Problémové užívání pervitinu a opioidů

Odhad problémového užívání pervitinu a opioidů v ČR multiplikační metodou

Národní odhad počtu problémových uživatelů drog (PUD), resp. problémových uživatelů opioidů a pervitinu (PUOP), je každoročně od r. 2002 prováděn multiplikační metodou (MM). Ta extrapoluje počet problémových uživatelů v kontaktu s nízkoprahovými programy za pomoci podílu (multiplikátoru), jakým je v těchto programech zachycena celá uživatelská populace1; národní odhad vzniká jako součet odhadů pro jednotlivé kraje (Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, 2014a).

V r. 2014 bylo v ČR odhadnuto přibližně 47 700 problémových uživatelů opioidů a pervitinu dohromady (95% CI: 43 400-51 900), z toho 36 400 (35 000-37 800) uživatelů pervitinu, 4 100  (3 500-4 600) uživatelů heroinu a 7 200 (6 400-8 000) uživatelů buprenorfinu (především Subutexu®). Uživatelů opiátů/opioidů bylo tedy odhadnuto celkem 11 300 (10 200-12 400). Odhadovaný počet injekčních uživatelů drog (IUD) dosáhl 45 600 (43 200-48 000). V r. 2014 dosáhla prevalence problémového užívání drog v ČR 0,67 % obyvatel ve věku 15-64 let.

Trendy v letech 2002-2014 prezentuje tabulka 4 -18 a Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2015b) . Počet PUD se v r. 2014 opět zvýšil, došlo k nárůstu středních odhadů počtu uživatelů všech drog i injekčních uživatelů. Je však potřeba vzít v úvahu metodologické aspekty - v r. 2013 došlo ke změně postupu sběru dat. Zdrojem dat pro odhady MM jsou závěrečné zprávy z dotačního řízení RVKPP a data projektů bez dotační podpory. Do počtu klientů je nově započítán i odhad počtu neidentifikovaných (anonymních) klientů. Vzhledem k tomu, že vykazované počty klientů a výkonů ze závěrečných zpráv se postupně stále více používají pro hodnocení projektu v dotačním řízení, je pravděpodobné systematické navyšování těchto údajů ve srovnání s předchozím obdobím. Také je potřeba vzít v úvahu, že použitý multiplikátor je z r. 2013, takže nemusí reflektovat případné aktuální změny v podílu klientů v kontaktu. Je tedy otázka, nakolik je pozorovaný nárůst artefaktem a nakolik odrazem skutečných změn v počtu problémových uživatelů drog případně v charakteristikách klientely nízkoprahových programů.

Prevalenční odhady problémového užívání drog podle krajů zobrazuje Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2015b) a Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2015b) , trendy od r. 2006 .

Nejvyšší relativní počet problémových uživatelů drog je tradičně odhadován v Praze a Ústeckém kraji, tedy současně v oblastech s vysokým výskytem problémových uživatelů opiátů/opioidů. Nadprůměrnou prevalenci PUD na počet obyvatel vykazují také kraje Karlovarský, Liberecký, Jihočeský a Olomoucký. K největšímu nárůstu došlo v posledních 10 letech v Praze, v krajích Ústeckém, Jihočeském, Libereckém a Kraji Vysočina.

tabulka 4-18: Střední hodnoty prevalenčních odhadů problémového užívání drog provedených multiplikační metodou za použití dat z nízkoprahových programů v l. 2002-2014

Rok

Problémoví uživatelé celkem

Uživatelé opiátů/opioidů

Uživatelé pervitinu

Injekční uživatelé drog

Počet

Na 1 000 os. 15-64 let

Uživatelé heroinu

Uživatelé buprenorfinu

Celkem

Na  1 000 os.

