Koordinace protidrogové politiky

Koordinačním a poradním orgánem vlády v otázkách protidrogové politiky je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP). V r. 2014 se RVKPP sešla pětkrát a dvakrát hlasovala formou per rollam.

V r. 2014 schválila vláda změnu statutu RVKPP,1 kterou rozšířila mandát RVKPP v souladu s procesem integrace protidrogové politiky (blíže viz kapitolu Národní strategie protidrogové politiky, str. 21). V souladu s tímto zaměřením vláda rozšířila složení RVKPP o další tři členy - ministra zemědělství, ministra průmyslu a obchodu a zástupce České asociace adiktologů.

K zajištění horizontální a vertikální koordinace na národní úrovni měla RVKPP do r. 2015 k dispozici 5 stálých výborů a 3 stálé pracovní skupiny pro specifické oblasti protidrogové politiky a 6 stálých pracovních skupin NMS (blíže viz VZ 2013).

V září 2014 zasedala ad hoc Pracovní skupina k nálezu Ústavního soudu č. 13/12 („množství drogy větší než malé"), jejímž úkolem bylo analyzovat situaci a stanovit další legislativní postup po zrušení části právních předpisů, které stanovovaly hranici malého množství jednotlivých omamných a psychotropních látek, v návaznosti na nálezu Ústavního soudu ze dne 23. července 2013,2 jenž označil za neústavní, aby „množství větší než malé" OPL bylo určováno vládním nařízením. V r. 2014 se skupina zabývala otázkou legislativní definice OPL, neboť skupina měla za to, že vzhledem k absenci definice OPL v české legislativě lze dříve či později očekávat obdobný nález Ústavního soudu rovněž ve věci zákonného vymezení OPL. Novelou zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, došlo totiž od ledna 2014 k přesunutí příloh obsahujících jednotlivé OPL rovněž do nařízení vlády, konkrétně nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek. Tato změna byla motivována zejména snahou urychlit proces zařazování nových psychoaktivních látek na seznam kontrolovaných OPL.

Pracovní skupina pro financování protidrogové politiky v r. 2014 zpracovala materiál Analýza a řešení vlivu ESF na financování služeb pro uživatele návykových látek a návrh na řešení v případě výpadku tohoto zdroje.

V souvislosti s rozšířením mandátu RVKPP na integrovanou protidrogovou politiku nařídila RVKPP provést revizi svých poradních orgánů. RVKPP v březnu 2015 schválila nové uspořádání svých pracovních a poradních orgánů (tabulka 1 -1).

tabulka 1-1: Přehled výborů a pracovních skupin RVKPP od r. 2015

Výbory

Pracovní skupiny

  • Výbor zástupců resortů a institucí

  • Výbor zástupců regionů

  • Dotační výbor

  • Výbor pro udělování certifikací a kvalitu adiktologických služeb

  • Poradní výbor pro sběr dat o závislostech

  • PS pro problematiku nelegálních drog

  • PS pro problematiku alkoholu

  • PS pro problematiku hazardních her

  • PS pro problematiku tabáku

  • Adiktologické fórum

  • PS pro revizi postupu zavádění zákona pro léčbu konopí do praxe

  • PS pro financování protidrogové politiky

  • 6 pracovních skupin NMS:

  • Populační a školské průzkumy

  • Úmrtí spojená s užíváním drog

  • Data trestněprávního sektoru

  • Problémové užívání drog a využívání adiktologických služeb

  • Pro infekční nemoci spojené s užíváním drog

  • Monitorování hazardního hraní a jeho dopadů

  • Systém včasného varování před novými drogami

 

Roli pracovních skupin pro problematiku tabáku a alkoholu mají plnit již existující Meziresortní pracovní skupina k problematice komplexní ochrany před škodami působenými tabákem (MPS OTA) a nově zřizovaná Meziresortní pracovní skupina k omezení škod působených alkoholem, obě v gesci MZ. Ostatní pracovní skupiny jsou v gesci sekretariátu RVKPP, resp. NMS.

Koordinace na krajské a obecní úrovni

Organizační zajištění koordinace a realizace protidrogové politiky na regionální úrovni je ukotveno v zákoně č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami (dále jen zákon č. 379/2005 Sb.).

Základními součástmi koordinace protidrogové politiky na krajské úrovni jsou krajští protidrogoví koordinátoři, poradní orgány pro oblast protidrogové politiky, krajské strategie a akční plány protidrogové politiky a krajské zprávy o situaci v oblasti protidrogové politiky.

Funkce krajského protidrogového koordinátora je zřízena ve všech krajích kromě Moravskoslezského. V r. 2014 stejně jako v předchozích dvou letech vykonávalo svou funkci na celý úvazek 7 krajských protidrogových koordinátorů. Krajští protidrogoví koordinátoři jsou
v organizační struktuře krajského úřadu zařazeni většinou na pozici referenta odboru sociálních věcí (10), zdravotnictví (2), školství (1); v jednom případě je krajský koordinátor organizačně zařazen pod kancelář hejtmana.

V 9 krajích ze 14 jsou zřízeny komise kraje pro otázky protidrogové politiky, ve 2 krajích se protidrogovou politikou zabývají poradní komise se širším záběrem a ve 3 krajích pracovní skupiny.

Protidrogová politika krajů většinou vychází z krajského strategického dokumentu pro oblast protidrogové politiky. Jen ve třech krajích (Středočeském, Plzeňském a Ústeckém) je protidrogová politika součástí širší strategie pokrývající celkově oblast sociální politiky nebo prevence kriminality.

Pokud jde o aktuální vývoj, v r. 2014 byla zpracována Strategie protidrogové politiky Ústeckého kraje na období 2015 -2018. Radou Středočeského kraje byl schválen střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Středočeském kraji na období 2015-2017, který v širším kontextu upravuje také protidrogovou politiku. V současné době je připravován samostatný strategický dokument Koncepce protidrogové politiky Středočeského kraje na léta 2015-2018. Také v Libereckém kraji je zpracováván Plán protidrogové politiky Libereckého kraje na období
2015-2020. V návaznosti na Strategii protidrogové politiky Jihočeského kraje 2015-2017 byla
v r. 2014 schválena nová Koncepce oddělení prevence a humanitních činností 2015-2017. Další strategický dokument Minimální síť protidrogových služeb na území Jihočeského kraje 2015-2017 je v současné době připravován.

Na úrovni obcí zajišťují koordinaci protidrogové politiky místní protidrogoví koordinátoři (MPK). Pozice místního protidrogového koordinátora byla v r. 2014 ustavena ve všech 22 městských částech hl. m. Prahy a ve 184 obcích s rozšířenou působností (z toho ve 12 obcích nejde o MPK, ale o kontaktní osobu pro tuto problematiku) z celkového počtu 205. V r. 2014 nedošlo k výrazným změnám v počtu MPK v jednotlivých krajích. Od r. 2012 se významně snížil počet MPK ve Středočeském kraji, z původních 24 na 18.

 


TOPlist