Vybrané osobnostní rysy a rizikové formy chování u českých žáků a žákyň 2014

V období od září 2013 do února 2014 byl realizován sběr dat pro dotazníkovou studii zaměřenou na vybrané osobnostní rysy a rizikové formy chování českých žáků a žákyň (6.-9. třídy základních škol a primy až kvarty víceletých gymnázií), kterou koordinovala Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (Dolejš et al., 2014). Cílem studie bylo prostřednictvím různých standardizovaných psychodiagnostických nástrojů zhodnotit výskyt některých forem rizikového chování, výskyt úzkosti, impulzivity a agresivity a současně se zaměřoval na sebehodnocení a školní úspěšnost. Respondentům bylo předloženo pět standardizovaných dotazníků - dotazník sebepojetí školní úspěšnosti dětí (SPAS), výskyt rizikového chování u adolescentů (VRCHA), škála osobnostních rysů u adolescentů, Rosenbergova škála sebehodnocení a dotazník agresivity.

Celkem se zúčastnilo 54 škol v celé ČR (35 základních škol a 19 víceletých gymnázií), šlo o náhodný výběr, výsledný vzorek byl reprezentativní na národní úrovni podle krajů a typu školy. Do studie se zapojilo celkem 4 198 respondentů ve věku 11-15 let (48 % chlapců a 52 % dívek).

Přibližně 3 % dětí ve věku 11-15 let vykouří více než pět cigaret denně a 4 % se v posledních 30 dnech opila. Jednorázový experiment s konopnými látkami uvedlo téměř 11 % dotázaných - 12,6 % žáků ZŠ a 8,3 % studentů gymnázií. Rostoucím problémem mezi dětmi je šikana - obětí zesměšňování či ubližování prostřednictvím sociálních sítí se stalo 7 % respondentů, fyzickou agresivitu ze strany spolužáků zažilo 12 %. Srovnání žáků základních škol s jejich vrstevníky z víceletých gymnázií ukazuje v souladu s výsledky studie ESPAD 2011 (Chomynová et al., 2014), že rizikové chování je mnohem méně rozšířené mezi gymnazisty (tabulka 2 -10). Přibližně třetina dotázaných odpověděla negativně na všechny položky dotazníku VRCHA, 6 nebo více položek kladně zodpovědělo 12,8 % dotázaných a potvrzují tedy realizaci 6 a více sledovaných rizikových aktivit.

Celkové skóre rizikového chování (tj. průměrná hodnota počtu uvedených rizikových aktivit) dosáhlo 2,42 (2,56 u chlapců a 2,30 u dívek). Skóre u žáků ZŠ dosáhlo 2,69, u studentů gymnázií 2,04 (Skopal et al., 2014). Studie ukázala, že výskyt všech forem rizikového chování (užívání návykových látek, delikvence i šikany) je v úzkém vztahu s osobnostním rysem impulzivity - dospívající, kteří jsou impulzivnější, více inklinují k rizikovému chování proto, že obtížněji domýšlejí důsledky těchto aktivit. Studie také zaznamenala nárůst výskytu rizikového chování mezi 12. a 13. rokem věku - zdá se, že zatímco do 12 let jsou žáci orientovaní na pedagoga a jeho uznání, od 13 let začínají hledat svou identitu a inklinují spíše k vrstevníkům, a to někdy i prostřednictvím rizikových aktivit.

tabulka 2-10: Výskyt rizikového chování mezi 11-15letými žáky ZŠ a studenty víceletých gymnázií podle dotazníku VRCHA, v %

Rizikové chování

Základní školy

(n = 2 450)

Gymnázia

(n = 1 733)

Celkem

(N = 4 198)

Faktor abúzus

 

 

 

Pití alkoholu v posledních 30 dnech

32,1

29,7

31,2

Užití marihuany nebo hašiše v životě

12,6

8,3

10,9

Kouření cigaret v posledních 30 dnech

14,6

5,5

10,9

Sexuální zkušenost v životě

7,1

3,2

5,6

Kouření 5 a více cigaret denně

4,5

1,0

3,0

Opilost v posledních 30 dnech

4,5

3,0

3,9

Užití léků bez důvodu v životě

9,5

8,3

8,9

Faktor delikvence

 