15-64 let

Počet

Na 1 000 os. 15-64 let

Počet

Na 1 000 os. 15-64 let

2002

35 100

4,89

-

-

13 300

1,85

21 800

3,04

31 700

4,41

2003

29 000

4,02

-

-

 10 200

1,41

18 800

2,61

27 800

3,86

2004

30 000

4,14

-

-

9 700

1,34

20 300

2,80

27 000

3,73

2005

31 800

4,37

-

-

11 300

1,55

20 500

2,82

29 800

4,10

2006

30 200

4,13

6 200

4 300

10 500

1,44

19 700

2,69

29 000

3,97

2007

30 900

4,20

5 750

4 250

10 000

1,36

20 900

2,84

29 500

4,01

2008

32 500

4,39

6 400

4 900

11 300

1,52

21 200

2,87

31 200

4,21

2009

37 400

5,04

7 100

5 100

12 100

1,63

25 300

3,40

35 300

4,75

2010

39 200

5,30

6 000

5 000

11 000

1,48

28 200

3,81

37 200

5,03

2011

40 200

5,51

4 700

4 600

9 300

1,27

30 900

4,24

38 600

5,29

2012

41 300

5,71

4 300

6 300

10 600

1,47

30 700

4,25

38 700

5,35

2013*

45 200

6,32

3 500

7 200

10 700

1,50

34 500

4,82

44 400

6,22

2014

47 700

6,73

4 100

7 200

11 300

1,59

36 400

5,13

45 600

6,43

Pozn.: * Zpětně byla provedena oprava odhadu v Plzeňském kraji za r. 2013, která se projevila rovněž navýšením odhadu za ČR.

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2015b)

graf 4-76: Střední hodnoty a 95% intervaly spolehlivosti prevalenčních odhadů problémového užívání provedených multiplikační metodou za použití dat z nízkoprahových programů v l. 2002-2014

" name="Obrázek 29" /> Pozn.: * Zpětně byla provedena oprava odhadu v Plzeňském kraji za r. 2013, která se projevila rovněž navýšením odhadu za ČR. V letech 2012 a 2013 byl použit postup výpočtu intervalů spolehlivosti, který bral v potaz „váhu" jednotlivých respondentů při výpočtu multiplikátoru (Waller et al., 1994) a který vedl k mimořádně úzkým intervalům spolehlivosti. V  r. 2014 a zpětně od r. 2012 byl tento postup nahrazen neváženou metodou, která byla použita i v předchozích letech.

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2015b)

tabulka 4-19: Odhadovaný počet problémových uživatelů drog v ČR v r. 2014 podle krajů - střední hodnoty

Kraj

Celkem PUD

Uživatelé opiátů/opioidů

Uživatelé pervitinu 

IUD

Počet

Na 1 000 os. 15-64 let

Heroin

Buprenorfin

Celkem

Hl. m. Praha

15 700

18,59

2 500

5 700

8 200

7 500

15 700

Středočeský

2 300

2,58

< 50

600

600

1 700

2 200

Jihočeský

2 800

6,46

100

300

500

2 300

2 700

Plzeňský

1 400

3,71

100

< 50

200

1 300

1 400

Karlovarský

1 900

9,54

< 50

< 50

100

1 900

1 900

Ústecký

6 800

12,12

400

400

900

5 900

6 800

Liberecký

2 900

9,83

< 50

< 50

< 50

2 900

2 600

Královéhradecký

1 100

3,13

< 50

100

100

1 000

1 000

Pardubický

600

1,77

< 50

< 50

< 50

600

600

Vysočina

1 300

3,76

< 50

< 50

100

1 200

1 200

Jihomoravský

3 100

3,91

600

< 50

600

2 500

2 800

Olomoucký

2 900

6,74

100

< 50

100

2 800

2 300

Zlínský

2 100

5,36

< 50

< 50

< 50

2 100

1 900

Moravskoslezský

2 800

3,35

100

< 50

100

2 700

2 400

Celkem ČR

47 700

6,73

4 100

7 200

11 300

36 400

45 600

Zdroj: Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2015b)

mapa 4-2: Počet problémových uživatelů drog na 1 000 obyvatel ve věku 15-64 let v ČR v r. 2013 podle drog a krajů - střední hodnoty

mapa

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2015b)

tabulka 4-20: Prevalenční odhady problémových uživatelů drog v ČR v l. 2005-2014 podle krajů, střední hodnoty v absolutních počtech

