Domácí produkce, dovoz a vývoz drog

Základní zdroje informací představují data Národní protidrogové centrály SKPV Policie ČR (NPC) a Celní protidrogové jednotky Generálního ředitelství cel (CPJ). Jde především o počty odhalených pěstíren a varen, počty záchytů jednotlivých drog a zajištěné množství drog v rozdělení podle místa záchytu (Národní protidrogová centrála SKPV Policie ČR, 2015a, Celní protidrogová jednotka, 2015).

Policie ČR a Celní správa ČR odhalily v r. 2014 celkem 301 indoor pěstíren konopí,1 což je o 25 více než v r. 2013. Největší podíl odhalených pěstíren tvořily malé domácí pěstírny2. Ve srovnání s předchozím rokem však byl v r. 2014 pozorován pokles podílu těchto malých domácích pěstíren (40 % v r. 2014 a 45 % v r. 2013) a současně mírný nárůst podílu pěstíren s největší kapacitou (9 % v r. 2014 a 7 % v r. 2013). Největší počet odhalených pěstíren všech typů byl v r. 2014 hlášen v Praze (46), Moravskoslezském (41) a Plzeňském kraji (38). Nejvýraznější meziroční změnu představoval nárůst počtu odhalených pěstíren v Ústeckém kraji (21 v r. 2013 a 37 v r. 2014). Část indoor produkce je velmi dobře organizovaná a výrazně se na ní podílí organizované skupiny Vietnamců. U těchto skupin je patrný odklon od pěstování konopí a naopak investice do výroby pervitinu, což představuje větší a rychlejší zisk. Dále pokračuje trend distribuce pěstování konopí do více pěstíren s nižší kapacitou (cca 300-500 rostlin) s cílem minimalizovat pravděpodobnost odhalení a případné ztráty.

Vypěstované konopí je určeno jak pro domácí trh, tak pro vývoz. Za r. 2014 je evidováno 128 záchytů při vývozu marihuany v celkovém množství 34,3 kg. Většinou (91 %) šlo o záchyty do 100 g přepravované v poštovních zásilkách. Objevují se i záchyty většího objemu, tj. řádově v desítkách kilogramů (2 záchyty v r. 2014). Marihuana byla nejčastěji zajištěna na trase ČR-Velká Británie (87 záchytů), ale také při vývozu do sousedních států, na Ukrajinu, do Maďarska a Skandinávie. Pokud jde o dovoz marihuany do ČR, za r. 2014 bylo evidováno 27 záchytů o celkové hmotnosti 2,9 kg, všechny z Nizozemska.

Pervitin se v ČR vyrábí převážně v menších domácích varnách situovaných v obydlených objektech. V r. 2014 odhalila Policie ČR 272 varen, tj. o 11 více než v předchozím roce. Největší počet odhalených varen byl v r. 2014 zaznamenán v Jihomoravském (43), Ústeckém (40) a Moravskoslezském kraji (35). V r. 2013 to byly kraje Jihomoravský (62), Olomoucký (29) a Moravskoslezský (27).

Hlavním prekurzorem pro výrobu pervitinu je i nadále pseudoefedrin extrahovaný z léčiv. Díky regulaci výdeje3 léčiv s obsahem pseudoefedrinu se jejich prodej v ČR drží na stabilně nízké úrovni (graf 10 -114). Potřeba prekurzorů je však saturovaná z nelegálního dovozu léčiv zejména z Polska, ale také Slovenska, Maďarska či Turecka. Jak ukazuje graf 10 -115, od zavedení regulace výdeje léčiv s obsahem pseudoefedrinu od května 2009 je patrný výrazný nárůst záchytů při dovozu. Na nelegálním dovozu do ČR se podle NPC podílí mimo jiné i skupiny osob pocházejících z Bulharska, které zejména prostřednictvím dovozu z Polska zásobují varny provozované osobami vietnamského původu. Při výrobě se uplatňuje především tzv. jodo-fosforová cesta. Pseudoefedrin je dlouhodobě stěžejním prekurzorem pro výrobu pervitinu, byly však zaznamenány i případy výroby z jiných „netradičních" prekurzorů, jako je např. chlorefedrin v ČR prvně identifikovaný v r. 2013, či z tzv. pre-prekurzorů,4 jako je např. L-fenylacetylkarbinol (L-PAC). Podle NPC pokračuje trend nárůstu vysoce organizované velkoobjemové produkce a distribuce pervitinu. Prekurzory a chemické látky nezbytné k výrobě pervitinu bývají získávány prostřednictvím subjektů, které jsou registrovány jako legální dodavatelé těchto látek, přičemž od některých z nich je získávají výrobci pervitinu. Jednou z chemických látek zneužívaných k výrobě pervitinu je i červený fosfor. Začátkem r. 2014 nabyly účinnosti zákon č. 272/2013 Sb., o prekurzorech, a nařízení vlády č. 458/2013 Sb., kterým se stanoví seznam výchozích a pomocných látek. Ten zahrnuje i červený fosfor, což umožnilo mj. i monitorování jeho uvádění na trh. Ukázalo se, že velká většina obchodovaného červeného fosforu je velmi pravděpodobně zneužívána k nelegální výrobě pervitinu, což svědčí o neúčinnosti stávajících kontrolních a regulačních opatření pro omezení dostupnosti červeného fosforu k nelegální výrobě pervitinu.

