Charakteristiky problémových hráčů a vzorce problémového hráčství

Studie Patologičtí hráči v léčbě

V r. 2015 proběhla druhá vlna studie Patologičtí hráči v léčbě, již realizovalo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS) ve spolupráci s ppm factum research. Jejím cílem je zmapovat sociální, ekonomické a zdravotní dopady hazardního hraní v populaci patologických hráčů a popsat rizikové faktory v jejich hráčské kariéře, identifikovat souvislosti mezi těmito aspekty, zjistit faktory, které vedou k vyhledání pomoci, a zmapovat dostupnost služeb pro hráče v období po léčbě (Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a ppm factum research, 2015a). Sběr dat probíhal v 22 zařízení, především v psychiatrických nemocnicích, kde se léčí patologičtí hráči nejčastěji. Kritériem pro účast ve studii byla diagnóza F63.0 a léčebný kontakt v posledních 12 měsících.

Finanční aspekty hraní a zadluženost hráčů ze souboru studie popisuje kapitola Zadluženost ve studii Patologičtí hráči v léčbě, str. 90, páchání trestné činnosti kapitola Kriminalita sekundárně související s hraním hazardních her, str. 118, a zkušenosti s léčbou a faktory, které ji ovlivňují, popisuje kapitola Faktory ovlivňující vstup do léčby a její úspěšnost, str. 139. Bližší informace o léčebných centrech, která se studie účastnila, podává kapitola Dostupnost služeb poskytovaných problémovým hráčům, str.137. Výsledky první vlny studie z r. 2013 jsou popsány ve zprávě Hazardní hraní v České republice a jeho dopady (Mravčík et al., 2014).

Celkový soubor v r. 2015 tvořilo 259 respondentů, z toho 81,1 % mužů a 18,9 % žen, průměrný věk byl 35,2 roku (muži 35,6 a ženy 33,2) - tabulka 4-1.

tabulka 4-1: Respondenti studie Patologičtí hráči v léčbě 2015 podle pohlaví a věku

Věková skupina

Muži

Ženy

Celkem

Počet

Podíl (%)

Počet

Podíl (%)

Počet

Podíl (%)

15-19

5

2,4

0

0,0

5

1,9

20-24

20

9,5

10

20,4

30

11,6

25-29

42

20,0

11

22,4

53

20,5

30-34

39

18,6

7

14,3

46

17,8

35-39

39

18,6

11

22,4

50

19,3

40-44

22

10,5

5

10,2

27

10,4

45-49

22

10,5

1

2,0

23

8,9

50-54

12

5,7

3

6,1

15

5,8

55-59

6

2,9

1

2,0

7

2,7

60-64

1

0,5

0

0,0

1

0,4

64+

2

1,0

0

0,0

2

0,8

Celkem

210

100,0

49

100,0

259

100,0

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a ppm factum research (2015a)

Více než třetina (37,8 %) pocházela z měst nad 100 tis. obyvatel. Třetina respondentů žila před léčbou s partnerem, třetina s rodinnými příslušníky a 23,9 % žilo samo. Více než polovina (54,8 %) měla stálé zaměstnání, 18,9 % jich bylo nezaměstnaných (takto vysoký podíl nezaměstnaných může být způsoben právě vstupem do léčby) a 15,4 % mělo příležitostná zaměstnání. V porovnání s obecnou populací měli hráči častěji nadprůměrné příjmy - 18,8 % respondentů uvedlo příjmy vyšší než 30 tis. Kč. Strukturu podle rodinného stavu a vzdělání souborů z r. 2013 i 2015 uvádí tabulka 4-2 a tabulka 4-3.

tabulka 4-2: Respondenti studie Patologičtí hráči v léčbě v r. 2013 a 2015 podle rodinného stavu, v %

Rodinný stav

2013

2015

Svobodný/á

57,6

58,3

Druh, družka

6,1

6,9

Rozvedený/á

17,9

16,6

Ženatý/vdaná

17,9

15,8

Vdovec, vdova

0,4

1,2

Nezjištěno

0,0

1,2

Celkem

100,0

100,0

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a ppm factum research (2015a)

tabulka 4-3: Respondenti studie Patologičtí hráči v léčbě v r. 2013 a 2015 podle vzdělání, v %