Kraj

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Hl. m. Praha

8 400

10 000

11 500

10 400

11 350

10 900

14 600

14 300

15 700

Středočeský

2 450

1 700

1 750

2 400

2 150

2 100

2 500

3 100

2 300

Jihočeský

1 750

1 500

1 550

1 500

1 400

1 300

2 000

2 800

2 800

Plzeňský

1 350

1 300

1 650

2 400

2 000

1 900

1 250

1 400*

1 400

Karlovarský

1 250

900

1 000

1 200

900

1 200

1 950

1 700

1 900

Ústecký

4 450

4 100

4 150

5 300

4 900

6 200

4 600

5 900

6 800

Liberecký

500

500

1 500

1 300

2 650

2 800

1 750

2 500

2 900

Královéhradecký

1 050

1 750

1 100

1 000

950

1 100

1 050

1 100

1 100

Pardubický

350

450

450

500

400

400

1 000

600

600

Vysočina

350

700

500

600

600

600

750

1 300

1 300

Jihomoravský

3 150

3 400

3 250

3 400

3 900

4 000

2 650

3 100

3 100

Olomoucký

2 350

1 650

1 600

3 000

3 300

3 200

2 350

3 000

2 900

Zlínský

1 300

1 850

1 350

2 400

2 350

2 500

1 850

1 900

2 100

Moravskoslezský

1 450

1 100

1 150

2 000

2 350

2 000

3 000

2 500

2 800

Celkem ČR

30 200

30 900

32 500

37 400

39 200

40 200

41 300

45 200*

47 700

Pozn.: * Zpětně byla provedena oprava odhadu v Plzeňském kraji za r. 2013, která se projevila také navýšením odhadu za ČR.

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2015b)

Na situaci a trendy ve výskytu problémového užívání drog v ČR byly zaměřeny dvě ohniskové skupiny s pracovníky nízkoprahových zařízení, které NMS realizovalo ve spolupráci s agenturou ppm factum research v srpnu 2015 (blíže viz kapitolu Ohniskové skupiny s pracovníky nízkoprahových programů, str. 107).

Odhad problémového užívání drog z průzkumu mezi lékaři ČR

V listopadu a prosinci 2014 byl proveden omnibusový sociologický průzkum mezi lékaři ČR, který ve dvouletých intervalech opakuje agentura INRES-SONES. Z iniciativy NMS byl do průzkumu opět zařazen modul s otázkami na prevalenci problémového užívání návykových látek, na které odpovídali pouze praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti a dorost, a také otázky na zkušenosti lékařů s podáváním substituční léčby (Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a INRES-SONES, 2015) (výsledky týkající se substituce viz kapitolu Substituční léčba, str. 124). Podobný modul je zařazován do stejného průzkumu od r. 2003. V r. 2014 bylo dotazováno celkem 1 200 lékařů z celé ČR.2 Soubor proporcionálně odpovídal populaci lékařů ČR podle pohlaví, věku, způsobu výkonu lékařského povolání (soukromí vs. ostatní) a krajů. Vzhledem k tomu, že na otázky k prevalenci problémových uživatelů drog odpovídali pouze lékaři registrující své pacienty pro účely kapitační platby ze zdravotního pojištění, byl počet praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti a dorost ve vzorku navýšen na přibližně dvojnásobek, než jak by odpovídalo jejich reálnému zastoupení v populaci lékařů ČR - do průzkumu jich bylo zařazeno celkem 340, resp. 210.

Lékařům byly položeny otázky na počet u nich registrovaných osob spadajících do následujících skupin:

  • patologických hráčů nebo osob se závažnými problémy s hraním hazardních her, jako jsou automaty, kasinové hry či kurzové sázení (včetně internetového sázení),

  • „alkoholiků" nebo osob se závažnými problémy způsobenými nadměrnou konzumací alkoholu,

  • pravidelných nebo intenzivních uživatelů marihuany nebo hašiše,

  • osob užívajících injekčně, pravidelně nebo dlouhodobě opiáty (heroin či substituční preparáty z černého trhu),

  • osob užívajících injekčně, pravidelně nebo dlouhodobě pervitin.

Oproti r. 2012 byly dotazy rozšířeny o problémové uživatele alkoholu a nebyl položen dotaz na problémové uživatele drog celkem - jejich počet byl odhadnut jako součet uživatelů opioidů a pervitinu.

