Prevence u dětí a mládeže

Prevence problémového hráčství u dětí a mládeže je v ČR součástí konceptu školské prevence rizikového chování. Základními dokumenty v oblasti školské prevence jsou Národní strategie primární prevence rizikového chování na období 2013–2018 (Strategie primární prevence), Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže a Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007–2013. Hazardní hraní je jedním z mnoha témat v rámci prevence rizikového chování. Nástrojem zajištění kvality primárně-preventivních aktivit je tzv. certifikační proces programů prevence rizikového chování, kterým je hodnoceno naplňování Standardů odborné způsobilosti poskytovatelů školské primární prevence – blíže viz SZH. Celkově byla ke konci r. 2014 udělena certifikace 80 programům téměř 50 organizací1.

Není známo, do jaké míry je téma hazardního hraní zahrnuto do preventivních programů, tato míra je obecně považována za nízkou (viz také kapitolu Akční plán pro oblast hazardního hraní, str. 27). NMS se proto v dubnu 2015 obrátilo na 48 organizací, které realizují certifikované preventivní programy v ČR, se žádostí o informace o tématu hazardního hraní v realizovaných programech a o specifických potřebách v této oblasti. Dále byly programy požádány o informace týkající se situace v oblasti hazardního hraní mezi dětmi a mládeží podle vlastních zkušeností a na jejich postřehy v tomto smyslu.

Z oslovených 48 organizací odpovědělo 8 organizací realizujících programy všeobecné, selektivní a indikované prevence rizikových forem chování.2 Bylo zjištěno, že v programech téma hazardního hraní samostatně zastoupeno není. Problematiky hraní hazardních her se dotýkají spíše okrajově, a to především v souvislosti s nadměrným trávením času na internetu či sociálních sítích (Facebook, Ask.fm atd.) a v souvislosti s hraním video-, on-line a dalších her jak na PC, tak na mobilních zařízeních. Samostatnému tématu hazardního hraní se organizace podle svých slov nevěnují zejména z důvodů neexistence poptávky ze strany škol a neexistence jasné metodiky v této oblasti.

Programy se ve svém regionu setkávaly s některou formou hazardního hraní u mladistvých, např. s hraním karetních her, on-line pokeru, freemium (blíže viz úvod do kapitoly Trh s hazardními hrami, str. 33), sázením na sportovní události (explicitně zmíněno jako problém ve sportovních třídách). U školáků se v omezené míře objevuje také hraní na EHZ, avšak bývá vnímáno jako aktivita s nižším společenským statusem. Jako opatření v rámci prevence hazardního hraní dětí a mládeže organizace navrhovaly tzv. zážitkové programy (viz např. níže projekt Společnosti Podané ruce), zvýšení informovanosti rodičů v oblasti internetové a finanční gramotnosti (bezpečného používání internetu, platebních karet, zabezpečení účtů atd.) a tzv. peer programy (tj. programy realizované prostřednictvím vrstevníků, kteří působí na posílení „zdravých“ a odmítání „nezdravých“ norem mínění a chování ve skupině).

V dubnu 2015 představila Společnost Podané ruce3 program prevence problémového hráčství s názvem Stacked Deck (v překladu „cinknutý balíček karet“), který chce zavést do českých škol (Williams et al., 2010).4 Tento školní preventivní program vznikl v Kanadě před 14 lety a funguje ve Švédsku a v několika amerických státech. Na jeho vzniku se podílely Univerzity Lethbridge a Alberta Gambling Research Institute z Kanady. V r. 2015 se chystá pilotní zavedení programu Stacked Deck do 30 středních škol v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji.

Stacked Deck zvyšuje informovanost dětí o problému hazardního hráčství, mění jejich postoj k hazardním hrám (např. zvýšená odolnost vůči hráčským omylům) a snižuje riziko závislosti v dospělosti. Jeho pozitivní preventivní efekt spočívá v živé zkušenosti dětí, které v průběhu několika týdnů (6 interaktivních lekcí) samy odhalují skutečné šance, hráčské omyly, matematické principy sázek, rizikové faktory a příznaky problémového hráčství, dovednosti pro správné rozhodování a řešení problémů. Místo peněz používají sladkosti, které mohou vsadit, aby zjistily, že ve většině případů prohrají.

 


TOPlist