Prohlášení národního koordinátora pro protidrogovou politiku

Se starostí sleduji situaci nedostatečné sítě prevence a pomoci v oblasti závislostí v Praze, a proto vnímám potřebu se nejen vyjádřit, ale zkusit udělat konkrétní kroky v této situaci. Počet služeb je nutné v Praze nejen udržet, ale spíše navýšit kapacity, získat možnosti nových služeb a také lépe je v hlavním městě rozmístit. Chtěl bych tímto požádat městské části na území Prahy, aby zavnímaly, že tento typ pomoci neznamená zhoršení, ale zlepšení situace pro obyvatele Prahy, přičemž všechny evropské metropole to takto vnímají. Naopak, zrušení některé ze služeb, může situaci pro obyvatele Prahy výrazně zhoršit.

Ze všech čísel se ukazuje, že Praha je specifická několika ukazateli, což je samozřejmě i důsledek toho, že jde o největší aglomeraci v ČR. Národní čísla uvádí, že v Praze se pohybuje až 20 % všech problémových uživatelů drog z ČR. V rámci této skupiny se vyskytuje rovněž vysoké procento tzv. mobilních uživatelů, kteří v Praze nebydlí. Na území Prahy se také pohybuje výrazně více cizojazyčných komunit. Upozornil bych v tomto smyslu především na rusky mluvící skupinu, kde je oproti zbytku republiky výraznější problém s užíváním heroinu, na rozdíl od tradičního užíváni pervitinu ve zbytku republiky.

Tyto ukazatele znamenají, že Praha nutně potřebuje vlastní městskou specifickou drogovou strategii. Vím, že Praha má takovou strategii schválenou z nedávné doby a je mi známo, že existuje teoretický plán, který počítá s rozšířením a lepším rozmístěním kontaktních a substitučních center na území Prahy. Toto považuji za správné řešení. Zároveň ale se znepokojením sleduji neochotu jednotlivých městských částí vyjít vstříc Praze 5 a najít prostory pro lepší rozložení těchto zařízení na území Prahy, opatrnost Magistrátu hl. m. Prahy použít svoji autoritu a své budovy, či prostory k tomu vhodné, a vyjednat jasné řešení.

Musím tedy upozornit na to, že ukončením činnosti jednoho centra, ke kterému dojde na Praze 5, se situace spíše zhorší a to pro celou Prahu.

Zároveň musím upozornit na to, že v Praze zcela chybí některé typy klíčových řešení, které by tak výrazně ulevily situaci pro běžné obyvatele.

Pokud hovoříme pouze o problému užívání nelegálních drog, tak zcela jistě jedno z vhodných řešení pro místa, kde se nejvíce shromažďuje vyšší počet uživatelů heroinu, jsou tzv. aplikační místnosti. Tomu podle posledního rozhovoru s Policejním prezidiem ČR brání česká legislativa. Další možností je preskripce heroinu (Diamorfinu) pro uživatele pouličního heroinu a substituční, či asistovaná terapie pro uživatele pervitinu (např. Ritalinem). Zkušenosti ze zahraničních metropolí ukazují, že toto je cesta, jak zredukovat problémy s neustálým pohybem uživatelů drog na veřejných prostranstvích a vytvářením tzv. otevřené drogové scény, jak je viditelné nyní na Praze 5. Výše zmíněné programy zajistí, že se tak uživatelé drog více pohybují v těchto pomáhajících centrech a podle všech ukazatelů výrazně klesne drobná kriminalita a zlepší se veřejný pořádek. 

Vzhledem ke zmíněnému nesouladu s Policií České republiky ohledně aplikačních místností budu iniciovat legislativní změnu na zákonodárné úrovni k zajištění aplikační místnosti, která bude vhodně umístěna na inkriminovaném místě, čímž se uleví místním obyvatelům. Navrhnu také pracovní jednání se starostkou městské části Praha 5, Mgr. Renátou Zajíčkovou, a požádám o účast zástupce Policejního prezidia ČR, vedení hl. m. Prahy a městských částí, odborné společnosti a pokusíme se najít řešení jak pro organizaci Progressive o.p.s., tak pro rozšíření služeb pomoci v Praze. Výsledkem tak bude řešení nejen pro městskou část Praha 5, ale také nalezení možných praktických kroků pro realizaci nové pražské strategie a případně její doplnění o mnou navrhované výše zmíněné konkrétní pomáhající služby.

Jindřich Vobořil
národní koordinátor pro protidrogovou politiku

Praha, 5. 8. 2022