Projekt analýzy dopadů novelizace drogové legislativy

Výsledky studie PAD

• Zavedení trestnosti držení nelegálních drog pro vlastní potřebu nesplnilo žádný ze svých testovaných cílů a z ekonomického pohledu je ztrátové. Testovaná novelizace trestního zákona vytvořila zbytné společenské náklady – tedy přiměla společnost neefektivně vynaložit prostředky, pro něž se mohlo najít lepší využití – a to ve výši nejméně 37 mil Kč.
• Intervence, představovaná zavedením trestnosti držení drog pro vlastní potřebu, neměla na drogovou problematiku v ČR žádný praktický dopad.
• Nesplnila se očekávání, jimiž předkladatel zavedení intervence provázel resp. jež sliboval naplnit; na druhé straně se jednoznačně neprokázalo, že by negativní vývoj některých ukazatelů byl zákonnou změnou vyvolán anebo zhoršen. Nepotvrdily se tedy katastrofické předpovědi některých odpůrců zavedení trestnosti držení nezákonných drog pro vlastní potřebu.
• Intervence s nulovými výnosy a nenulovými náklady je jednoznačně ztrátová. To je také případ zavedení trestnosti držení drog pro vlastní potřebu. Odhadované náklady ve výši 37 mil Kč představují jen náklady na trestní proces s 235 pachateli, kteří byli trestně stíháni v letech 1999 a 2000; vzhledem k faktu, že nezahrnují náklady „prováděcí" (školení, mimořádné nákupy techniky, materiálu apod.) ani policejní náklady na ty případy, které byly překvalifikovány státními zástupci v důsledku aplikačních problémů, ani náklady na případy, jimiž se Policie ČR zabývala a nezanesla je do statistik, je třeba odhad studie PAD považovat za silně podhodnocený.
• Na podkladě srovnání odhadu počtu problémových uživatelů nelegálních drog (prevalence problémového užívání - 37 500) a počtu stíhaných případů/osob za první dva roky platnosti novelizace (457/235) a na podkladě výsledků Kvalitativní analýzy PAD lze konstatovat, že trestnost držení omamných a psychotropních látek pro vlastní potřebu byla v prvních dvou letech účinnosti předmětné novely tr. zákona prosazována jen velmi výběrově, náhodně nebo příležitostně – nikoliv tedy podle zásad oficiality a legality, které ovládají trestní řízení. Faktem ale zůstává, že jen díky tomu nebyly vzniklé společenské náklady mnohem vyšší.
• Prosazování trestnosti držení nezákonných drog pro vlastní potřebu je z hlediska společenských nákladů nevýhodné.

Opatření vyplývající z výsledků PAD

1. Legislativně rozdělit drogy do 2 respektive 3 kategorií podle míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti - tj. podle negativních zdravotních a společenských dopadů v důsledku jejich (zne)užívání.
2. V oblasti potlačování nabídky tzv. tvrdých drog věnovat zvýšenou pozornost heroinu, zdravotně i sociálně nejvíce devastující droze, která je - podle výsledků projektu Analýza - na černém trhu stále dostupnější.
3. Vytvořit na úrovni krajských a okresních ředitelství policie pracovníkům Policie České republiky, specializovaným na vyhledávání a vyšetřování trestné činnosti v oblasti výroby, obchodu a distribuce nelegálních drog, odpovídající podmínky pro práci zejména tím, že nebudou zatěžováni plněním úkolů při řešení případů jiné trestné činnosti.
4. V rámci přípravy rekodifikace trestního práva hmotného vzít v úvahu výsledky projektu PAD a provést revizi skutkových podstat a revizi sankcí trestných činů spojených s drogovou problematikou.
5. Přeřadit flunitrazepam z přílohy č. 6 do přílohy č. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách.
6. Předložit výsledky projektu PAD Radě vlády České republiky pro sociální a ekonomickou strategii (RASES) k dalšímu využití.
7. Promítnout výsledky projektu PAD při realizaci protidrogové politiky vlády České republiky.