Rizikovost hazardních her

Jednotlivé hry a typy herních prostředí mají odlišnou rizikovost pro rozvoj problémového a patologického hráčství, která je dána jejich strukturními charakteristikami a okolnostmi, za kterých jsou provozovány – blíže viz úvod do kapitoly Trh s hazardními hrami, str. 33.

NMS iniciovalo v r. 2014 odbornou diskusi a ustavilo pracovní skupinu za účelem posouzení rizikového potenciálu hazardních her. Cílem setkání této pracovní skupiny bylo vytvořit vhodný hodnoticí nástroj pro české prostředí a umožnit národnímu regulačnímu orgánu či místním samosprávám posouzení rizikovosti již existujících her a/nebo nových typů her. Celkem tří jednání pracovní skupiny se účastnili zástupci orgánů státní správy, představitelé asociací sdružujících provozovatele hazardních her, vybraní členové těchto asociací, poskytovatelé služeb, lidé z akademické sféry a občanští aktivisté.

Pro hodnocení rizikového potenciálu byl vybrán posuzovací nástroj Assessment Tool to Measure and Evaluate the Risk Potential of Gambling Products (AsTERiG) německého autorského týmu (Peren, 2010). AsTERiG hodnotí 10 kritérií, každé z nich má v celkovém skóre různou váhu. Největší váhu má kritérium „frekvence her“ (8), nejmenší váhu mají „senzorické efekty“ (4). Každá hra hodnocená podle nástroje AsTERiG nabývá pro každé kritérium hodnoty 0 (nevýznamné riziko) až 10 (vysoké riziko). Celkové skóre je součtem vážených bodů za jednotlivé parametry. Maximální výše bodů v rámci každého kritéria může být různá s ohledem na jeho váhu. Strukturu a bodové rozpětí celého nástroje uvádí tabulka 2-12.

tabulka 2-12: Struktura a bodové rozpětí hodnocení nástroje AsTERiG

Kritérium

Váha

Body

Rozpětí kritéria

Frekvence her

8

0–10

0–80

Interval vyplacení

6

0–10

0–60

Jackpot

5

0–10

0–50

Kontinuita hraní

8

0–10

0–80

Šance na výhru

6

0–10

0–60

Dostupnost

7

0–10

0–70

Paralelní hraní a paralelní sázky

6

0–10

0–60

Proměnlivá výše sázky

6

0–10

0–60

Senzorické efekty

4

0–10

0–40

Těsné prohry

6

0–10

0–60

Celkem

62

0–10

0–620

Zdroj: Peren (2010)

tabulka 2-13: Kategorie rizika a bodové rozpětí nástroje AsTERiG

Rizikový potenciál

Dosažený počet bodů

Nejnižší

0–124

Nízký

125–248

Střední

249–372

Vysoký

373–496

Nejvyšší

497–620

Zdroj: Peren (2010)

Kritéria jsou definována následovně:

  1. Frekvence her – jednotka času mezi sázkou a další příležitostí k sázce. Čím kratší je časový interval mezi sázkami, tím je hra rizikovější. Krátké intervaly mezi sázkami zvyšují vzrušení ze hry a podněcují hráče k dalšímu hraní. Pro hráče je tak obtížnější získat od hry odstup a přestat hrát.

  2. Interval vyplacení – časový úsek mezi výsledkem hry a vyplacením výhry. Pokud jsou výplaty výher velmi rychlé, podněcuje to hráče k dalšímu hraní. Při delším intervalu má hráč vyšší šanci nevsadit vyhranou částku v navazující hře.

  3. Jackpot – výše odměny, která vzniká hromaděním části předchozích prohraných sázek všech hráčů dané hry. Výše jackpotu zvyšuje očekávané zhodnocení sázky a tím atraktivnost hry.

  4. Kontinuita hraní – časový úsek, ve kterém může hraní pokračovat bez přestávky, nebo citelné změny mezi jednotlivými koly nebo hrami, resp. sázkami.

  5. Šance na výhru – pravděpodobnost dosažení výhry v každé hře (včetně výher, které nepřesahují vsazenou částku). Čím je šance na výhru větší, tím je vyšší očekávaná hodnota a atraktivita sázky.

  6. Dostupnost – dosažitelnost (místní, časová) příležitosti hrát. Čím vyšší je dostupnost hry (např. při non-stop provozu, vysoké hustotě provozoven), tím vyšší je její rizikovost.

  7. Paralelní hraní a paralelní sázky – možnost vsadit několik sázek v jedné hře (např. vsadit na více čísel u rulety) a/nebo možnost účastnit se několika her v jedné chvíli (např. hrát na několika EHZ, hrát na více stolech on-line pokeru nebo hrát na několika on-line portálech).

  8. Proměnlivá výše sázky – variabilita, se kterou si mohou hráči zvolit výši sázky v průběhu hry. Při tzv. dohánění ztrát jsou hráči ochotni riskovat a sázet vyšší částky, aby získali zpět již prohrané částky.

  9. Senzorické efekty – především zvukové a vizuální efekty během hraní i jako pouhá součást prezentace zařízení (např. blikající EHZ v herně) posilují tzv. preferenční vnímání a závislost na hraní.

  10. Těsné prohry – výsledky, které v hráči vytvářejí dojem, že skoro vyhrál (že výhru jen těsně minul). Tyto výsledky sázek, stejně jako výhry samotné, zvyšují vzrušení, posilují vztah k hraní a vedou k závislosti na něm. Čím silnější dojem těsné prohry hra vyvolává, tím je rizikovější.

V průběhu jednání pracovní skupiny, která se zabývala rizikovostí her, byly diskutovány protichůdné názory na hodnocení rizikovosti jednotlivých typů her v dílčích parametrech reprezentované na jedné straně jejich provozovateli a na druhé straně poskytovateli služeb a občanskými aktivisty. Vyvstaly také metodologické problémy s hodnocením některých parametrů a ukázalo se, že je potřeba hodnotit každou hru samostatně, nikoliv po typech her. Proto je potřeba projekt hodnocení rizikovosti vnímat jako pilotní a jeho výsledky (tabulka 2-14) jako předběžné.

tabulka 2-14: Rizikový potenciál her podle bodového skóre AsTERiG a výsledky pilotního hodnocení některých her v ČR v r. 2014

Typy her v pilotním hodnocení v ČR

Rizikový potenciál

Okamžité a číselné loterie

nízký až střední

Kurzové sázky v kamenných provozovnách

nízký až střední

Kurzové sázky on-line

střední až vysoký

Živé hry v kasinu

střední až vysoký

EHZ

vysoký

Poker on-line

vysoký

On-line kasinové hry

vysoký až nejvyšší

Zdroj: NMS (2014)

Herními strategiemi při ruletě a blackjacku se zabývala bakalářská práce Suráka (2011). Herní strategií je zde myšlen matematický algoritmus optimalizující pravděpodobnost výhry. Práce potvrdila, že pravděpodobnost výhry je vždy na straně kasina. Pro relativní úspěch strategie je potřeba vysoký počet opakování hry (hrát velmi dlouho a opakovaně) a dobrá paměť a matematické schopnosti hráče.

 


TOPlist