Právní předpisy

Trestněprávní předpisy

V r. 2014 nedošlo ke změně v definici skutkových podstat či vymezení trestů u tzv. drogových trestných činů, obsažených v §§ 283-287 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (TZ). S účinností od 1. 1. 2014 je seznam návykových látek obsažen nikoliv v přílohách zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, jak tomu bylo v letech 1999-2013, nýbrž v nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek. Toto řešení by mělo umožnit rychlejší a efektivnější reakci na případný výskyt nových návykových látek na drogovém trhu. Od ledna 2014 je účinný též zákon č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, spolu s prováděcím předpisem ve formě nařízení vlády č. 458/2013 Sb., o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech. Konkrétní návykové látky či prekurzory jsou tedy od r. 2014 vymezeny podzákonnými předpisy.

Od ledna 2014 je účinná novela předpisů týkajících se výkonu vazby a trestu odnětí svobody, tj. zákona č. 293/1993 Sb. a zákona č. 169/1999 Sb. Ve vztahu k obviněným a odsouzeným kromě jiného nově formuluje zákaz přechovávání tiskovin a materiálů obsahujících popis výroby návykových látek. Oproti předchozímu znění již nezakazuje přechovávání tiskovin a materiálů obsahujících popis užití návykových látek či jedů, což v minulosti znesnadňovalo šíření tiskovin obsahujících informace z oblasti snižování rizik v souvislosti s užíváním návykových látek a v zásadě vylučovalo zavedení nových nástrojů z této oblasti. Současně citovaná novela výslovně ukládá obviněným i odsouzeným povinnost uhradit náklady na vyšetření na přítomnost návykové látky v případě pozitivního výsledku.

Od 1. 8. 2014 je účinná novela zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (TŘ). Předmětná novelizace rozšiřuje rozsah informací, které musí výslovně obdržet osoba zadržená a zatčená či obviněná. Nově § 33, odst. 6 TŘ zakotvuje povinnost orgánů činných v trestním řízení písemně poučit zadrženého či zatčeného obviněného o jeho právu na naléhavou lékařskou pomoc, dále o maximální lhůtě, po kterou může být omezen na svobodě, než bude předán soudu, a o právu nechat vyrozumět v případě vzetí do vazby konzulární úřad a rodinného příslušníka nebo jinou fyzickou osobu, o nichž uvede potřebné kontaktní údaje. Obě uvedené změny přispívají k možnosti uplatnění práv obviněného již v rané fázi přípravného řízení a snižují jeho nejistotu ohledně doby zadržení. Pro zadržené či zatčené se závislostí na návykových látkách může být v praxi významná zejména povědomost o možnosti domáhat se naléhavé lékařské pomoci, např. i v souvislosti s abstinenčním stavem.

Změny v zákoně o návykových látkách

S účinností od 1. ledna 2014 došlo k zásadní změně v právním zakotvení seznamů omamných a psychotropních látek a prekurzorů drog, a to v důsledku novelizace zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Od uvedeného data je také adaptace společné evropské legislativy v oblasti prekurzorů drog upravena samostatným zákonem č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog - viz také VZ 2013. Uvedený zákon nejenže provádí společnou závaznou evropskou legislativu v této oblasti, ale umožňuje též vyhlášení vlastního národního seznamu prekurzorů drog, které označuje jako výchozí a pomocné látky.

Dále byly seznamy omamných a psychotropních látek (OPL) a přípravků, které OPL obsahují, převedeny z režimu příloh k zákonu o návykových látkách do vládního nařízení č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek. Seznam výchozích a pomocných látek je obsažen v prováděcím předpisu k citovanému novému zákonu o prekursorech drog, a to v nařízení vlády č. 458/2013 Sb., o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech.

Při schvalování nařízení č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, byly do přílohy č. 4 přidány 2 nové syntetické drogy. V průběhu r. 2014 nedošlo k další změně seznamu omamných a psychotropních látek, přípravků je obsahujících ani v seznamu výchozích a pomocných látek. Na jednání vlády dne 14. 9. 2015 byla schválena novela nařízení vlády č. 463/2013 Sb., kterou bylo do přílohy č. 4 citovaného nařízení zařazeno dalších 19 nových syntetických drog. Tato novelizace nařízení vlády č. 243/2015 Sb. nabyla účinnosti dne 1. října 2015.

Na tomtéž jednání vlády byla projednána i novela nařízení vlády č. 458/2013 Sb., o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech, která na seznam zařadila chlorefedrin a chlorpseudoefedrin, které slouží k nelegální výrobě metamfetaminu. Tato novelizace nařízení vlády č. 242/2015 Sb. též nabyla účinnosti dne 1. října 2015.

K problematice nových psychoaktivních látek a prekurzorů pro výrobu pervitinu viz blíže kapitolu Produkce, spotřeba, dovoz a vývoz drog (str. 221).

