Národní konference otevřela otázku společenských dopadů alkoholu v ČR. Odborníci vyzvali k větší zodpovědnosti všech zúčastněných

Více než sto odborníků z řad Světové zdravotnické organizace (WHO), neziskových organizací a státní správy se za přítomnosti zástupců průmyslu sešlo v Lichtenštejnském paláci, aby řešili zdravotní a sociální dopady užívání alkoholu, jeho dostupnost v ČR, nelegální výrobu, cenotvorbu a doporučení WHO v oblasti alkoholové politiky.

„Jde nám především o zásadní opatření veřejnozdravotní politiky, která mohou jakkoli ovlivnit vysokou dostupnost a konzumaci alkoholu u nás, ať už jde o stát, který vytváří a následně vymáhá legislativu, o výrobce alkoholu či o konečné prodejce,“ popsal účel setkání národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Na konferenci vystoupil také expert WHO v oblasti alkoholové a drogové politiky Lars Møller. Møller představil globální cíl WHO: „Před rokem 2025 bychom chtěli snížit škodlivé užívání alkoholu o 10 %,“ a k situaci v tuzemsku dodal: „V České republice je tolerance legálních drog příliš vysoká. Pokud se ČR chce vyrovnat západním zemím v postupném snižování negativních dopadů, je třeba, aby její představitelé inovovali přístup a aktivně řešili problematiku vysoké konzumace alkoholu.“

Alkohol - opomíjená zavislost

Alkohol je tradiční droga, se kterou jsme se naučili žít a je běžnou součástí našich jídelníčků a společenské zábavy. Často se však podceňují rizika této drogy. Alkohol pije denně 13 % české populace, ale rizikově jej konzumuje přes půl milionu Čechů. Roční spotřeba alkoholu v Evropské unii je 12-13 litrů čistého alkoholu na osobu.

Na následky spojené s konzumací alkoholu u nás ročně zemře přes 6500 osob, což představuje cca 6 % celkové úmrtnosti. Alkohol stojí Evropu 300 EUR ročně na osobu v tzv. společenských nákladech a je příčinou cca 250 chorob a onemocnění. Mimo jiné je příčinou mnoha úmyslných i nechtěných zranění či úmrtí zaviněných fyzickým násilím, rizikovým sexuálním chováním či řízením pod jeho vlivem.

Podle Møllera stojí Evropu následky alkoholismu ročně kolem 150 miliard eur. „Česká republika je od roku 1990 stále stabilní v množství průměrně zkonzumovaného alkoholu na osobu, což ji dlouhodobě staví na šestou příčku v Evropě,“ uvedl Møller, který je dodnes šokován následky metanolové aféry v Česku.

Odborník na výzkum oblasti závislostí a životního stylu v Evropě a bývalý zástupce WHO Cornelius Goos zase zdůraznil přímou spojitost mezi konzumací alkoholu a rakovinou: „Spousta lidí nevnímá spojitost mezi pitím a rakovinou, a přitom alkohol je velkým rizikovým faktorem pro vznik rakoviny, protože více než deset procent vzniku rakoviny v EU je možné přičíst přímému vlivu užívání alkoholu.“

Alkohol v protidrogové politice

V současnosti se protidrogová politika v oblasti alkoholu odvíjí od Národní strategie, která byla v roce 2014 rozšířena o oblast alkoholu. Současně byl v roce 2015 schválen akční plán v oblasti alkoholu a v posledních měsících opět prochází sněmovnou zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který by měl nahradit stávající zákon č. 379/2005 Sb..

„V debatě o kouření v zákoně, který média překřtila na protikuřácký, se ztrácí význam preventivních opatření proti rizikové konzumaci alkoholu.“

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor

„Obávám se, že současná verze zákona je sněmovnou změkčována příliš a nepřinese dostatečně razantní zákonný rámec. Pokud tento proces bude pokračovat, staneme se zemí s nejtolerantnějšími zákony v Evropě a bez ambice jakkoliv preventivně řešit současná rizika zdravotně sociálních dopadů konzumace alkoholu,“ dodal Vobořil.

Alkohol a dostupnost

Podle poslední Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD 2015) až 80 % dospívajících vnímá dostupnost alkoholu a jiných legálních látek jako velmi snadnou. V České republice se pak jedná až o 90 % dospívajících. Průměrný věk konzumace první sklenice alkoholu je kolem 12 let.

Problém s vysokou dostupností by měl být, podle národního protidrogového koordinátora Vobořila, nahlížen nejen z pohledu regulačních institucí, ale i s tlakem na zvýšení zodpovědného jednání konečných prodejců alkoholu. Vobořil se domnívá, že konkrétní opatření, jako například stabilní kontroly v provozovnách, restauracích, obchodních řetězcích či větší pravomoci obcí regulovat dostupnost (časové omezení, oddělené prostory a jiné) by měla jít ruku v ruce s rozhodnutím samotného průmyslu zvýšit zodpovědné chování, a to jak na straně výrobců a dovozců, tak především na straně konečných prodejců.

Podle Vobořila je dále třeba zvýšit informovanost veřejnosti a dospělé populace vychovávající děti o rizicích spojených s konzumací alkoholu. „Kromě jiného bych podpořil také zdravotní varování distribuované přímo na lahvích alkoholu či zavedení povinných bezhotovostních plateb vedoucí k prevenci dostupnosti prodeje alkoholu mladším 18 let,“ uzavřel Vobořil.

Publikace ZAOSTŘENO NA ALKOHOL 01/16

Kontakt pro média:

MgA. Renata Hladná
Média a PR, Odbor protidrogové politiky
+420 728 302 397
hladna.renata@vlada.gov.cz