Výsledky získané od lékařů ze vzorku byly extrapolovány jednak na celkový počet osob v ČR (údaje za r. 2013) a také na celkový počet praktických lékařů (v r. 2013) a ambulantních pediatrů (v r. 2012) v ČR (Chudobová, 2014, Marková, 2013). Frekvence jednotlivých skupin problémových uživatelů a hráčů mezi registrovanými osobami byla vypočítána jako průměrná frekvence vážená počtem registrovaných pacientů. Odhady pro celou ČR ukazuje tabulka 4 -21 a tabulka 4 -22.

tabulka 4-21: Odhad počtu patologických hráčů, problémových uživatelů alkoholu, konopí, opioidů a pervitinu v r. 2014 z průzkumu mezi lékaři extrapolací na počet obyvatel ČR 

Obor

Odhad

Patologičtí hráči

Problémoví uživatelé alkoholu

Problémoví uživatelé konopí

Problémoví uživatelé

opioidů a pervitinu

Opioidy

Pervitin

Celkem

PL pro dospělé

Střední hodnota

101 811

299 692

178 112

26 262

23 673

49 935

95% CI - dolní mez

82 865

254 744

138 390

18 517

16 999

36 427

95% CI - horní mez

120 757

344 640

217 833

34 006

30 347

63 442

PL pro děti

Střední hodnota

10 828

10 947

21 884

2 441

1 982

4 423

95% CI - dolní mez

6 868

6 547

14 045

1 467

1 196

2 763

95% CI - horní mez

14 787

15 347

29 724

3 415

2 768

6 082

Celkem

Střední hodnota

112 638

310 639

199 996

28 702

25 655

54 358

95% CI - dolní mez

89 733

261 291

152 435

19 984

18 195

39 190

95% CI - horní mez

135 544

359 987

247 557

37 421

33 115

69 525

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a INRES-SONES (2015)

tabulka 4-22: Odhad počtu patologických hráčů, problémových uživatelů alkoholu, konopí, opioidů a pervitinu v r. 2014 z průzkumu mezi lékaři extrapolací na celkový počet lékařů

Obor

Odhad

Patologičtí hráči

Problémoví uživatelé alkoholu

Problémoví uživatelé konopí

Problémoví uživatelé

opioidů a pervitinu

Opioidy

Pervitin

Celkem

PL pro dospělé

Střední hodnota

76 468

225 094

133 777

19 725

17 780

37 505

95% CI - dolní mez

62 454

188 984

101 270

13 767

11 852

26 070

95% CI - horní mez

90 483

261 203

166 284

25 682

23 708

48 940

PL pro děti

Střední hodnota

11 660

11 789

23 567

2 628

2 134

4 763

95% CI - dolní mez

5 926

5 608

14 892

1 210

891

2 235

95% CI - horní mez

17 394

17 969

32 243

4 047

3 378

7 291

Celkem

Střední hodnota

88 129

236 882

157 344

22 353

19 915

42 268

95% CI - dolní mez

68 380

194 592

116 161

14 977

12 743

28 305

95% CI - horní mez

107 877

279 173

198 527

29 729

27 087

56 231

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a INRES-SONES (2015)

Pro r. 2014 dosáhl střední odhad počtu problémových uživatelů opioidů a pervitinu celkem 42-54 tis., z toho 22-29 tis. uživatelů opioidů a 20-26 tis. uživatelů pervitinu; z toho praktickými lékaři pro děti a dorost bylo odhadnuto přibližně 4,5 tis. problémových uživatelů opioidů a pervitinu (tj. osob do 18 let). Je potřeba vzít v úvahu, že prevalenční odhady získané prostřednictvím praktických lékařů jsou založeny na kvalifikovaných odhadech jednotlivých lékařů a jsou zatíženy poměrně vysokou chybou (viz intervaly spolehlivosti). Podobně jako v uplynulých letech velmi pravděpodobně nadhodnocují počty uživatelů opiátů a podhodnocují počty uživatelů pervitinu, neboť u praktického lékaře existuje možnost substituční léčby preparáty obsahujícími buprenorfin, což může vést ke zvýšenému kontaktu s lékařem; pro uživatele pervitinu žádná podobná léčebná alternativa v ordinacích praktických lékařů neexistuje. V r. 2012 dosáhl odhad stejnou metodou 16,5 tis., což znamenalo oproti odhadům z minulých let značný pokles, který se nepodařilo vysvětlit. V r. 2014 se tedy odhad vrací k hodnotám minulých let (tabulka 4 -23).

