Češi hrají hazardní hry ve stále vyšší míře

, rubrika Press centrum

Tisková zpráva.

Češi hrají hazardní hry ve stále vyšší míře. Věk hráčů se snižuje. Stále převažují automaty, na vzestupu je ale i on-line sázení.

 

PRAHA, 23. 7. 2015 - Aktuální data z výroční zprávy o hazardním hraní v České republice ukazují, že v roce 2014 došlo k nárůstu počtu osob, které mají zkušenosti s hazardním hraním, ať už v hernách, sázkových kancelářích či na internetu, kde působí celá řada nelicencovaných subjektů. V riziku problémového hráčství se u nás pohybuje až 440 tisíc lidí starších 15 let. Vysoký zůstává také počet patologických hráčů, kterých je v ČR odhadem kolem 100 tisíc. Riziko je nevyšší u hráčů technických her (tzv. automatů). Zkušenosti s hazardními hrami má až 30 % mladistvých, jde především o kurzové sázky, loterie a internet. Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila není v Česku dostatečná nabídka preventivních a léčebných programů ani dostatečné finanční prostředky na ně.

Alespoň jednu zkušenost v životě s hazardním hraním má v ČR přibližně polovina a v posledních 12 měsících třetina dospělé populace. Většina hráčských zkušeností se týká číselných loterií nebo stíracích losů. On-line hraní hazardních her alespoň jednou v životě uvedlo až 23 % dospělých a v posledních 12 měsících 8-13 %. „Nejvíce se na internetu hrají kurzové sázky a live sázky. Problémovým on-line hraním jsou ohroženi především mladí muži, neboť jim vyhovuje anonymní prostředí internetu a jsou náchylnější k nadměrným sázkám v důsledku ztráty přehledu o čase během hraní," uvádí Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, které výroční zprávu zpracovalo.

Patologické hráčství

Zpráva potvrdila, že v riziku problémového hráčství je v ČR přibližně 400 tisíc osob starších
15 let. Osob ve vysokém riziku problémového hráčství je přibližně 150 tisíc a patologických hráčů až 100 tisíc. Střední odhady míry problémového a patologického hráčství spíše narůstají.

Nejvyšší míru mírného rizika vzniku problémového hráčství vykazují mladí hráči mezi
15 a 24 lety, ve vysokém riziku problémů se nejvíce pohybují hráči mezi 35 a 44 lety. Až čtvrtinu problémových hráčů představují ženy.  Mezi problémovými hráči v léčbě převažují muži, podíl žen se však v posledních letech zvyšuje. Průměrný věk léčeného problémového hráče je přibližně 35 let. „Ano, podle našich odhadů je růst počtu patologických hráčů pravděpodobný. Rozvoj patologického hráčství trvá řádově měsíce až roky. Prohry za celou kariéru dosahují desítek až stovek tisíc korun, někdy i milionů. Typický je pro hráče vzorec chování tzv. dohánění ztrát, který zvyšuje intenzitu hraní, prohlubuje finanční ztráty a zhoršuje celkovou situaci hráče, jeho rodiny a blízkého okolí," popisuje Viktor Mravčík s tím, že takoví hráči pak mívají časté psychické a další zdravotní problémy, sklony k trestné činnosti či sebevražednému chování. Riziko vzniku patologického hráčství je nevyšší u hráčů technických her (tzv. automatů), kteří tvoří také převážnou většinu patologických hráčů v léčbě.

Hazard mezi dětmi a mládeží

Zkušenosti s hazardním hraním má 10-30 % mladistvých mezi 15 a 17 lety. Nejčastěji jde o on-line hraní, loterie a kurzové sázky, přičemž první zkušenosti děti získávají již ve věku
od 10 let. Ve skupině sociálně znevýhodněných a dětí s rizikovým chováním jsou zkušenosti s hazardním hraním vyšší. „Internetové sázení u nás není dostatečně regulované. Prozatím máme problémy zejména se závislými na tzv. automatech, ale závislostní potenciál hraní na internetu je přinejmenším stejně silný. Zatím se u nás nevyvíjí dostatečný tlak na potřebu prevence a léčby, což by měl, zvlášť když on-line hraní propadá stále více mladistvých," podotýká národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Ekonomické výsledky trhu s hazardními hrami

Za rok 2014 dosáhly vklady do hazardních her v ČR v souhrnu 138,1 mld. Kč, vyplaceno bylo 106,7 mld. Kč, příjmy provozovatelů ze hry (neboli prohry hráčů) dosáhly 31,4 mld. Kč. Oproti roku 2013 došlo k nárůstu příjmů ze hry o 9,8 %. Zejména trh s on-line hazardním hraním zaznamenává v posledních letech prudký nárůst. V roce 2014 dosáhl objem internetových kurzových sázek 29,4 mld. Kč a příjmy ze hry byly 3,3 mld. Kč s meziročním nárůstem 34 %.