Testování řidičů na přítomnost návykových látek

V oblasti problematiky řízení pod vlivem návykových látek se s účinností od 2. 4. 2014 nově uplatňují výslovně stanovené limity návykových látek, které jsou uvedeny v nařízení vlády č. 41/2014 Sb., o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou. Pro účely přestupkového řízení se má za to, že řidič řídil motorové vozidlo pod vlivem návykové látky, jestliže v krevním vzorku bylo dosaženo limitních hodnot, které jsou stanoveny pro 6 vybraných návykových látek. U ostatních látek je nutno i nadále zkoumat ovlivnění konkrétního řidiče zjištěnou látkou individuálně prostřednictvím odborných vyjádření či znaleckých posudků. V případě trestního stíhání za trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 274 TZ) je vždy namístě zpracování znaleckých posudků pro posouzení toho, zda byl řidič v důsledku užití návykové látky ve stavu vylučujícím způsobilost.

Uplatňování předmětného nařízení přináší v praxi problémy vyplývající z nesprávného a nejednotného postupu při lékařském a toxikologickém vyšetření a nesprávné a nejednotné interpretace výsledků laboratorních testů krve a moči řidičů správními orgány nebo orgány činnými v trestním řízení. Pozitivní výsledek orientačního imunochemického testu na návykové látky ve slinách provedeného policií znamená pouze podezření na řízení pod vlivem návykových látek. Na jeho základě je řidič předveden k lékařskému vyšetření, které zahrnuje i odběr vzorku krve pro konfirmační toxikologické vyšetření průkaznými specifickými toxikologickými metodami plynové nebo kapalinové chromatografie s hmotnostním detektorem. Cílem konfirmace je vyloučit možnou falešnou pozitivitu a stanovit krevní koncentrace jednotlivých návykových látek specifickou metodou, nikoliv detekovat imunochemicky opět celé skupiny příbuzných látek. Výsledek skupinového imunochemického testu, byť v krvi, není forenzně dostatečný a neposkytuje informaci o kvantitě specifikované látky podle nařízení vlády č. 41/2014 Sb. Za nesprávnou považuje Společnost soudního lékařství a soudní toxikologie ČSL JEP rovněž praxi, kdy u konfirmačního toxikologického vyšetření je vyžadován pouze výsledek nebo odborné vyjádření, nikoliv znalecký posudek.

Nevhodně řešena je dosud i otázka nákladů na provedení laboratorních testů, které nese zdravotnické zařízení (byť se jedná o důkaz vyžádaný Policií ČR, případně obecním úřadem s rozšířenou působností) a v případě pozitivního výsledku tyto náklady následně vymáhá po řidiči. Ke změně tohoto nevyhovujícího stavu by mělo dojít přijetím návrhu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (viz následující podkapitolu). Problematický je též institut zadržení řidičského průkazu v důsledku pozitivních orientačních testů na přítomnost návykových látek v situaci, kdy se až po řádově týdnech nebo měsících prokáže, že řidič nebyl v souvislosti s řízením pod vlivem návykové látky, a přesto byl po uvedenou dobu výrazně omezen v osobním, případně pracovním životě či v podnikání.

Návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek

V průběhu r. 2014 pokračovala příprava nového návrhu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který by měl nahradit od 1. 1. 2016 stávající zákon č. 379/2005 Sb.,
o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákon, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona, který dne 3. 6. 2015 předložila vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, obsahuje řadu změn,
z nichž jsou nejčastěji zmiňována opatření týkající se nekuřáckého prostředí, konkrétně zavedení úplného zákazu kouření i používání elektronických cigaret ve vnitřních prostorech provozoven stravovacích služeb nebo veřejnosti volně přístupných vnitřních prostorech. Výjimku tvoří např. stavebně oddělené prostory vyhrazené ke kouření ve vnitřním prostoru budovy související
s veřejnou dopravou nebo na letištích. Zachována zůstala též možnost kouřit v uzavřených psychiatrických odděleních nebo jiných zařízeních pro léčbu závislosti, a to ve stavebně odděleném prostoru vyhrazeném ke kouření, případně na vnějším prostranství vyhrazeném ke kouření.
V případě zdravotnických zařízení by se nově zákaz kouření měl týkat i vnějších prostor s výjimkou míst vyhrazených ke kouření.

Návrh zákona rovněž v oblasti tabáku částečně transponuje Směrnici Evropského parlamentu
a Rady 2014/40/EU ze dne 3. 4. 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES, a to v oblasti přeshraničního prodeje tabákových výrobků a elektronických cigaret na dálku (tato směrnice bude převážně transponována do právní úpravy v gesci Ministerstva zemědělství).