V r. 2012 byl poprvé do průzkumu mezi lékaři zařazen dotaz na intenzivní uživatele konopí a v r. 2014 na problémové uživatele alkoholu. Odhadovaný počet problémových uživatelů konopí dosáhl v r. 2014 přibližně 180 tis. osob, z nich 23 tis. bylo odhadnuto praktickými lékaři pro děti a dorost (tedy do věku přibližně 18 let). Odhadovaný počet problémových uživatelů alkoholu dosáhl přibližně 270 tis. osob, z toho přibližně 11 tis. do 18 let (tabulka 4 -24).

tabulka 4-23: Střední odhady počtu problémových uživatelů drog získané z dotazníkových průzkumů mezi praktickými lékaři v letech 2003, 2005, 2007, 2010, 2012 a 2014

Rok

Počet PUD celkem

Počet IUD

Počet uživatelů opiátů

Počet uživatelů pervitinu

Počet

Na 1 000

osob

15-64 let

Počet

Na 1 000

osob

15-64 let

Počet

 

Na 1 000

osob

15-64 let

Počet

Na 1 000

osob

15-64 let

2003

n. a.

-

n. a.

-

21 200

2,6*

n. a.

-

2005

32 000

4,4

n. a.

-

17 000

2,3

15 000

2

2007

28 500

3,9

n. a.

-

11 600

1,6

16 600

2,3

2010

32 900**

53 500***

4,4

7,2

23 300

3,2

20 400

2,8

12 500

1,7

2012

16 500**

14 600-15 600***

2,3**

9 500

1,3

7 700

1,1

8 800

1,2

2014

48 000-54 000**

6,7**

n. a.

-

25 500

3,6

23 000

3,2

Pozn.: * Na 1 000 osob ve věku 18 a více let. ** Jde o součet problémových uživatelů podle drog. *** Jde o odhad přímo z otázky na celkový počet problémových uživatelů drog mezi klientelou lékaře. průměr středních odhadů

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a INRES-SONES (2015)

tabulka 4-24: Průměr středních odhadů počtu problémových uživatelů alkoholu a konopných látek získané z dotazníkových průzkumů mezi praktickými lékaři v letech 2012 a 2014

Rok

Počet problémových uživatelů alkoholu

 

Počet problémových uživatelů konopných látek

Počet

Na 1 000 osob

15-64 let

 

Počet

Na 1 000 osob

15-64 let

2012

n. a.

-

 

151 500

21,2

2014

274 000

38,3

 

178 500

25,0

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a INRES-SONES (2015)

Odhad problémového užívání opioidů a pervitinu v Praze metodou zpětného záchytu

Stejně jako za r. 2011 a 2013, také za r. 2014 poskytlo 7 nízkoprahových programů v Praze3 NMS anonymní identifikační kódy4 svých klientů pro provedení odhadu PUD metodou zpětného záchytu (CRM). Pro statistickou analýzu byla použita log-lineární analýza v modulu Rcapture programu R (Baillargeon a Rivest, 2007), která bere v potaz rozsah, v jakém se jednotlivé zdroje překrývají mezi sebou.5

Všech 7 programů nahlásilo v součtu 8 904 klientů, jimž byl přidělen kód. Porovnáním seznamů jednotlivých programů bylo zjištěno celkem 5 648 jedinečných kódů, 4 140 (73,3 %) z nich bylo hlášeno pouze jedním programem, 1 508 (26,7 %) dvěma a více programy. V kontaktu se všemi 7 programy najednou byly 3 osoby (resp. kódy). Data vstupující do modelu byla korigována na základě proporce klientů bez kódu (Sopko et al., 2013) (tabulka 4 -25).

tabulka 4-25: Distribuce kódů v r. 2014 podle počtu nízkoprahových programů, ve kterých jsou evidovány

Počet programů

Počet kódovaných klientů

Korigovaný počet

1

4 140

6 321

2

638

1015

3

354

571

4

235

378

5

203

323

6

75

118

7

3

5

Celkem

5 648

8 731

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2015a)

Střední odhad PUD v Praze v r. 2014 provedený metodou CRM dosáhl 14 400 osob (tabulka 4 -26). Vývoj odhadů PUD v Praze na základě metody CRM ukazuje tabulka 4 -27. V l. 2013 a 2014 dosáhl odhadovaný počet PUD v Praze přibližně stejné hodnoty, která odpovídá hodnotě zjištěné pomocí multiplikační metody (blíže viz kapitolu Odhad problémového užívání pervitinu a opioidů v ČR multiplikační metodou, str. 98).