Vzdělání

2013

2015

Bez vzdělání

0,0

0,0

Základní včetně neukončeného

10,9

12,4

Střední vzdělání bez maturity

33,2

33,2

Střední s maturitou

42,4

34,7

Vyšší odborné / pomaturitní nástavba

7,4

4,2

Vysokoškolské

6,1

15,4

Celkem

100,0

100,0

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a ppm factum research (2015a)

Zdá se, že patologičtí hráči v léčbě mají častější zkušenosti se zaměstnáním v profesích, které jsou spojovány s vyšším rizikem patologického hráčství. Celkem 98 z 259 respondentů v r. 2015 (37,8 %) pracovalo v době vzniku problémů spojených s hazardním hraním v některé z profesí, které jsou považovány za rizikové, z toho 52 (20,1 %) osob pracovalo v pohostinství, 11 (4,2 %) osob v hazardním průmyslu, 14 (5,4 %) bylo profesionálními sportovci, 7 (2,7 %) bylo v ozbrojených složkách, 12 osob (4,2 %) bylo řidiči dálkové dopravy.

Rozvoj problémového hráčství byl v souboru v r. 2013 i 2015 velmi podobný:

  • Průměrný věk první zkušenosti s hazardním hraním byl 20,3 roku (v r. 2013 to bylo 19,7 roku), věk pravidelného hraní (tj. alespoň jednou týdně) hazardních her byl v r. 2015 v průměru 25,0 roku.

  • Průměrný věk prvního hraní primární problémové hry byl v souboru z r. 2015 22,7 roku, v r. 2013 23,6 roku.

  • Průměrný věk, kdy si respondenti z r. 2015 uvědomili, že mají s hraním problémy, byl 28,9 roku (minimum 12, maximum 60 let).

  • Poprvé vyhledali respondenti odbornou pomoc v souvislosti s hazardním hraním v průměru v 31,8 roku (min. 15, max. 65 let), což bylo v průměru přibližně 7 let od okamžiku začátku pravidelného hraní hazardní hry. V r. 2013 byl věk prvního vyhledání odborné pomoci v průměru 29,9 roku.

Existuje však značná individuální variabilita ve věku začátku hraní, pravidelného hraní a vzniku problémového hraní a u řady hráčů se proto mohou tyto údaje od průměru poměrně značně lišit.

Převážná většina patologických hráčů v léčbě v r. 2015 uvedla, že hazardní hrou vedoucí k rozvoji patologického hráčství byly technické hry - 174 (67,2 %) uvedlo hry typu VHP, VLT, EMR apod. (82,5 % v r. 2013). On-line hry uvedlo dohromady 35 osob (13,5 %), z toho kurzové sázky 27 (10,4 %) a jiné on-line hry 8 (3,1 %). To je nárůst oproti r. 2013, kdy on-line hraní uvedlo jako svůj primární problém 9,7 % respondentů. Kurzové sázky v kamenných pobočkách uvedlo v r. 2015 jako svůj hlavní problém 24 (9,3 %) respondentů (3,9 % v r. 2013). Kasinové hry byly hlavním problémem u 6,2 % léčených hráčů v r. 2015 (3,5 % včetně karetních her mimo kasino v r. 2013). Ostatní hry byly v r. 2013 i 2015 zastoupeny výjimečně nebo vůbec - graf 4-1. Tuto distribuci v zásadě kopíruje míra zkušeností respondentů s různými typy hazardních her v období 12 měsíců před léčbou.

graf 4-1: Primární problémová hra u respondentů studie Patologičtí hráči v léčbě v r. 2013 a 2015, v %

Pozn.: * V r. 2013 byl dotaz na živé hry v kasinu včetně karetních her, v r. 2015 otázka nezahrnovala karetní hry. ** V r. 2013 byl dotaz na karetní turnaje (např. poker, mariáš) mimo objekt kasina, v r. 2015 na karetní hru (např. blackjack, poker) v kamenné provozovně.

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a ppm factum research (2015a)

Podrobné informace o on-line stránkách, na kterých hráli respondenti hazardní hry, jsou uvedeny v kapitole Nelicencované internetové hry, str. 113.