Velkoobjemová výroba je podle NPC doménou skupin osob s vietnamským původem. Jak ukazují data o záchytech, na trhu je dostupný poměrně čistý pervitin (kolem 75 % účinné látky) ve formě prášku nebo krystalů, který poptávají hlavně uživatelé z Německa, Rakouska, ale i Polska. Pervitin bývá distribuován v tržnicích, hernách, barech a dalších provozovnách nebo je do sousedních zemí pašován prostřednictvím kurýrůChyba! Odkaz není platný.. Jako kurýři jsou najímáni většinou sociálně slabé osoby, na pašování se však podílí i Vietnamci napojení na hlavní organizátory.

graf 10-114: Prodej léčiv obsahujících pseudoefedrin v ČR v l. 2007-2014, v tis. kusů balení

graf

Zdroj: Státní ústav pro kontrolu léčiv (2015), Mravčík et al. (2014b)

graf 10-115: Množství léčiv s obsahem pseudoefedrinu zajištěných represivními orgány v l. 2006-2014, v tis. kusů jednotek lékové formy (tablet)

graf

Zdroj: Národní protidrogová centrála SKPV Policie ČR (2015b), Mravčík et al. (2014b)

Řešení drogového trhu s pervitinem v příhraničí je v posledních letech předmětem čilé mezinárodní komunikace a spolupráce. Oblast policejní spolupráce s Německem upravuje dohoda mezi vládou České a Slovenské federativní republiky a vládou SRN o spolupráci v boji proti organizované kriminalitě z r. 1991, která upravuje obecně spolupráci na celostátní úrovni, a smlouva mezi ČR a Německem o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech z r. 2000. Nárůst drogové kriminality a zesílení spolupráce policejních a celních orgánů se stal předmětem jednání ministrů ČR a Německa, které se uskutečnilo v r. 2012 v německém Hofu, kterým započal tzv. hofský dialog. Jeho součástí byla pravidelná setkání na úrovni ministrů vnitra, příprava nové smlouvy o policejní spolupráci, vznik pracovní skupiny Crystal a působení společných česko-německých hlídek. Jednání pokračovala v r. 2013 s hlavním výstupem v podobě dohody o rozšíření policejní a celní součinnosti o justiční orgány. V r. 2014 podepsali ministři vnitra ČR a Saska prohlášení o vzájemné policejní spolupráci mezi oběma zeměmi. Obsahem prohlášení jsou společná opatření zaměřená na drogovou a majetkovou kriminalitou. Podobné prohlášení jako se Saskem připravuje MV také s Bavorskem. Drogová problematika v česko-německém příhraničí byla předmětem také diskusního setkání s názvem Drogy v Česku a Německu: společný problém, společná řešení, které se uskutečnilo v dubnu 2014 v Praze. Debaty se zúčastnili čeští i němečtí politici, odborníci z neziskového sektoru, státní správy a zástupci médií. Diskuse se soustředila na problematiku výroby a spotřeby pervitinu v ČR a Německu a možné způsoby řešení.

Kokain se do ČR dostává ze zemí Jižní Ameriky. Na pašování a distribuci kokainu se podílí zejména osoby pocházející z Nigérie, skupiny ze zemí západního Balkánu (Srbsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina), ale také Češi a etničtí Albánci. Pro přepravu kokainu do zemí EU bývají často jako kurýři najímány sociálně slabé osoby ze střední a východní Evropy, Balkánu a pobaltských zemí. Pokud jde o způsob přepravy, nejčastěji byly odhaleny případy pašování v poštovních zásilkách a cestovních zavazadlech. Objevují se i případy pašování kokainu v trávicím traktu a tělních dutinách. Největší počet záchytů kokainu byl v r. 2014 zaznamenán na trase z Nizozemska - šlo o 48 záchytů v celkovém množství 142,3 g, ve všech případech to byly záchyty o hmotnosti do 13 g.

Heroin se do ČR dováží v menších zásilkách o hmotnosti do 10 kg. ČR je cílovou destinací i tranzitní zemí. Na pašování a distribuci heroinu se podílí převážně skupiny etnických Albánců, zejména z Kosova a Makedonie, a osoby původem z Turecka. Distribuční síť je dále tvořena převážně uživateli drog. Podle NPC bývá heroin často převážen v kamionech s textilním či jiným spotřebním zbožím. V ČR patří heroin výhradně mezi dovozní komodity, výjimku představuje případ výrobny heroinu odhalené v r. 2014 ve Středočeském kraji, přičemž šlo o vůbec první takový případ v ČR (šlo o pokus o výrobu heroinu z makoviny pocházející z potravinářského máku, která měla velmi nízkou výtěžnost, a následně o výrobu heroinu z morfinu pocházejícího z analgetik). Kromě heroinu byly na černém trhu dostupné také tablety substitučních přípravků s účinnou látkou buprenorfin (Subutex®, Suboxone® a Ravata®), dále morfinová analgetika Vendal® Retard či transdermální náplasti obsahující fentanyl. Náplasti s fentanylem se na černý trh dostávají buď prostřednictvím příbuzných vážně nemocných osob užívajících náplasti k léčbě bolesti, prostřednictvím samotných pacientů nebo je uživatelé získávají jako použité z nezajištěného odpadu. Na černém trhu se cena náplasti pohybuje kolem 3 tis. Kč za kus. Poptávka po jiných látkách opiátového typu je zřejmě stimulovaná nedostatkem a nízkou kvalitou heroinu.


TOPlist