 

 

Falšování podpisu rodičů

29,1

30,8

29,9

Krádež peněz rodičům nebo jiné osobě

13,1

10,1

11,9

Chození za školu

9,4

6,6

8,3

Krádež věci jiné osobě

23,5

22,9

23,3

Poškození majetku pro zábavu

16,7

12,4

15,0

Problémy s policií

9,7

3,9

7,4

Krádež v obchodě

12,6

7,9

10,7

Faktor šikana

 

 

 

Fyzické ublížení sobě samému

26,8

22,9

25,2

Oběť vulgárních urážek od spolužáků

20,9

13,0

17,6

Oběť zesměšňování na internetu v posledních 30 dnech

8,2

5,6

7,1

Ublížení ze strany spolužáků v posledních 30 dnech

13,4

9,3

11,7

Zdroj: Skopal et al. (2014)

Dotazník VRCHA byl v r. 2013 přeložen také do slovenštiny (dotazník Výskytu rizikového správania adolescentov, VRSA) a použit pro srovnávací studii výskytu rizikového chování českých a slovenských žáků (N = 4 198 v ČR a N = 1 704 na Slovensku). Celkové výsledné skóre rizikového chování mezi slovenskými žáky dosáhlo 2,53 (oproti 2,42 v ČR) - vyšší průměrné skóre bylo u slovenských žáků v oblasti šikany, zatímco oblasti abúzus a delikvence byly vyrovnané (Čerešník a Dolejš, 2015).

V r. 2015 byl obdobný celonárodní průzkum za použití dotazníku VRCHA realizován na reprezentativním vzorku studentů gymnázií ve věku 15-19 let, celkem bylo sesbíráno přibližně 2 500 dotazníků. Ve vybraných třídách probíhal sběr dat prostřednictvím papírového dotazníku, paralelně v sousedních třídách na dobrovolné bázi prostřednictvím on-line dotazníku. Podrobnější informace a výsledky studie budou zveřejněny do konce r. 2015.

V období listopad 2014 až leden 2015 byl v rámci bakalářské práce na Katedře psychologie Univerzity Palackého v Olomouci realizován výzkum zaměřený na vztah mezi tzv. locus of control (tedy subjektivní pocit kontroly jedince nad důsledky vlastního chování), rizikovým chováním a vybranými osobnostními charakteristikami žáků 8. a 9. tříd v Moravskoslezském kraji (Laštůvková, 2015). Výzkumný vzorek tvořilo 357 studentů ve věku 13-16 let, pro sběr dat byl použit výzkumný dotazník VRCHA.

Celkem 39 % studentů uvedlo pití alkoholu v posledních 30 dnech a 7 % uvedlo silnou opilost (potíže s chůzí, mluvením, zvracení, ztráta paměti). Celkem 12 % kouřilo v posledních 30 dnech cigarety, 3 % kouřilo denně více než pět cigaret. Konopné látky užilo 16 % respondentů, léky bez vědomí rodičů, aniž je potřebovali, užilo v životě 10 % žáků. Pozitivně odpovědělo alespoň na jednu otázku v dotazníku (včetně otázek týkajících se delikvence a šikany) celkem 82,6 % dotázaných, 13,7 % odpovědělo kladně na 6 nebo více položek. Celkové skóre rizikového chování dosáhlo 2,90 - vyšší hodnota ve srovnání se studií realizovanou na národní úrovni může být ovlivněna tím, že byla dotázána starší věková kategorie studentů, a to pouze na základních školách. Vyššího skóre rizikového chování dosahovali respondenti s tzv. externím místem kontroly, tj. osoby, které nevnímají kauzalitu svého chování a následných událostí a které se častěji odvolávají na zásah zvenčí a osud. Respondenti s tzv. interním místem kontroly, tedy ti, kteří chápou události jako důsledky svého chování, svých schopností nebo vlastností, dosahují nižšího skóre rizikového chování (Laštůvková, 2015).

 


TOPlist