Studie také zjišťovala, jaké faktory podle respondentů přispívají ke vzniku problémů spojených s hazardním hraním. Mezi faktory na straně strukturního nastavení hazardních her, které nejvíce přispěly k rozvoji jejich hazardního hraní, uvedlo více než 70 % hráčů možnost vysokých výher, vysokou pravděpodobnost výher a snadnou výplatu výher. Dále byly velmi často uvedeny proměnlivost výše sázek a časté informace o těsné prohře (near miss) - uvedlo je 60-70 % hráčů. Méně často byly uvedeny rychlost hry, vizuální a zvukové efekty a možnost hrát více her zároveň. Z charakteristik prostředí byly nejčastěji uvedenými faktory místní a časová dostupnost hazardního hraní, které uvedlo více než 70 % hráčů - graf 4-2.

graf 4-2: Faktory, které podle respondentů studie Patologičtí hráči v léčbě 2015 přispěly ke vzniku jejich problémů spojených s hazardním hraním (součet odpovědí 3 a 4 - přispěla a přispěla velmi), v %

Pozn.: Respondenti odpovídali na škále 1-4, kde 1 znamenalo, že konkrétní charakteristika nepřispěla ke vzniku jejich problémů spojených s hazardním hraním, a 4 znamenalo, že přispěla hodně.

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a ppm factum research (2015a)

Pokud jde o rozdíly mezi hráči podle problémové hry, pro hráče primárně technických her v kamenných provozovnách a kurzových sázek v sázkových kancelářích byla zásadním faktorem bezproblémová výplata výher (uvedlo to 90,4 % hráčů na automatech a 81,8 % sázkařů) a jackpot (85,6 %, resp. 86,4 %). Naproti tomu pro hráče primárně on-line kurzových sázek uzavíraných před událostí to byly vizuální (85,7 %) a zvukové efekty (71,4 %), častá těsná prohra a jackpot (obojí 71,4 %). Pro hráče live sázek byla také významná častá těsná prohra (77,8 %) a jackpot (66,7 %). Naproti tomu možnost vysoké výhry zmínilo jen 22,2 % sázejících live sázky.

V posledních 30 dnech před léčbou nehrálo podle vlastních výpovědí 13-14 % hráčů, neboť 34 (13,1 %) uvedlo, že nehrálo ani jeden den, a 37 (14,3 %) uvedlo, že nehrálo ani jednu hodinu týdně v posledních 30 dnech před léčbou. Denně hrálo 28 (11 %), 22 a více dní v měsíci hrálo 45 (17 %) hráčů. V průměru více než 3 hodiny denně hrálo 72 (27,8 %) hráčů, z toho 26 (10,0 %) hrálo v průměru více než 6 hodin denně - graf 4-3 a graf 4-4.

Průměrný počet dní hraní v posledních 30 dnech byl 11 s průměrným počet hodin 19 hodin týdně, což je přibližně 2,7 hodiny denně.

graf 4-3: Počet dnů, kdy respondent studie Patologičtí hráči v léčbě 2015 hrál hazardní hry v posledních 30 dnech před léčbou, v %

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a ppm factum research (2015a)

graf 4-4: Počet hodin strávených hraním týdně v posledních 30 dnech před léčbou mezi hráči ve studii Patologičtí hráči v léčbě 2015, v %

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a ppm factum research (2015a)

Vzhledem k nízkým počtům respondentů v kategoriích podle primární problémové hry je potřeba jejich charakteristiky srovnávat s opatrností. Při pohledu na nejpočetnější kategorie, tj. hráče primárně na technických zařízeních, účastníky kurzových sázek, on-line live sázek a karetních her, je patrné, že:

  • mezi sázkaři jsou ve větší míře zastoupeni muži, kteří tvoří téměř 100 % těchto kategorií,

  • hráči, jejichž primární problém byly on-line sázky, strávili hraním mnohem více času, měřeno jak počtem dní, kdy hráli (28 dní oproti cca 20 dním u jiných her), tak počtem hodin strávených hraním v posledních 30 dnech před léčbou (30 hodin týdně oproti cca 20 hodinám u ostatních her),

  • průměrné měsíční výdaje na hraní před léčbou byly u hráčů on-line live sázek nejvyšší (přes 50 tis. Kč oproti částkám kolem 20 tis. u ostatních her),

  • celková výše dluhu z hazardních her byla vyšší u hráčů technických her a on-line live sázek (v průměru 760-780 tis. Kč) než u hráčů kurzových sázek nebo karetních her (kolem 400 tis. Kč).

