Úvod

Problémové hráčství má širší sociální dopady a souvislosti, mezi něž se řadí především kriminalita, prohlubování sociální nerovnosti, nezaměstnanost, trávení volného času a celková kvalita života jednotlivců a komunit (Williams et al., 2011). Fatální dopady nemá problémové hraní pouze na hráče, ale i na jejich partnery a rodiny, ať už v podobě finančních ztrát a zadluženosti, nebo rozpadu vztahů a rodinných systémů (Dickson-Swift et al., 2005).

Jedním z nejpalčivějších sociálních dopadů hazardního hraní je prohlubování nerovnosti mezi bohatými a chudými skupinami obyvatel (Abdel-Ghany and Sharpe, 2001, Beckert and Lutter, 2009). Vzhledem k nedostatku jiných příležitostí k trávení volného času existuje vysoká poptávka po hazardním hraní u sociálně slabých skupin a v sociálně znevýhodněných oblastech. Nabídka hazardního hraní má tendenci se přesouvat do ziskových oblastí, tzn. do socioekonomicky znevýhodněných regionů. To vede k regresivním dopadům hazardu, kdy lidé s nízkými příjmy utrácejí větší část svého příjmu na hazardní hry než lidé s vysokými příjmy, což dále prohlubuje působení nepříznivých socioekonomických faktorů a socioekonomické dopady hazardního hraní (Abbott et al., 2013).

SZH ukázala, že nabídka hazardních her statisticky významně koreluje na úrovni okresů s negativními sociodemografickými jevy, jako jsou nezaměstnanost, nízký příjem a úbytek obyvatelstva. Na úrovni obcí se souvislost ukazatelů nabídky hazardních her se sociálně negativními jevy, jako jsou nezaměstnanost, počet exekucí a poskytnutých dávek mimořádné okamžité pomoci, neprokázala. Na úrovni obcí byla zjištěna souvislost provozování hazardních her v hernách s vyšším výskytem rušení veřejného pořádku, opilostí a s hraním osob pobírajících sociální dávky. Jako převážně negativní byl v obcích hodnocen vliv hazardu na obecní infrastrukturu, turistický ruch, úroveň sportovního a kulturního života, vzhled veřejného prostoru, počet obyvatel, kulturní vyžití a úroveň trávení volného času.

Otázka provozování hazardních her na obecní úrovni představovala třecí plochu – názory občanů, představitelů obcí a provozovatelů hazardních her byly často rozdílné. Zatímco obyvatelé a většina zástupců měst vnímali výskyt heren a hazardních her typu EHZ jako problematický a postradatelný, někteří zástupci měst a provozovatelé zdůrazňovali jeho pozitivní dopady, zejména příjem do veřejných rozpočtů a pracovní místa vytvářená hazardním průmyslem.

 


TOPlist