Užívání drog a jeho dopady v krajích ČR v roce 2002

Závěry analýzy Srovnání užívání drog a jeho dopadů v krajích ČR v r. 2002

Výzkum potvrzuje souvislosti mezi výskytem rizikových environmentálních faktorů a výskytem užívání drog a jeho nepříznivých důsledků.
Analýza vybraných demografických a socioekonomických ukazatelů a dat o rozsahu a dopadech užívání drog a jejich srovnání podle krajů tuto hypotézu potvrzuje.
Užívání drog a kriminalita se soustřeďují do krajů s vyšší průměrnou mzdou, zejména do velkých měst a/nebo urbanizovaných oblastí, jež nabízejí větší anonymitu, resp. nižší míru sociální kontroly.
V krajích významně korelují ukazatele zkušeností mládeže s užitím jakékoli drogy (včetně legálního alkoholu) s ukazateli prevalence problémových uživatelů drog a žádostí o léčbu.
V krajích, kde jsou drogy více vyhledávané a dostupné, je vyšší koncentrace služeb pro uživatele drog, jež odpovídá zvýšené poptávce po těchto službách.
Finanční prostředky na služby prevence a léčby uživatelů drog jsou vydávány diferencovaně a přiměřeně různým potřebám a podmínkám krajů ČR.
Podle situace z hlediska výskytu demografických a socioekonomických rizikových faktorů a užívání návykových látek lze rozdělit 14 krajů České republiky do pěti skupin:

Příznivé sociodemografické prostředí a relativně příznivou situaci v užívání drog vykazují kraje Vysočina, Jihomoravský a Zlínský.
Relativně příznivý stav demografických a zdravotních ukazatelů a příznivou situaci v užívání drog vykazují kraje Středočeský, Jihočeský, Královehradecký, Pardubický a Moravskoslezský, obdobně i Plzeňský a Olomoucký kraj.
V Karlovarském a Libereckém kraji je velmi nepříznivé demografické prostředí, koncentrují se v nich problémové sociální jevy, ale situace v užívání drog je průměrná.
Ústecký kraj se vyznačuje velmi nepříznivou demografickou situací i velmi nepříznivou situací v užívání drog.
Hlavní město Prahu charakterizuje horší sociální prostředí, koncentrace kriminality a „drogových" trestných činů a velmi nepříznivá situace v užívání drog.

Identifikované rozdíly mezi jednotlivými kraji by měly být zohledňovány při plánování a realizaci opatření sociální a protidrogové politiky ze strany krajů i vlády.