tabulka 4-26: Odhad počtu PUD v Praze v r. 2014 metodou zpětného záchytu z dat nízkoprahových programů před a po korekci na nekódované klienty

Vstupní data

Odhad počtu PUD

Střední hodnota

95% CI - dolní mez

95% CI - horní mez

Jen kódovaní klienti

9 519

9 247

9 791

Všichni klienti po korekci na nekódované

14 416

14 093

14 739

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2015a)

tabulka 4-27: Odhadovaný počet PUD v Praze v l. 2011, 2013 a 2014 metodou zpětného záchytu z dat nízkoprahových programů

Rok

PUD celkem

Z toho

Střední hodnota

95% CI dolní mez

95% CI horní mez

Pervitin

Heroin

Buprenorfin

2011

10 800

10 400

11 100

5 600

2 600

4 700

2013

14 400

14 000

14 800

5 800

1 300

5 400

2014

14 400

14 100

14 700

n. a.

n. a.

n. a.

Pozn.: Zaokrouhleno na stovky.

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2015a)

Ohniskové skupiny s pracovníky nízkoprahových programů

V srpnu 2015 NMS realizovalo výzkum, při kterém byly provedeny dvě ohniskové skupiny s pracovníky nízkoprahových zařízení, které byly zaměřeny na aktuální trendy u problémových uživatelů drog (Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a ppm factum research, 2015a). Účastnilo se jich celkem 10 osob za oblast Čech a 10 za oblast Moravy a Slezska.

Klientela nízkoprahových programů stárne, průměrný věk se pohybuje mezi 30 a 32 lety. Změna je patrná ve věkovém složení prvních kontaktů. Častěji přicházejí uživatelé mladší 18 let, ale v některých regionech je zaznamenán nárůst počtu uživatelů, kteří začínají drogy užívat kolem 50 let věku. Starší uživatelé se dostávají do kontaktu s drogami na ubytovnách, které jsou označovány za ohnisko sociálně negativních jevů - lze zde získat kontakty na uživatele drog a osoby obchodující s drogami, není výjimkou, že na ubytovně dochází i k výrobě pervitinu. Klienti ve věku 15-18 let spíše nevyhledají kontakt v kontaktním centru sami, ale často ho zprostředkuje rodina, orgán sociálně-právní ochrany dětí či terénní pracovník. Spolupráce s touto věkovou skupinou je hodnocena jako obtížná, klienti nejsou sociálně zdatní, často pocházejí ze sociálně slabých rodin, žijí v ubytovnách, mezi dlouhodobě nezaměstnanými, v rodinách s nestandardními vzorci chování či mezi staršími uživateli drog, kterými jsou někdy i jejich rodiče. Mladiství uživatelé drog jsou popisováni jako odvážnější, agresivnější, s vyšší tendencí k překračování hranic i kriminálnímu jednání. Experimentují s různými látkami a kombinacemi látek. Nemají tendenci vytvářet komunity, jak tomu bývalo u drogově závislých dříve, ale jsou to individualisté zaměření na image a konzum.

Rostoucí věk uživatelů může mít vliv na vyšší spotřebu injekčních stříkaček, potřebuje aplikovat drogu častěji. Dlouholeté užívání se ve vyšším věku pojí též s častějšími či závažnějšími zdravotními (endokarditidy, abscesy, flegmóny) a existenčními problémy. Narůstá míra psychiatrické komorbidity, včetně paranoidních poruch a toxických psychóz. Řešení potíží je obtížné, psychiatři je často odmítají převzít do péče kvůli užívání návykových látek nebo sami pomoc nevyhledávají. S rostoucím věkem vzrůstá podíl klientů-rodičů, což klade na služby další nároky. Z hlediska pohlaví nedochází k výrazným změnám, poměr je v čase stále přibližně stejný - muži převažují v poměru 2 : 1 či 3 : 2.

Nejrozšířenější drogou mezi problémovými uživateli drog je pervitin.6 V menší, ale stále významné míře je zastoupen buprenorfin. Počet uživatelů heroinu se snížil v důsledku omezené dostupnosti a zhoršené kvality heroinu. Kvalitní heroin se za přijatelnou cenu objevuje sporadicky.

