Ekonomický vliv hazardu na obce

V období červen-srpen 2014 provedl tým výzkumníků z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci internetové dotazníkové šetření s názvem Ekonomický vliv hazardu na obce (Fiedor and Szczyrba, 2015). Osloveny byly všechny obce v ČR s výjimkou Prahy, respondenty byli primátoři a starostové. Dotazníky vyplnili zástupci 1094 z 6251 obcí (návratnost 17,5 %).

V obcích, které dotazník vyplnily, se elektronická herní zařízení (EHZ) nikdy nevyskytovala v 282 případech, ve 453 obcích se vyskytovala v minulosti a v 359 se vyskytovala v období sběru dat (červen-srpen 2014); vyšší počet EHZ byl spíše ve větších městech - tabulka 1 -4.

tabulka 1-4: Výskyt EHZ na území obcí ČR podle jejich statutu

Výskyt EHZ

Statut obce

Celkem

Statutární město

Město

Městys

Ostatní obce

Nikdy

0

0

4

278

282

V minulosti

0

14

20

419

453

V době sběru dat

12

151

20

176

359

Celkem

12

165

44

873

1 094

Zdroj: Fiedor and Szczyrba (2015)

Polovina obcí, v nichž se EHZ nikdy nevyskytovala, uvedla jako důvod absence EHZ, že obec byla příliš malá. Ve 23 % obcí byl hlavním důvodem nezájem ze strany provozovatelů či občanů, 15 % těchto obcí by hazard nepovolilo kvůli obavám z nárůstu patologických jevů a 12 % svou odpověď neuvedlo. O povolení provozoven s EHZ ani v případě zájmu provozovatelů o jejich provoz na území obce 98 % zástupců těchto obcí neuvažuje. Žádný z těchto respondentů neuvedl, že by měl o EHZ ve své obci zájem.

Z celkového počtu 453 obcí, v nichž se EHZ vyskytovala v minulosti, neuvažovalo o obnovení hazardu 98 % (445), 88 % uvedlo, že v rozpočtu obce finanční prostředky z příjmů z hazardu nechyběly, 7 % (32) tyto prostředky chyběly, ale dokázaly je nahradit.

Z 359 obcí, které měly na svém území EHZ, o regulaci neuvažovala téměř polovina (171 obcí), snahu regulovat vyjádřila více než třetina (128 obcí), pro úplný zákaz se vyslovila necelá desetina (30 obcí). Naprostá většina z 359 obcí (92 %), které na svém území měly EHZ, by se bez příjmu z hazardu obešla. Pouze 5 % obcí, v nichž jsou EHZ provozována, by se bez příjmu z hazardu neobešlo. Třetina (118) by se bez příjmu z hazardu obešla i přesto, že jsou pro ně tyto příjmy významné, 59 % (211 obcí) by se bez příjmů z hazardu obešla, protože představují nízkou částku. Lze předpokládat, že ve významné části obcí, kde se EHZ vyskytují a ve kterých necítí potřebu je regulovat, je jejich výskyt stejně jako příjmy z nich plynoucí do obecního rozpočtu zanedbatelný.

Podle autorů tohoto šetření téměř všichni respondenti zaujali jasně či spíše negativní postoj k hazardu. Jediný respondent měl k hazardu jasně pozitivní postoj (šlo o zástupce menší obce v pohraničí, kde jsou EHZ umístěna v kasinu na okraji obce), dalších 5 mělo spíše pozitivní postoj. U obcí, kde se EHZ nikdy nevyskytovala či se vyskytovala pouze v minulosti, měla velká většina respondentů jasně negativní postoj. U obcí, kde se EHZ vyskytovala v současnosti, bylo patrné vyšší zastoupení spíše negativního a neutrálního postoje k hazardu - graf 1-3.

graf 1-3: Postoj obcí k hazardu v závislosti k výskytu EHZ na jejich území

Zdroj: Fiedor and Szczyrba (2015)

 


TOPlist