Socioekonomické charakteristiky uživatelů drog

V r. 2014 bylo v Registru žádostí o léčbu spravovaném hygienickou službou evidováno 10 108 žadatelů o léčbu, z nichž 4 743 uvedlo, že léčbu podstupuje poprvé v životě (tzv. prvožadatelé) (viz také kapitolu Registr žádostí o léčbu, str. 135).

Největší podíl klientů měl základní nebo nedokončené základní vzdělání (45,5 %), následovali klienti se středoškolským vzděláním bez maturity (27,7 %); vyšší či vysokoškolské vzdělání uvedlo pouze 1,5 % klientů (Füleová et al., 2015). Pravidelné zaměstnání mělo 17,9 % klientů (častěji muži). Nezaměstnaných či příležitostně pracujících bylo 58,1 % klientů. Podíl nezaměstnaných či pouze příležitostně pracujících byl vyšší mezi muži (59,9 %) než mezi ženami (54,2 %). Studentů a žáků bylo 8,0 % (více mezi ženami). Nezaměstnaní tvoří největší podíl v krajích Ústeckém (71,8 %), Olomouckém (68,8 %), Moravskoslezském (68,0 %) a Libereckém (67,9 %), naopak nejmenší v kraji Karlovarském (34,5 %).

Většina klientů nemá stálé bydliště. Stálé bydliště v r. 2014 uvedlo 43,2 % klientů (téměř stejný podíl jako v r. 2013). Podíl osob bez domova se snížil z 14,0 % v r. 2013 na 12,7 % v r. 2014, mezi bezdomovci výrazně převažují muži nad ženami. Podíl osob bydlících v zařízení byl 10,8 %, nejčastěji šlo o věznici, ubytovnu, výchovný či diagnostický ústav, doléčovací centrum či terapeutickou komunitu. Celkem 24,4 % klientů žilo s jiným uživatelem drog (častěji ženy).

Čtvrtina léčených uživatelů drog žije s rodiči, 23,1 % žijí sami - častěji muži (27,4 %) než ženy (13,9 %), mezi nově evidovanými klienty je to celkem 20,8 % (muži 25,0 %, ženy 12,2 %). S dětmi žije 957 (9,5 %) léčených uživatelů drog (o 155 více než v r. 2013), s dítětem žijí výrazně častěji ženy než muži.

Celkem 52,3 % všech a 42,8 % nově evidovaných žadatelů vyhledalo léčebná centra z vlastního rozhodnutí nebo na popud rodinných příslušníků (v r. 2013 to bylo 57,6 % ze všech klientů a 50,4 % z nově evidovaných uživatelů drog). Soudem nařízená byla léčba 4,5 % mužů a 3,8 % žen.

Jinou než českou národnost uvedlo v r. 2014 celkem 194 klientů (179 v r. 2013) - nejčastěji slovenskou (102 osob), romskou (54) a ukrajinskou (16) (Füleová et al., 2015).

Tématem zaměstnanosti klientů pražských doléčovacích center organizací SANANIM, Drop In a Magdaléna se zabývala Pavlovská (2014). Bylo provedeno dotazníkové šetření na souboru 43 klientů v průměrném věku 31 let, kteří byli v programech na přelomu l. 2011 a 2012. Cílem bylo zmapovat a popsat charakteristiky klientů a jejich zkušenosti s ohledem na uplatnění na trhu práce. Čtvrtina souboru měla základní vzdělání, téměř 50 % respondentů se pokoušelo o další studium vyššího stupně. Celkem 14 osob (30,2 %) mělo záznam v rejstříku trestů (šlo spíše o osoby s nižším vzděláním), 25 % trpělo psychickou poruchou. Celkem 33 osob (77 %) umělo pracovat s PC, 28 (65  %) znalo cizí jazyk, 66 % klientů vlastnilo řidičský průkaz. V souboru bylo v době sběru dat 25 zaměstnaných (58 %), všichni si práci našli nejpozději do 3 měsíců. Práce pro klienty představovala jistotu a stabilitu. Celkem 26 osob (60 %) mělo více než 3 pracovní zkušenosti v historii, téměř 50 % celého souboru mělo za sebou období nezaměstnanosti delší než 2 roky. Představy o měsíční mzdě byly spíše realistické. Ukázalo se, že abstinující uživatelé drog jsou poměrně dobře zaměstnatelní a že tedy tréninková či startovací pracovní místa by měla být určena pro ty klienty, kteří jsou handicapovaní komplexně, jsou dlouhodobě nezaměstnaní a mají potíže práci získat.

V srpnu 2015 realizovalo NMS dvě ohniskové skupiny s pracovníky nízkoprahových zařízení, které byly zaměřeny na popis aktuální situace v populaci problémových uživatelů drog (Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a ppm factum research, 2015a). Z výsledků vyplynulo, že od r. 2010 po novele zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, využila řada uživatelů možnost bydlení na ubytovnách díky doplatku na bydlení. Situace se změnila po novele zákona na jaře 2015, která zpřísnila podmínky, které musí prostor určený k bydlení splňovat. Řada ubytoven využívaných uživateli drog nemusí tyto podmínky splnit (např. stanovené hygienické normy). Další negativní vliv na ekonomickou situaci uživatelů měla změna podmínek pro výkup kovů ve sběrnách druhotných surovin, která znemožnila výplatu peněz v hotovosti.

 


TOPlist