Užívání drog v marginalizovaných skupinách

Údaje o užívání drog mezi dětmi umístěnými v zařízeních pro děti-cizince uvádí kapitola Užívání drog ve specifických skupinách populace.

Užívání drog v romské populaci

Ukazuje se, že dostupné údaje o prevalenci užívání návykových látek v romské populaci se liší, často vzhledem k tomu, že se jedná pouze o dílčí výzkumy v prostorově ohraničených, obvykle sociálně vyloučených lokalitách (Šťastná et al., 2010). Také Nepustil et al. (2012) v analýze informačních zdrojů o užívání drog ve skupinách s obtížným přístupem k drogovým službám upozorňují, že rozsah užívání drog se může výrazně lišit podle regionu, resp. lokality, kde byl výzkum proveden.

Podle dostupných údajů je v romské populaci vyšší prevalence denních kuřáků (61 %), Romové začínají kouřit průměrně ve 14 letech. Přibližně čtvrtina romské populace pije pravidelně alkohol s frekvencí alespoň 4krát týdně, především pivo. Nejčastěji užívanými nelegálními drogami jsou konopné látky, heroin, pervitin, buprenorfin (Subutex®), léky se sedativním účinkem a těkavé látky. Věk začátku užívání nelegálních drog je v romské populaci nižší ve srovnání s majoritní populací. Dostupné studie upozorňují na to, že problémem při sběru dat týkajících se užívání návykových látek v romské populaci je nízká otevřenost a ochota účastnit se výzkumu (Davidová et al., 2010).

V r. 2014 byla publikována přehledová studie shrnující výsledky výzkumů zaměřených na užívání návykových látek v romských komunitách v ČR a na Slovensku (Kajanová & Hajduchová, 2014), ze které vyplývá, že Romové ve srovnání s většinovou populací začínají s užíváním drog dříve (často pod vlivem vrstevnické skupiny příbuzných) a jsou méně informovaní o škodlivých důsledcích užívání drog. Nejčastěji užívané drogy v romských lokalitách jsou buprenorfin, konopné látky, toluen a jiné těkavé látky, heroin a pervitin. Dále výzkumy v ČR ukazují, že Romové jsou častými kuřáky, u alkoholu se setkáváme s rozdílným přístupem k jeho užívání. Zatímco u mužů je užívání alkoholu společensky přijatelné, opilost u žen je považována za společenský přestupek. Nejčastěji se konzumuje pivo, olašští Romové uváděli pití luxusních lihovin. Romští klienti jsou v užívání podle zjištění autorek více rizikoví, vyskytuje se sdílení injekčního materiálu, nižší věk přechodu na injekční aplikaci a nižší povědomí o rizicích způsobených užíváním drog. Rodina pak bývá iniciátorem
i udržovacím prvkem v drogové kariéře a vyskytuje se tak vícegenerační užívání drog.

Ze Zprávy o stavu romské menšiny za r. 2012 vyplývá, že jedním z negativních jevů, které sociální vyloučení provázejí je užívání drog a hazardní hraní. Jsou zde popisovány jako úniková strategie z bezvýchodné situace, ale také jako spouštěč kriminálního jednání. Za alarmující problém je považována nízká věková hranice (9-13 let) prvního kontaktu s drogou a neexistence oficiálních statistik o užívání drog mezi Romy. Rodina má mezi Romy výrazný vliv na průběh drogové kariéry, uživatel drog nebývá vyloučen, je o něj pečováno, časté je také vícegenerační užívání drog či seznámení se s drogou přes rodinu. Užívání drog výrazně snižuje integrační potenciál a může být překážkou v dostupnosti sociálního bydlení. Drogové scény se v jednotlivých lokalitách liší podle užívané drogy, jako nejrozšířenější droga mezi Romy je uváděn pervitin, konopné látky a těkavé látky. V Ústí nad Labem, v Praze a na Jižní Moravě (v Brně) převažuje užívání heroinu a buprenorfinu (Subutexu®). Užívání drog se v romské populaci pojí spíše s mladším věkem, alkohol je častěji zaznamenán u uživatelů ve vyšším věku. V souvislosti s užíváním drog mezi Romy se vyskytuje také výroba a distribuce drog, vyšší je i výskyt hazardního hraní, a to zejména z důvodu vyšší dostupnosti heren v blízkosti sociálně vyloučených lokalit - v reakci na to obce v řadě případů zakázaly provozování takových heren (Kancelář Rady vlády pro záležitosti romské menšiny & Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny, 2013).

Rada vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny (2014) vydala výroční zprávu za rok 2013, kde popisuje přípravu Koncepce romské integrace, v jejímž rámci se sešla pracovní skupina, která mimo jiné diskutovala strategie pro sociální začleňování, témata zdraví včetně užívání návykových látek a podobu programů na užívání drog mezi Romy.

