Domácí produkce, dovoz a vývoz drog

Základní zdroje informací představují data poskytovaná Národní protidrogovou centrálou SKPV Policie ČR (NPC) a Celní protidrogovou jednotkou Generálního ředitelství cel (CPJ). Jde především o počty záchytů pěstíren a varen, počty záchytů jednotlivých drog a zajištěné množství drog v rozdělení podle místa záchytu (Národní protidrogová centrála SKPV Policie ČR, 2014b, Celní protidrogová jednotka, 2014).

Policie ČR a Celní správa ČR odhalily v r. 2013 celkem 276 indoor pěstíren1 a 3 fóliovníky, které sloužily k pěstování konopí. Největší podíl odhalených pěstíren, tj. celkem 45 %, tvořily malé domácí pěstírny2. Naproti tomu pěstírny s největší kapacitou představovaly 7 %. Největší počet odhalených pěstíren byl hlášen v Praze (48 v r. 2013, 27 v r. 2012), Moravskoslezském (44 v r. 2013, 17 v r. 2012) a Plzeňském kraji (35 v r. 2013, 19 v r. 2012). Nejvýraznější meziroční změnu představoval nárůst počtu odhalených pěstíren v Moravskoslezském kraji. V posledních 3 letech převládají v záchytech domácí a malé pěstírny, v r. 2013 činil jejich podíl více než 72 %. Do pěstování konopí a distribuce marihuany se podle NPC velmi výrazně zapojují skupiny osob původem z Vietnamu. V poslední době je patrná změna strategie těchto skupin v podobě provozování většího počtu pěstíren s nižší kapacitou (tj. cca 300500 rostlin) namísto velkokapacitních pěstíren, případně úplná změna orientace na výrobu pervitinu. Důvodem pro změnu obchodního artiklu jsou vysoká počáteční investice při zřízení velkokapacitní pěstírny a vysoké riziko jejího odhalení.

Vypěstované konopí směřuje většinou na domácí trh, nicméně represivní orgány evidují i případy jeho vývozu a dovozu. Za r. 2013 je evidováno 57 záchytů při vývozu marihuany v celkovém množství 13 kg. Hmotnost největšího záchytu marihuany směřujícího z ČR do zahraničí byla 10 kg. Marihuana byla v tomto případě nalezena v osobním automobilu na trase ČR - Polsko. V předchozích 7 letech nepřesáhly případy vývozu marihuany počet 50 záchytů ročně, je však patrný určitý nárůst. Většinou šlo o záchyty do 100 g přepravované v poštovních zásilkách. Marihuana byla nejčastěji zajištěna na trase ČR - Velká Británie. Dalšími zeměmi, kam byla marihuana z ČR vyvážena, byly sousední státy, Ukrajina, Maďarsko a Skandinávie. Případy dovozu marihuany do ČR nepřesahují 15 záchytů ročně, jejich největší počet je evidován na trasách z Nizozemska, Španělska či Polska.

Pokud jde o nelegální produkci konopí, v listopadu 2013 realizovala Policie ČR v návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu akci zaměřenou na činnost tzv. growshopů, tj. obchodů zabývajících se prodejem a distribucí zboží a produktů pro pěstování rostlin pod umělým osvětlením. Právě činnost těchto obchodů spojuje NPC s nárůstem pěstování konopí a produkcí marihuany v ČR. Growshopy jsou provozovány jako kamenné prodejny i internetové obchody. Celkově bylo v rámci této akce vedeno 56 trestních řízení. Aktuálně je v ČR provozováno více než 120 obchodů, některé z nich mají pozastavenou činnost v důsledku trestního stíhání provozovatelů. Technologie pro pěstování rostlin pod umělým osvětlením jsou jako takové v ČR legální a bývají dováženy nejčastěji z Nizozemska a Velké Británie (Národní protidrogová centrála SKPV Policie ČR, 2014b, Nejvyšší státní zastupitelství, 2014). Viz také kapitolu Aplikace práva.

Pervitin se v ČR vyrábí zejména v menších varnách, v posledních letech však NPC upozorňuje na rostoucí počet záchytů varen s vyšší produkcí. V r. 2013 odhalila Policie ČR 261 varen, tj. o 26 více než v předchozím roce. Dlouhodobě je přibližně od r. 2008 patrný pokles počtu zachycených varen a naopak roste množství zajištěného pervitinu. Podle NPC lze pozorovat trend zvyšování objemu výroby v rámci jednoho výrobního cyklu (řádově desítky kilogramů) s tím, že výroba bývá zpravidla organizována do několika směn. Největší počet odhalených varen byl v r. 2013 zaznamenán v Jihomoravském (62), Olomouckém (29) a Moravskoslezském (27) kraji. V r. 2012 to byly kraje Zlínský (34), Jihomoravský (29) a Moravskoslezský (26).