K finančním aspektům hraní a zadluženosti viz blíže kapitolu Zadluženost ve studii Patologičtí hráči v léčbě, str. 90.

    Užívání návykových látek a psychiatrická komorbidita problémových hráčů

      Míra užívání návykových látek mezi léčenými patologickými hráči ve studii z r. 2015 byla vysoká. Týká se to především alkoholu a tabáku, jejichž užívání v posledních 12 měsících uvedlo 79,5 %, resp. 73 % respondentů. Z nelegálních drog byly nejčastěji užívány konopné látky a stimulancia, které v posledních 12 měsících užilo 30,2 %, resp. 29,3 % respondentů. Míra užívání ostatních nelegálních drog (heroin a jiné opioidy, halucinogeny, případně nové syntetické drogy) byla mnohem nižší (5-6 % v posledních 12 měsících), ale přesto několikanásobně převyšující míry užívání těchto drog v obecné populaci - tabulka 4-4.

      tabulka 4-4: Užívání vybraných návykových látek v období před léčbou ve studii Patologičtí hráči v léčbě 2015, v %

      Návyková látka

      Počet platných odpovědí (n)

      Celoživotní prevalence (%)

      Prevalence v posledních 12 měsících (%)

      Prevalence v posledních 30 dnech (%)

      Alkohol

      257

      90,3

      80,2

      63,0

      Tabák

      257

      79,0

      73,5

      61,5

      Konopné látky

      256

      48,0

      30,5

      23,8

      Pervitin, amfetamin, kokain, extáze

      256

      36,3

      29,7

      21,5

      Heroin a jiné opiáty

      256

      8,6

      4,7

      3,5

      Halucinogeny

      257

      13,2

      4,3

      1,6

      Nové syntetické drogy

      255

      14,1

      6,3

      3,1

      Psychoaktivní léky

      256

      22,7

      15,2

      7,4

      Těkavé látky

      255

      1,6

      0,8

      0,8

      Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a ppm factum research (2015a)

      Nejčastěji užívanou látkou během hraní v posledních 12 měsících byl tabák - 69,5 % hráčů jej užívalo často nebo téměř vždy během hraní. Alkohol užívalo často nebo vždy během hraní 48,6 %, energetické nápoje 25,9 %, pervitin 22,8 % a konopné látky 16,6 %. Ostatní sledované látky uvedlo méně než 10 % respondentů. Ve srovnání s r. 2013 došlo k nárůstu míry užívání u kávy a pervitinu, pokles nastal u energetických nápojů - graf 4-5.

      graf 4-5: Užívání návykových látek během hraní v posledních 12 měsících před nástupem do léčby ve studii Patologičtí hráči v léčbě 2015 (součet kategorií „často" a „téměř vždy"), v %

      Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti and ppm factum research (2015a)

      Zahradník (2015) v rámci bakalářské práce na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci zjišťoval souvislost mezi užíváním pervitinu a hazardním hraním u klientů kontaktního centra v Kroměříži (celkem 7 respondentů). Respondenti uvedli, že pod vlivem pervitinu hrají často a že užití pervitinu je také jedním ze spouštěčů chuti na hazardní hraní. Tento názor potvrzují zkušenosti respondentů, že když nejsou pod vlivem návykové látky, nemají zájem o hazardní hraní. Naopak často užívají drogu s myšlenkou na hraní a také po prohře, aby snížili stres a unikli realitě. Respondenti odhadli, že minimálně 70 % uživatelů pervitinu zároveň hraje hazardní hry.