Ze Zprávy o bezpečnostních rizicích, kterou zpracovala Agentura pro sociální začleňování (2014), je patrné, že odhady počtu uživatelů drog v populaci žijící v sociálně vyloučených lokalitách se pohybují v rozmezí 10-70 %. Důsledky užívání drog jsou pak především nárůst agresivity a zvýšení trestné činnosti a přestupků včetně dopravních nehod, konflikty v sousedských vztazích a nárůst napětí ve vyloučených lokalitách. Problémy s návykovými látkami přispívají k prohlubování sociálního vyloučení v kontextu dalších obvyklých negativních jevů, jako je nízká kvalifikace, nezaměstnanost, nekvalitní bydlení apod. Autoři zprávy pozorují souvislost mezi zhoršováním sociální situace v sociálně vyloučených lokalitách (SVL) a nárůstem distribuce drog jako jednou z mála možností obživy. Současně dochází ke zvyšování míry užívání drog jako důsledek nepříznivé sociální situace. V SVL se také snižuje věková hranice uživatelů drog, přibývá romských uživatelů pervitinu a to napříč všemi sociálními vrstvami, hlavně mezi mladými lidmi. U romských uživatelů se vyskytuje zkušenost s více návykovými látkami, nízký věk uživatelů, nedůvěra k institucím, nedostatečná informovanost o rizicích užívání, riziková aplikace, nízké pokrytí lokalit sociálními službami. Tíživost celé situace dokresluje nedůvěra v policii a nedostatečná reakce místní samosprávy. Existují však příklady dobré praxe, kde se samospráva problémem užívání drog v SVL zabývala včetně podpory sítě služeb pro uživatele drog.

Užívání drog a bezdomovectví

Mezi výskytem závislosti nebo jiné duševní poruchy a bezdomovectvím existuje úzký vztah, ve kterém však není vždy snadné rozlišit příčinu a následek. Duševní nemoc v kombinaci se socioekonomickými problémy může být spouštěcím mechanizmem bezdomovectví. Naopak bezdomovectví může vést k duševním potížím, depresím a užívání návykových látek (Šupková, 2008).

Vágnerová et al. (2013) se zabývali otázkou bezdomovectví jako alternativní existencí mladých lidí. Z přehledu literatury je zřejmé, že užívání drog u mladých bezdomovců je velmi časté, závislost na návykových látkách je nejčastější duševní porucha u bezdomovců. Častý je také současný výskyt abúzu návykových látek a psychických poruch (až u 35-60 % mladých bezdomovců). Nadužívání drog může mít souvislost i se sexuálně rizikovým chováním a kriminálním jednáním, riziko kriminálního jednání a viktimizace se s užíváním návykových látek zvyšuje. Nadměrné užívání návykových látek je popisováno jako jedna z příčin propadu mladých lidí na ulici, ačkoliv nebývá obvykle příčinou jedinou, ale spíše součástí celého spektra faktorů, jako jsou ztráta zaměstnání, ztráta bydlení a dalších adaptačních mechanizmů. V jejich důsledku pak jedinec opouští vzdělávací proces, bez potřebné kvalifikace nenachází pracovní uplatnění, nedostatečné výdělky a životní náklady vedou k zadlužení a ztrátě domova. Užívání drog nemusí být vždy příčinou bezdomovectví, nicméně se často objevuje s přijetím bezdomoveckého stylu života. Užívání drog u mladých lidí může být také formou protestu proti společenským normám, úniku od reality, od traumat apod. Vztah mezi bezdomovectvím a užíváním drog je oboustranný, avšak závislost na drogách či alkoholu je zřejmě nejzávažnější překážkou návratu do společnosti.

Autoři realizovali průzkum v souboru 90 pražských mladých bezdomovců (60 mužů a 30 žen) ve věku 19-26 let. Součástí průzkumu byla i otázka na užívání návykových látek či alkoholu v posledních 6 měsících. Na základě odpovědí autoři rozdělili soubor do tří skupin. První skupinu tvořili ti, kteří v současné době alkohol nekonzumují (17 %), druhou skupinu tvořili ti, kteří uvedli, že pijí, ale nelze je označit za problémové konzumenty alkoholu (59 %), třetí skupinu tvořili ti, kteří pijí často a současně konzumují nadměrné dávky alkoholu (24 %). Pokud jde o užívání drog, nějakou nelegální drogu užilo celkem 61 % dotázaných, nejčastěji šlo o pervitin (39 %), konopné látky (21 %), Subutex® (9 %), heroin (2 %) a kokain (1 %). Marihuana byla nejčastěji užívána v kombinaci s pervitinem. Vliv užívání drog a alkoholu na školní docházku není podle autorů nijak výjimečný. Jen 2 klienti, kteří uvedli, že užívali návykové látky na základní a střední škole a užívají je stále, považují užívání drog za hlavní příčinu bezdomovectví. Jako impulzy ke změně životního stylu byly mladými bezdomovci uváděny problémy s užíváním drog, silná kocovina po užití drogy nebo smrt blízké osoby (Vágnerová et al., 2013).

 


TOPlist