„Důležité je vzít v potaz, že Češi hrají také na on-line portálech nelicencovaných v ČR, a to minimálně ve stejné míře jako na těch oficiálních. Řada těchto nepovolených herních stránek přitom zřetelně cílí na české hráče. Výpadek na odvodech z nelicencovaných on-line her dosahuje odhadem 700 mil. Kč," upřesňuje Mravčík.

V roce 2014 inkasovaly veřejné rozpočty z odvodu z hazardních her 7,92 mld. Kč. Z celkových 7,92 mld. Kč připadlo 2,40 mld. Kč (30 %) státnímu rozpočtu, zbylých 5,52 mld. Kč bylo rozděleno do obecních rozpočtů. Míra a síla regulace na obecní úrovni roste, což se projevuje také v redistribuci příjmů z hazardu do obecních rozpočtů, neboť ty závisí do značné míry na počtu schválených hracích přístrojů na území obce.

Trestná činnost

Aktuálním jevem na nelegálním trhu s hazardními hrami v ČR jsou tzv. kvízomaty, které se snaží obejít loterijní zákon tím, že zařazují před samotnou hru tzv. vědomostní otázku. Kontroloři finanční správy v letech 2014 a 2015 zjistili 784 kvízomatů v 185 provozovnách. Kvízomaty se ve zvýšené míře objevují právě v obcích, kde je hazard regulován. Dalším aktuálním problémem na trhu s hazardními hrami jsou nelicencované internetové hry.

„V boji se závislostí na hazardu je důležitá důslednost státní správy a samosprávy při povolování a kontrole provozování hazardních her, společenská zodpovědnost provozovatelů, ale i státu při zajištění finančních prostředků na prevenci a léčbu," dodal Vobořil s tím, že herní průmysl by neměl být založen na příjmech od nemocných či závislostí postižených patologických hráčů, ale naopak by se při provozování hazardních her měla rizika vzniku patologického hráčství minimalizovat.

Prevence a léčba

V ČR dosud neexistuje národní program prevence problémů vyplývajících z hazardního hraní a celková realizace preventivních opatření není dostatečná. V roce 2014 se problematika hazardního hraní stala součástí české protidrogové politiky. Vláda schválila rozšíření Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018 o téma hazardního hraní. Také byl připraven návrh akčního plánu strategie pro oblast hazardního hraní na období 2015-2018. Vláda by jej měla projednat ke konci prázdnin.

„Nyní je dokončován akční plán pro oblast hazardního hraní, který bude brzy předložen ke schválení vládě a který by měl poprvé v historii zavést řadu opatření v oblasti prevence, včasné intervence a léčby patologického hráčství, která mimo jiné vycházejí z důkazů účinnosti a dobré praxe v jiných zemích. Otázka je, jak budou tato opatření finančně zajištěna a jakou měrou
a jakým mechanismem se na tom budou podílet samotní provozovatelé hazardních her,"
doplnil Mravčík.


Výroční zprávu o hazardním hraní v ČR v roce 2014 najdete v plném znění ke stažení na
www.drogy-info.cz.


Kontakt pro média:

MgA. Renata Hladná
Odbor protidrogové politiky

Úřad vlády České republiky
118 01 Praha 1

Kancelář: nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12
M +420 728 302 397
e-mail: hladna.renata@vlada.gov.cz

vlada.gov.cz
rvkpp.vlada.gov.cz
www.drogy-info.cz

 

 


Dne 2. července 2024 se centrum EMCDDA stalo Agenturou Evropské unie pro drogy (EUDA).
Web agentury: https://www.euda.europa.eu Informační stránka o novém mandátu centra EMCDDA (agentury EUDA) je na webu EUDA k dispozici i v češtině - OTEVŘÍT Změnily se i e-mailové adresy zaměstnanců agentury, jsou nyní ve formátu jmeno.prijmeni@euda.europa.eu.