      Za účelem zjištění stavu duševního zdraví problémových hráčů byla do dotazníku studie Patologičtí hráči v léčbě z r. 2015 zařazena 5položková screeningová škála Mental Health Inventory zaměřená na hodnocení duševního zdraví (např. Ware et al., 1993, Rumpf et al., 2001, Berwick et al., 1991, Cuijpers et al., 2009, Kelly et al., 2008). Dobré duševní zdraví bez vážných známek deprese a úzkosti vykazovalo v posledních 30 dnech před léčbou 16,6 % respondentů, 17,0 % vykazovalo zvýšenou přítomnost úzkostně depresivních příznaků a zbylé dvě třetiny pravděpodobně trpěly úzkostně-depresivní poruchou.

      Sebevražedné myšlenky někdy v životě měly téměř dvě třetiny respondentů (65,3 %), o sebevraždu se pokusilo 29,3 % z nich, z toho polovina opakovaně.

      Téměř pětina respondentů studie Patologičtí hráči v léčbě z r. 2015 uvedla, že se v posledních 12 měsících před léčbou patologického hráčství léčila pro užívání nelegálních návykových látek, a 15,4 % se léčilo s problémy s užíváním alkoholu, 10,5 % užívalo pravidelně antidepresiva.

      Respondenti studie Patologičtí hráči v léčbě z r. 2015 byli rovněž dotazováni na přítomnost vybraných somatických příznaků a potíží. Nejvíce se vyskytovaly ty, které lze přiřadit k psychosomatickým potížím, jako jsou únava a vyčerpání, nechutenství, chvění a třes, necitlivost a brnění v končetinách, bolesti v oblasti žaludku apod.

      Šimíková (2015) provedla 15 rozhovorů s bývalými a současnými hráči. Část z nich byla v kontaktu s léčebným programem Společnosti Podané ruce. Jako nejčastější dopady nadměrného hraní hazardních her popisovali hráči problémy s alkoholem, ztrátu zaměstnání, deprese, rodinné a finanční problémy.

        Patologičtí hráči v psychiatrické péči

        Informace o psychiatrické léčbě osob léčených pro patologické hráčství (dg. F63.0) jsou uvedeny rovněž v kapitole Léčba a další odborné služby, str. 129.

        V l. 2004-2013 bylo v ČR v psychiatrických ambulancích léčeno ročně přibližně 1300-1400 pacientů (v r. 2013 to bylo 1429 pacientů) s diagnózou F63.0 (patologické hráčství), což tvoří přibližně 0,25 % pacientů v psychiatrických ambulancích celkem (ÚZIS ČR, 2016). Ženy se podílely na celkovém počtu ambulantně léčených pacientů s dg. F63.0 v průměru 10 %, v r. 2013 dosáhl jejich podíl přibližně 11 %. Údaje z ročních výkazů psychiatrických ambulancí za r. 2014 nejsou k dispozici vzhledem k probíhajícím změnám Národního zdravotního informačního systému.

        Počet hospitalizací v psychiatrických léčebnách a na psychiatrických odděleních s diagnózou F63.0 dosahoval ve sledovaném období 2004-2014 průměrně 500-550 hospitalizací ročně, většinu opět tvořili muži (v celém období 91 %). Dlouhodobě však roste podíl žen v léčbě z 5-6 % před r. 2008 na 13 % v r. 2014. V r. 2014 bylo pro patologické hráčství hospitalizováno 555 pacientů.

        Během sledovaného období se struktura pacientů změnila ve prospěch starších věkových skupin. Nejčetnější je věková skupina 25-29 let, u které došlo k poklesu podílu z 22 % v r. 2004 na 17 % v r. 2014 - graf 4-6. Podle zaměstnání spadalo nejvíce hospitalizovaných do kategorie „nepracující, dítě, studující“ (v průměru 49 %), dále „řemeslník a kvalifikovaný dělník (16 %)“ a „provozní pracovník ve službách“ (14 %) - graf 4-7.

        graf 4-6: Počty hospitalizací pro dg. F63.0 podle věkových skupin v l. 2004 a 2014

        Zdroj: ÚZIS ČR (2016)

        graf 4-7: Podíl hospitalizací s dg. F63.0 v l. 2006-2014 podle zaměstnání, v %

        Zdroj: ÚZIS ČR (2016)

         


        TOPlist