Užívání drog a prostituce

Existuje souvislost mezi užíváním drog a poskytováním komerčních sexuálních služeb, a to zejména u pouliční prostituce. Přibližně 20-25 % komerčních sexuálních pracovnic, které jsou klientkami organizace Rozkoš bez Rizika (R-R), jsou nebo byly uživatelkami nelegálních drog. Jejich drogová kariéra je však různá - s ohledem na uživatelské vzorce a zkušenosti s užíváním drog je možné komerční sexuální pracovnice rozdělit do následujících 4 skupin (Rozkoš bez rizika, 2014):

  • Aktivní uživatelky drog, které si drogy neaplikují injekčně a u nichž nelze s určitostí stanovit, zda začaly poskytovat sexuálních služby, aby si vydělaly na drogu, nebo začaly užívat drogy až v průběhu své kariéry v sexbyznysu, aby se s jejich pomocí se svou situací lépe psychicky vyrovnaly. Jejich podíl v průběhu posledních šesti let mírně poklesl z 11 % na 8 %.

  • Injekční uživatelky drog, které jsou na drogách zjevně závislé a jejichž motivací k nabízení sexuálních služeb je především získání peněz na drogy. Operují na venkovních stanovištích, mají často problémy s policií. Jejich podíl se v posledních šesti letech stabilizoval na 2-3 % klientely R-R.

  • Bývalé (abstinující) uživatelky drog, které nacházejí uplatnění v sexbyznysu ve vzrůstající míře. Jejich podíl na celkové klientele R-R za posledních šest let vzrostl téměř čtyřnásobně ze 4,2 % v r. 2009 na 15,5 % v r. 2014. Příčiny je možno hledat v tom, že sexbyznys se stále častěji stává útočištěm pro ženy se sníženou uplatnitelností na trhu práce vyplývající z jejich uživatelské minulosti, neboť mají prázdná místa v životopise, celkově nižší úroveň vzdělání a kvalifikace, postrádají praxi v jakémkoliv zaměstnání a mnohé jsou navíc matkami samoživitelkami (samoživitelek je mezi všemi klientkami R-R přibližně polovina).

  • Poslední skupinou jsou komerční sexuální pracovnice, které drogy nikdy neužívaly. Ty mají především zájem, aby v komerčním sexu fungovaly zásady obchodního jednání, a snaží se zachovat si při práci „čistou hlavu". Jejich podíl na klientele R-R dosahuje 75-80 %.

Po r. 2007 se zvýšil počet obcí, které regulují poskytování komerčních sexuálních služeb formou obecně závazných vyhlášek (OZV), ve kterých většinou zakazují nabídku sexuálních služeb na veřejných prostranstvích.1 To vedlo k významnému poklesu výskytu sexuálních pracovnic na venkovních stanovištích (ulice, silnice apod.), které často užívaly nelegální drogy, včetně injekčního užívání (tamtéž). Vývoj užívání drog mezi klientkami R-R uvádí graf 8 -107.

graf 8-107: Podíl současných a bývalých uživatelek nelegálních drog mezi klientkami R-R v l. 2009-2014, v %

graf

Zdroj: Rozkoš bez rizika (2014)

Užívání návykových látek souvisí rovněž s násilím páchaným na ženách pracujících v sexbyznysu. Ze studie Násilí páchané na ženách v sexbyznysu, kterou realizovala organizace R-R v r. 2014 vyplývá, že 86,2 % dotázaných klientek se s cílem předejít násilí užívání alkoholu a drog při poskytování sexuálních služeb vyhýbá (Malinová, 2015) (graf 8 -108).

graf 8-108: Odpověď dotazovaných ve výzkumu Násilí páchané na ženách v sexbyznysu na otázku, zda se vyhýbají drogám a alkoholu, v %

graf

Zdroj: Malinová (2015)


TOPlist