Kvalita a dostupnost pervitinu kolísá, pravděpodobně kvůli samozásobitelské produkci a policejním zásahům. Léky s obsahem pseudoefedrinu jsou obstarávány v Polsku, ale i Bulharsku. Pervitin je vyráběn na ubytovnách, opuštěných místech v lese, ale i v bytech či zahradních chatkách. Dopady odhalování varen pervitinu mají spíše časově a místně omezený dopad, většina uživatelů bývá součástí samozásobitelské skupiny, která vyprodukuje potřebné množství drogy svépomocí. Po policejním zásahu dojde k obnovení lokální drogové scény do 6 měsíců až 1 roku.7 Podle odhadů je na jednoho vařiče navázáno 57 lidí. Za drogu nižší kvality je považován „vietnamský pervitin", i když o jeho kvalitě panují dohady a pochybnosti. Kvalitnější „vietnamský pervitin" je údajně nabízen zahraničním zákazníkům nebo vyvážen za hranice, méně kvalitní směřuje na domácí trh a více se vyskytuje v Čechách než na Moravě, převážně na Kolínsku, Chebsku, v Ústí nad Labem, v Ostravě a Olomouci. Cena pervitinu dosahuje 800-1 200 Kč, vietnamského většinou 500-600 Kč, ale i více. Černý trh s buprenorfinovými preparáty se vyskytuje především v Čechách. Na Moravě a ve Slezsku jsou substituční preparáty dostupné pouze v okolí léčebných center. Na Kopřivnicko, Ostravsko a Frýdecko-Místecko je buprenorfin dovážen sezónně z Prahy skupinkou prostitutů. Zdrojem buprenorfinu jsou recepty lékařů a uživatelé, kteří svou dávku nespotřebují.

Uživatelům více záleží na tom, jakou kvalitu drogy a účinek za své peníze dostanou. Protože kvalita heroinu se zhoršila, klienti upustili od užívání opiátů nebo byl heroin lokálně nahrazen jinými opiáty. Zneužívání léků Vendal® Retard, náplastí s obsahem fentanylu či léku Palladone® bylo zaznamenáno zejména v Plzni, fentanyl je užíván také na Chebsku a Novojičínsku, v těchto třech regionech se nevyskytuje užívání buprenorfinu, protože není dostupný. Lék Vendal® Retard je na černém trhu výrazně levnější než heroin, cena Vendalu® Retard je cca 500 Kč za tabletu o síle 200 mg, což má dopad na snížení sekundární kriminality. Fentanylové náplasti jsou obstarávány prostřednictvím lékařů, kteří náplasti předepisují na účet jiných pacientů, často seniorů. Uživatelé získávají fentanylové náplasti rovněž přímo od pacientů, jimž jsou náplasti předepisovány na bolest a kteří nespotřebují celou dávku, nebo z nemocničního odpadu. Uživatelé malou část náplasti vyvaří s citronovou šťávou či vylouhují v alkoholu, takto vzniklý výluh aplikují injekčně. Někdy je účinná látka seškrabávána z lepicí strany náplasti a vyváří se pouze takto získaná hmota. U fentanylu spočívá vysoké nebezpečí především v tom, že vzhledem k vysoké potenci fentanylu se obtížně odhaduje množství látky ve výluhu. V souvislosti s užitím fentanylu bylo v minulosti zaznamenáno několik úmrtí. Cena fentanylu se v Plzni pohybuje kolem 500 Kč za 1 náplast o síle 100 µg/h, na Moravě může být cena i poloviční.

Je patrný trend hledání levnějších alternativ k užívaným drogám. Jako alternativa může být užíván alkohol ve zvýšené míře, levnější a méně kvalitní pervitin od vietnamských výrobců a nové syntetické drogy. Objevuje se také zneužívání benzodiazepinů (klonazepam, alprazolam, diazepam). Ve většině krajů je dlouhodobě zaznamenáváno sezónní užívání surového opia, braun se vyrábí a užívá velmi ojediněle. K opatřování syntetických opioidů je někdy využíván internet. Zvýšená míra konzumace nových syntetických drog, která byla zaznamenána před cca 2 lety, již pominula. Užívají je spíše mladší uživatelé a považují je za levné náhražky podobně jako alkohol, psychofarmaka a konopné látky, není-li jiná látka dostupná. Pracovníci nízkoprahových programů se domnívají, že se uživatelé za konzumaci nových syntetických drog stydí a spojují jejich užívání s nižším sociálním statutem.


TOPlist