Lokální průzkumy hraní mezi dětmi a mládeží

V posledních letech bylo v různých regionech ČR provedeno několik lokálních šetření realizovaných v rámci studentských závěrečných prací. Je potřeba vzít v úvahu jejich omezenou validitu dat způsobenou nereprezentativností populačních výběrů a různou metodologickou kvalitou prací.

Poprocká (2013) realizovala průzkum mezi studenty středních škol a středních odborných učilišť ve Středočeském kraji na vzorku 131 osob (59 chlapců a 72 dívek) ve věku 15–18 let (průměr 16,5 roku). Hraní hazardních her uvedlo 25 % chlapců a 24 % dívek, nejčastěji šlo o karetní hry (včetně pravděpodobně neorganizovaných), dále „automaty" (EHZ) a loterie. Hraní EHZ více než jednou v životě uvedlo 27 % chlapců a 15 % dívek. Časté hraní na EHZ uvedla 3 % chlapců a žádná dívka. Respondenti byli dotazováni mimo jiné na hráčský omyl o předvídatelnosti výhry a kontrole přístroje.1 Že lze výhru rozhodně, resp. spíše předvídat se domnívalo 9 %, resp. 21 % dotázaných, celkem tedy až 30 % respondentů. To naznačuje, že populace dospívajících podléhá mylným představám o principech a průběhu hazardních her.

K dispozici jsou rovněž výsledky dotazníkových šetření dvou prací studentů Západočeské univerzity v Plzni, které byly prováděny pomocí dvou verzí dotazníku zvlášť pro skupinu dětí ve věku 10–13 let a 13–18 let a obě používaly stejně formulované otázky na hazardní hraní (Řachová, 2011, Melková, 2012). První z nich byla realizována na souboru 603 žáků z celé ČR v r. 2011, druhá na souboru 326 žáků z Plzně v r. 2012. Výsledky pro vybrané typy hazardních her shrnuje tabulka 3-6. Kromě organizovaného hazardního hraní se v šetřeních zjišťovaly zkušenosti i s neorganizovanými hazardními a dovednostními hrami (např. čára, šipky), je proto potřeba výsledky pro hazardní hry vnímat v tomto kontextu.

tabulka 3-6: Celoživotní prevalence zkušeností s hraním hazardních her mezi žáky ve věku 10–18 let v ČR v r. 2011 a v Plzni v r. 2012, v %

Typ hazardní hry

ČR 2011

Plzeň 2012

10–13 let

13–18 let

10–13 let

13–18 let

(n=306)

(n=297)

(n=159)

(n=167)

EHZ

1,0

3,4

2,5

14,4

Sportovní sázky

1,0

5,4

5,0

22,8

Číselné loterie

0,7

2,7

3,8

7,8

Stírací losy

5,2

5,7

8,2

0,0

Internetové hraní

1,0

2,7

2,5

5,4

Zdroje: Řachová (2011), Melková (2012)

Na základních školách v Bílovicích ve Zlínském kraji byl v r. 2010 proveden průzkum na souboru 101 žáků 8. a 9. tříd (54 chlapců a 47 dívek) ve věku 14–16 let (Zembolová, 2011). Kromě organizovaného sázení byly zjišťovány i zkušenosti s neorganizovanou hrou pro peníze (např. hraní karet, kuželky, střelba). Zkušenost se sportovními sázkami mělo 27 %, s hrou na EHZ 12 % a s hrou v kasinu 1 % respondentů. Bylo vyhodnocováno rovněž problémové hraní pomocí nástroje SOGS (Lesieur and Blume, 1987). V riziku patologického hráčství podle SOGS (5 a více bodů) bylo podle vlastních odpovědí až 20 % dětí, což je potřeba hodnotit velmi opatrně – jak sama autorka připouští, respondenti možná „neuváděli pravdivé informace“ či „opisovali od souseda“.

Navrátilová (2011) provedla v r. 2010 dotazníkové šetření mezi klienty nízkoprahového zařízení pro děti a mládež2 v Olomouci. Použila přitom také 3 otázky3 z nástroje na screening problémového hráčství SOGS – blíže viz úvod do kapitoly Problémové hráčství, str. 79. Vlastní soubor tvořilo 70 klientů (37 chlapců a 33 dívek) ve věku 10–21 let (celkový počet klientů zařízení v r. 2010 byl 205). Nejčastěji hranými hazardními hrami mezi klienty byla EHZ – 33 % s nimi mělo zkušenost alespoň jednou v životě (41 % chlapců a 24 % dívek). Se sportovními sázkami mělo zkušenost 30 % respondentů (38 % chlapců a 21 % dívek). Na jednu ze tří otázek na problémové hraní odpovědělo kladně 50 % respondentů, na 2 otázky 16 % a na všechny 3 otázky 3 % respondentů (absolutně 2 respondenti).

 


TOPlist