,5

Problémy s fyzickým zdravím

21,6

Soudní příkaz k nastoupení léčby

7,3

Jiný důvod

3,5

Pozn.: * Součet odpovědí 4 a 5, tj. závažné a velmi závažné. Respondenti odpovídali na škále 1-5, kde 1 znamená, že dané problémy nehrály roli, a 5 znamená, že byly velmi závažné.

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti and ppm factum research (2015a)

Do dotazníku v r. 2015 byla zařazena rovněž sada 5 otázek týkajících se motivace k léčbě z nástroje Circumstances, Motivation, and Readiness Scales for Substance Abuse Treatment (De Leon et al., 1994). Přibližně 85 % respondentů uvedlo vysokou či velmi vysokou míru motivace k léčbě - tabulka 8-13, podíl souhlasných odpovědí na jednotlivé otázky nástroje motivace ukazuje graf 8-4.

tabulka 8-13: Motivace klientů k léčbě - kategorie celkového skóre

Míra motivace

Počet

Podíl (%)

Velmi nízká

9

3,5

Nízká

8

3,1

Střední

23

8,9

Vysoká

54

20,8

Velmi vysoká

165

63,7

Celkem

259

100,0

Pozn.: Skóre motivace je součtem bodů u jednotlivých 5 položek a nabývá celkem 5 (žádná motivace) až 25 (maximální motivace) bodů v následujících kategoriích: 5-9 bodů velmi nízká motivace, 10-13 bodů nízká motivace, 14-17 bodů střední motivace, 18-21 bodů vysoká motivace, 22-25 bodů velmi vysoká motivace.

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti and ppm factum research (2015a)

graf 8-4: Motivace klientů k léčbě - součet kategorií „spíše" a „rozhodně souhlasím", v %

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti and ppm factum research (2015a)

Zvolánková (2015) se ve své diplomové práci na Ústavu sociální práce Univerzity Hradec Králové zabývala motivací problémových hráčů ke změně na souboru 30 klientů PN Opava a Léčebny návykových nemocí v Nechanicích, kteří vyplnili motivační dotazníky. Zjistila, že hlavní motivací ke změně je úspěšně dokončit léčbu, trvale abstinovat od hraní hazardních her a napravit poničené rodinné vztahy. Dále klienti uváděli také zvýšení sebedůvěry a sebeúcty, lepší organizaci a náplň volného času, získání zaměstnání, celkové zkvalitnění životního stylu. Do léčby hráči vstoupili nejčastěji na nátlak příbuzných či okolí nebo pod tíhou problémů, nikoli za účelem abstinence. Ze začátku léčby u nich převažovala motivace naučit se hrát kontrolovaně tak, aby jim hraní nezpůsobovalo problémy, což se u nich ukázalo jako nereálný cíl.

Křenková (2011) ve své bakalářské práci na 1. lékařské fakultě UK provedla kvantitativní výzkum faktorů retence v léčbě u patologických hráčů léčených v PL Brno-Černovice v l. 2001-2010. Analyzovala 209 hospitalizací, z nich bylo 5,3 % žen. Průměrná délka hraní byla 6,3 roku (max. 20 let), průměrný dluh byl 178 tis. Kč (max. 7,8 mil. Kč). Délka dokončené léčby byla průměrně 89 dní, nedokončené 33 dní. Nejrizikovějším obdobím pro předčasné ukončení léčby byly první 3 týdny léčby. Ze souboru bylo 68,4 % pacientů komorbidních, nejčastěji šlo o skupinu diagnóz F10-F19, tedy poruchy způsobené užíváním návykových látek včetně alkoholu (51,2 %), dále o diagnózy F60-F69 kromě F63.0, tedy poruchy osobnosti a chování (28,7 %). Autorka zjistila, že osoby s poruchami osobnosti a chování s vyšší pravděpodobností ukončí léčbu předčasně. Dalším faktorem bylo páchání trestné činnosti. Zejména osoby, které páchaly majetkovou a násilnou trestnou činnost, častěji ukončily léčbu předčasně. Výše dluhů se neprokázala jako statisticky významná pro předčasné ukončení léčby. Vliv podpory partnera nebyl významný, zatímco pozitivní vztah s dětmi pacientů se projevil jako podpůrný k dokončení léčby.

 


TOPlist