Glosář pojmů
Mezioborový glosář pojmů z oblasti drog a drogových závislostí (Kalina, K. a kol.). © Úřad vlády České republiky. Publikaci vydalo o.s. Filia Nova pro Radu vlády ČR - Meziresortní protidrogovou komisi, 2001. ISBN 80-238-8014-4.
ODPOR (RESISTANCE)
Klinický pojem, který byl původně rozpoznán v psychoanalytické léčbě a byl původně chápán jako pacientův vzdor proti vybavování vzpomínek a volné asociaci. V psychoanalýze byl původně odpor považován za překážku další práce a jako takový byl překonáván interpretacemi a jinými zásahy analytika. Postupně začal být chápán jako cenný a nezbytný jev, který přináší do terapie materiál velkého významu. V současnosti pojem zahrnuje vše, co brání postupu a cílům léčby a vychází z pacienta. Je vyjádřením obranných mechanismů, které jsou nezbytnou součástí reakcí klienta v každé terapii. Forma odporu a kontext jeho vzniku slouží jako zdroj užitečných informací. Lze rozlišit různé formy a zdroje odporu.