V návrhu zákona se dále navrhuje rozšířit okruh míst, kde nebude možný prodej tabákových výrobků, elektronických cigaret a alkoholických nápojů (alkoholické nápoje např. nebude možno prodávat prostřednictvím prodejních automatů, v pojízdných prodejnách apod.) a v této souvislosti zákon rovněž přejímá příslušná ustanovení zákona o spotřebních daních upravující místa prodeje lihovin a tabákových výrobků.

Vládní návrh zákona dále zavádí další nové povinnosti pro prodejce alkoholu, např. povinnost prodávat v provozně stravovacích služeb nebo stánku s občerstvením alespoň jeden nealkoholický levněji než alkoholický nápoj.

Návrh zákona podrobněji upravuje podmínky vyšetření přítomnosti alkoholu a jiných návykových látek. Rozšiřuje okruh osob, které jsou povinny se podrobit orientačnímu vyšetření (např. osoby mladší 18 let důvodně podezřelé z požití alkoholického nápoje nebo z užití jiné návykové látky). Odborné lékařské vyšetření a toxikologické vyšetření by měl hradit poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal, nikoli vyšetřovaná osoba jako dosud. V případě pozitivního výsledku uhradí vyšetřovaná osoba náklady té instituci, která si vyšetření vyžádala.

Za účelem prosazování nových opatření v praxi byly posíleny kontrolní pravomoci státních orgánů
a nově stanoven systém sankcí. Nově by např. mohl mít inspektor České obchodní inspekce oprávnění nařídit uzavření provozovny až na 2 dny v případě porušení zákazu prodeje nebo podávání alkoholických nápojů osobě mladší 18 let, a to jak prodejny, tak stánku s občerstvením, provozovny stravovacích služeb, ubytovacího zařízení nebo prodeje v dopravním prostředku.

Většina přestupků v oblasti ochrany zdraví před návykovými látkami, uvedených v § 30 zákona 
č. 200/1990 Sb., o přestupcích, spočívajících v porušení zákazu či povinnosti podle tohoto zákona, je nově upravena přímo v tomto zákoně. Návrh zákona nenavrhuje převést přestupek týkající se úmyslné výroby lihu nebo destilátu bez povolení nebo jeho přechovávání a uvádění do oběhu, umožnění neoprávněného užívání OPL osobě mladší 18 let a neoprávněné přechování těchto látek v malém množství pro svoji potřebu a dále neoprávněné pěstování malého množství rostlin nebo hub obsahujících OPL.

Dále návrh zákona stanoví povinnost zdravotnických pracovníků v odůvodněných případech doporučit odbornou péči osobám, u nichž provedli orientační diagnostiku rizikového a škodlivého užívání návykové látky a diagnostiku návykových nemocí. Návrh zákona dále definuje, kdo je poskytovatelem odborné péče osobám s adiktologickou poruchou.

Za významný posun lze považovat zařazení problematiky záchytné stanice do zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Odstraní se tak alespoň částečně dosavadní nejasnosti ohledně charakteru těchto zařízení a rozsahu opatření a péče, které mají poskytovat. K návrhu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek viz také kapitoly Další opatření protidrogové politiky (str. 25).

Změna zákona o sociálních službách

V listopadu 2014 byl novelizován zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, spolu se zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky.

Novela především nastavila nový systém financování sociálních služeb v souvislosti s přesunutím těžiště systému zajištění služeb na místní úrovni na kraje. Po novele tak Ministerstvo práce 
a sociálních věcí (MPSV) bude poskytovat dotace na podporu sociálních služeb jednotlivým krajům, které budou tyto a své prostředky dále distribuovat jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb na místní a regionální úrovni. V této souvislosti došlo rovněž k úpravě definice střednědobého plánu sociálních služeb, jehož součástí se povinně stala definice sítě sociálních služeb jako souboru potřebných služeb na daném území, který zároveň odpovídá finančním možnostem kraje. Další změny se týkají kompetencí státních orgánů v oblasti výkonu inspekcí sociálních služeb, které přechází z úřadů práce na MPSV. Poslední skupina změn se týká oblasti kvalifikace sociálních pracovníků.

Výše uvedená novela zákona o sociálních službách předznamenává zásadní změny systému financování sociálních služeb, ke kterým dojde od r. 2016. Jedním z prvků nového systému je tzv. vyrovnávací platba, jejímž principem je dorovnání financování konkrétní sociální služby do výše stanoveného standardního limitu. Vzhledem k tomu, že většina adiktologických služeb v ČR je financována vícezdrojově včetně prostředků z dotací na sociální služby, budou mít tyto změny významný dopad rovněž v oblasti poskytování služeb uživatelům návykových látek a závislým
a mohou poskytování těchto služeb v jejich mezioborovém pojetí ohrozit.

Od r. 2017 je plánována rozsáhlá novela zákona o sociálních službách, jejíž nejzásadnější součástí bude změna typologie sociálních služeb.

 


TOPlist