Při debatě o DPH u alkoholu je třeba zohlednit odborné argumenty týkající se zdravotních a sociálních dopadů

Pravidelně informuji veřejnost i vládu o stavu konzumace alkoholu u nás, a to zejména mezi dětmi a mládeží. Chápu, že návrh pana ministra Babiše je motivován snahou pomoci podnikatelům při zavádění EET, neboť EET s sebou přináší dodatečné náklady.

Při jakékoliv debatě o daních na legální návykové látky je však třeba přihlédnout k odborným argumentům týkajícím se spotřeby alkoholu a vzít v potaz možné negativní dopady na veřejné zdraví.

Spotřeba alkoholu v ČR je jedna z nejvyšších na světě (10 litrů na v přepočtu na 1 obyvatele bez omezení věku na rok), přibližně polovinu spotřeby tvoří pivo. Pivo je zodpovědné za polovinu zdravotních a společenských následků spojených v ČR s alkoholem, tedy vyjádřeno ekonomicky, za škody ve výši nejméně 10 mld. Kč ročně.

V pití dětí zaujímáme první příčky v Evropě a jsme dlouhodobě napříč celou společností tolerantní k nadměrné konzumaci alkoholických nápojů. V současnosti až 20 % české populace rizikově konzumuje alkohol a na následky spojené s ním u nás zemře ročně přes 6500 osob, což představuje cca 6 % celkové úmrtnosti.

Současná vláda schválila v létě 2015 akční plán, který je zaměřen na prevenci rizik spojených s alkoholem. V plánu jsme se například shodli na potřebě snížit množství lidí užívajících alkohol rizikově. Tento cíl je prakticky nemožné naplňovat v situaci, kdy máme tendenci spíše zvyšovat dostupnost alkoholu. Cenová dostupnost má totiž podle současných studií na míru spotřeby rozhodující vliv.

Domnívám se, že je více než důležité vést nad tímto tématem podrobnější debatu, a to zejména o cenotvorbě. Jako jedno ze základních doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) pro politiku v oblasti alkoholu je stanoveno právě zvýšení ceny. Pokud by vláda chtěla přinést změnu v DPH, nemělo by se to odrážet na snižování ceny alkoholických nápojů. Nejaktuálnějším odborným doporučením a opatřením je stanovení minimální ceny za gram alkoholu pro konečného spotřebitele. Toto opatření nemusí ekonomicky zatížit podnikatele (naopak) a cílí především na těžké pijáky než na osoby, které pijí alkohol umírněně. Úspěšně se již uplatňuje v některých kanadských provinciích, návrh příslušného zákona byl předložen ve Skotsku a s tímto opatřením počítá strategie britské vlády pro boj s alkoholismem.

Chápu, že chce pan ministr ulevit provozovatelům kvůli vyšším nákladům v souvislosti s EET, proto vítám snahu snížit především DPH u nealkoholických nápojů. Snížením DPH u piva mi tento návrh nepřijde nejšťastnějším, a sice vzhledem k tomu, že tato debata by neměla být vedena ryze politicky, ale také odborně s ohledem na veřejné zdraví.

V této souvislosti musím samozřejmě upozornit, že snížením DPH u piva vystavíme vyššímu riziku naši populaci, a zejména pak mladší populaci, neboť pivo je nejčastěji konzumovaným nápojem našimi náctiletými. Mrzí mě samozřejmě, že o snížení daně na tvrdou drogu, jakou je alkohol, se dokážeme bavit bez řádných analýz, ale nedokážeme si obhájit potřebu vygenerovat rozpočet na preventivní snažení v této oblasti hodný civilizované země uprostřed Evropy.

Publikace ZAOSTŘENO NA ALKOHOL 01/16.

Kontakt pro média:
MgA. Renata Hladná
Média a PR,
Odbor protidrogové politiky
+420 728 302 397
hladna.renata@vlada.gov.cz