Hlavním prekurzorem pro výrobu pervitinu zůstává i nadále pseudoefedrin extrahovaný z volně dostupných léčiv. Díky regulaci výdeje léčiv s obsahem pseudoefedrinu se jejich prodej v ČR drží na stabilně nízké úrovni, poptávka ze strany výrobců je však saturovaná prostřednictvím nelegálního dovozu, a to téměř výhradně z Polska, kde jsou tato léčiva volně dostupná - graf 10 -100. V ČR je maximální množství pro jednorázový výdej bez kontroly omezen na 900 mg, což odpovídá množství 30 tablet či sáčků obsahujících 30 mg pseudoefedrinu. Tradičním postupem výroby pervitinu je tzv. jodo-fosforová cesta, byly však zaznamenány i případy výroby pervitinu z jiných prekurzorů či jiným postupem. Zvláštní skupinu látek pro výrobu drog tvoří tzv. pre-prekurzory3, které jsou dováženy převážně z Číny. Specifický problém výroby pervitinu představuje toxický odpad a jeho likvidace.

Zapojení organizovaných skupin osob původem z Vietnamu do výroby a distribuce pervitinu nabývá stále většího rozsahu, podle NPC dané skupiny v posledních dvou letech prakticky převzaly kontrolu nad touto částí nelegálního trhu s drogami. Jak ukazují data o záchytech, na trhu byl dostupný velmi čistý pervitin jak v práškové formě, tak pervitin ve formě krystalů, který poptávají uživatelé zejména z Německa, Rakouska, ale také z Polska. V příhraničních oblastech sousedících zejména se Německem a Rakouskem byl pervitin distribuován v tržnicích, ale také v hernách, barech a dalších provozovnách (Národní protidrogová centrála SKPV Policie ČR, 2014b). Odhalování trestné činnosti v těchto regionech věnovala NPC ve spolupráci s CPJ a dalšími kontrolními orgány zvláštní pozornost. Koordinací společného postupu příslušných orgánů státní správy proti drogové kriminalitě v pohraničí s Německem se zabývala pracovní skupina složená z náměstků ministrů vnitra, spravedlnosti, financí, průmyslu a obchodu, zemědělství, zdravotnictví, generálního ředitele Generálního ředitelství cel, policejního prezidenta, generálního ředitele Hasičského záchranného sboru, zástupce Nejvyššího státního zastupitelství a národního protidrogového koordinátora. Další aktivity namířené proti výrobě a vývozu pervitinu popisuje kapitola Další opatření protidrogové politiky.

graf 10-100: Vývoj prodeje léčiv obsahujících pseudoefedrin v ČR v letech 2008-2013, v kusech balení

Zdroj: Státní ústav pro kontrolu léčiv (2014)

Kokain se do ČR dostává z Jižní Ameriky. Pro jeho přepravu do zemí EU bývají často najímány sociálně slabší osoby ze střední a západní Evropy, Balkánu a pobaltských zemí. Pokud jde o způsob přepravy, nejčastěji byly odhaleny případy pašování v poštovních zásilkách a cestovních zavazadlech. Největší počet záchytů byl v r. 2013 zaznamenán na trase z Nizozemska, šlo
o 50 záchytů této drogy v celkovém množství 274 g. Ve všech případech šlo o záchyty o hmotnosti do 25 g. Na pašování a distribuci kokainu se stejně jako v předchozím roce podílely osoby pocházející ze západoafrických států, zejména z Nigérie, ale také skupiny ze zemí západního Balkánu, jako je Srbsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (Národní protidrogová centrála SKPV Policie ČR, 2014b).

Heroin se do ČR dováží v menších zásilkách o hmotnosti do 10 kg. ČR je cílovou destinací i tranzitní zemí. Na pašování a distribuci heroinu se podílely skupiny etnických Albánců, zejména z Kosova a Makedonie, ale také osoby původem z Turecka. Podle NPC bývá heroin často převážen v kamionech s textilním zbožím. Pokud jde o obchod s heroinem, nově se na území ČR etablovaly makedonské organizované skupiny, ty se ve spolupráci se skupinami osob z Bulharska a Vietnamu zapojily také do distribuce marihuany a pervitinu (Národní protidrogová centrála SKPV Policie ČR, 2014b). Kromě heroinu byly na černém trhu dostupné také tablety substitučních přípravků s účinnou látkou buprenorfin (Subutex®, Suboxone® a Ravata®), dále morfinová analgetika Vendal® Retard či transdermální náplasti obsahující fentanyl. Náplasti s fentanylem se na černý trh dostávají buď prostřednictvím příbuzných vážně nemocných osob užívajících náplasti k léčbě bolesti, nebo je uživatelé získávají jako použité z nezajištěného odpadu. Poptávka po jiných látkách opiátového typu je velmi pravděpodobně stimulovaná nedostatkem a nízkou kvalitou heroinu na konci distribučního řetězce.

 


TOPlist