REPORTÁŽ: Konference Alkohol a jeho dopady v České republice 2016
, rubrika Blog
„Alkohol pije denně nebo téměř denně až 13 % české populace, rizikově konzumuje alkohol přes půl milionu Čechů a české děti si v pití vysloužily nechvalné evropské prvenství.“
Těmito čísly otevřel tehdejší národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil národní konferenci Alkohol a jeho dopady v České republice 2016. Šlo o historicky první událost tohoto typu v ČR: na jednom místě se sešlo na 120 odborníků z veřejné správy, nevládních organizací a průmyslu, aby společně diskutovali o opatřeních, které by v budoucnu mohly dostupnost alkoholu zejména pro mládež snížit.
Kromě dostupnosti alkoholu byly na pořadu dne i další témata, experti řešili dopady alkoholu na veřejné zdraví, jeho dalekosáhlé sociální aspekty a ekonomickou stranu pomyslné mince. Konference se zúčastnili i významní zahraniční hosté – Cornelius Goos z projektu Evropské komise o závislostech a životním stylu ALICE RAP, a Lars Møller ze Světové zdravotnické organizace (WHO), který představil doporučení WHO v oblasti alkoholové politiky.
Politici jsou příliš tolerantní: alkohol je u nás opomíjená závislost
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil připomněl, že česká vláda již minulý rok schválila Akční plán k omezení škod působených alkoholem, nicméně ve světle aktuálně projednávaného Zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který média překřtila na „protikuřácký“, se témata jako dostupnost alkoholu pro mladé ocitla na okraji veřejné diskuze.
„Finanční podpora služeb v oblasti prevence a léčby závislosti na alkoholu za posledních 15 let jen klesala. Měli bychom mít víc na zřeteli veřejné zdraví, ale zatím vedeme debatu jen v ekonomické rovině a vítězí pohled 'nedělejme nic'. Je načase být trochu kritický a zavést adekvátní opatření,“ vyzval Vobořil ve svém příspěvku.
K diskuzi předložil hned několik návrhů možných opatření:
• Kontroly v provozovnách a obchodních řetězcích (větší pravomoci kontrolních orgánů)
• Větší pravomoci obcí regulovat dostupnost alkoholu (časové omezení, oddělené prostory) • Regulace dostupnosti samotným průmyslem
• Upozornění o rizicích na lahvích od alkoholu (ne formou obrázků jako na krabičkách cigaret, ale např. formou odkazu na web, který upozorňuje na léčbu či poradenství)
• Lepší financování preventivních programů
• Bezhotovostní platby (alkohol by se dal koupit pouze bezhotovostně, případně by rodiče mohli využívat tzv. „dětské peněženky“ – bezhotovostní platební karty, které by neumožnili nákup alkoholu a tabáku).
Alkohol způsobuje rakovinu a ani malé množství není neškodné
Zahraniční expert Cornelius Goos z projektu Evropské komise o závislostech a životním stylu si na alkohol posvítil v souvislosti s jeho dopady na lidské zdraví. Lidé si podle něj jen zřídka uvědomují zdravotní komplikace, které jim může způsobit i zdánlivě neškodné popíjení vína. Alkoholu přitom lze přičíst více než 10 % případů vzniku rakoviny.
„Spousta lidí dodnes nevnímá spojitost mezi pitím a rakovinou. S alkoholem má přímou spojitost 7 typů rakoviny a dalších 250 nemocí. Podle studie o zdravotní zátěži, kterou vypracovala WHO, je alkohol 8. nejvýznamnější faktor předčasné úmrtnosti,“ varoval Goos a zároveň zdůraznil potřebu vzniku mezinárodních platforem, které by se regulaci konzumace alkoholu ve společnosti věnovaly na globální úrovni. „Efektivním řešením často stojí v cestě naivní konzumenti a silná lobby alkoholového průmyslu, ale nelze dál ignorovat fakt, že alkohol má negativní dopad na veřejné zdraví.“
Ve znamení čísel a statistik se nesl i příspěvek PhDr. Ladislava Csémyho z Národního ústavu duševního zdraví, který rovněž poukázal na podfinancování služeb: „Počet závislých na alkoholu lze odhadnout na přibližně 4-5 % a celkově na přibližně 300 tisíc osob. To je počet osob, které potřebují specializovanou odbornou péči. Kapacita existujících léčebných zařízení je zcela nedostatečná. Její efektivitu by mohla zvýšit inovace léčebných postupů.“
Doporučení WHO pro Českou republiku: začněte alkohol řešit. Rychle.
Po přestávce a tiskové konferenci stanul za řečnickým pultem další zahraniční host – Lars Møller z WHO. Ten poukázal na příliš snadnou dostupnost alkoholu v českých prodejnách i na to, že zatímco spotřeba alkoholu v zemích OECD za posledních 15 let klesla, v ČR tomu bylo naopak.
„Abyste se v postupném snižování negativních dopadů alkoholu vyrovnali západním zemím, potřebujete přijmout nové zákony a řídit tlak z trhu, který alkohol propaguje. Včetně reklamy na sociálních sítích, která ovlivňuje hlavně mládež,“ řekl Møller. Doporučil nám také zvýšení ceny a snížení počtu prodejen, kde se alkohol prodává.
Zajímavá byla i přednáška Pavly Chomynové z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, ve které zazněly výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Ta ukazuje, že i když se v ČR snížil výskyt rizikových forem konzumace alkoholu, jeho vysoká dostupnost zejména pro mládež přetrvává stejně jako vysoký podíl studentů s pravidelnou konzumací alkoholu.
V odpoledním bloku se diskuze přesunula od zdravotních a sociálních dopadů k ekonomickým aspektům navrhovaných opatření – zejména k otázce cenotvorby. Prostor dostali ekonomové z Ministerstva financí ČR a Hospodářské komory ČR či z Centra ekonomických a tržních analýz, kteří upozornili na to, že hýbání s cenou alkoholu a spotřební daní by mohlo mít za následek nárůst nelegálního trhu s alkoholem.
Během odpovídání na dotazy z pléna se ovšem přednášející shodli na tom, že cenotvorba je při snížení konzumace alkoholu a jeho negativních dopadů důležitým faktorem.
Konferenci zakončila panelová diskuze na téma společenské odpovědnosti firem, ve které se slova ujali Jiří Horecký z Asociace poskytovatelů sociálních služeb, Ladislav Minčič z Hospodářské komory ČR, Josef Radimecký z Kliniky adiktologie a národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
