01/05 Legální drogy v České republice
Alkohol a tabák jsou v České republice stejně jako v ostatních evropských státech nejčastěji užívanou drogou (Burkhart et al. 2003). Prevalence kouření v české populaci je vysoká (Česká koalice proti tabáku and Česká komise EMASH, 2002; Sovinová and Csémy, 2003), a to jak mezi dospělými, tak i mezi dětmi a mládeží. Obdobně varující je prevalence nadměrného pití alkoholu; nárůst spotřeby alkoholu byl zaznamenán i ve školských studiích mezi dospívajícími (MZ, 2002). V úrovni celkové spotřeby alkoholu na osobu a rok zaujímá dlouhodobě Česká republika přední místo v žebříčku evropských zemí (Csémy et al. 2003).
Alkohol i tabák jsou drogy, které splňují svými vlastnostmi kritéria OSN pro zařazení na seznam kontrolovaných omamných a psychotropních látek. Přesto se ve společenském a kulturním kontextu jedná o natolik rozšířené návykové látky, že jejich výroba a prodej, jsou stejně jako užívání legální. Obdobně jako nelegální drogy vyvolávají alkohol i tabák stav závislosti, změny vnímání, nálady, myšlení a/nebo motorických funkcí, jejich užívání má za následek závažné zdravotní a sociální problémy (MZV, 1989). Konzumace alkoholu není legální pro osoby mladší 18 let, při řízení motorových vozidel, na pracovištích a při řadě dalších činností. U dětí a dospívajících zvyšuje kouření a pití alkoholu riziko problémů s užíváním jiných látek.
Konzumace alkoholu i tabáku je spojená se zvýšeným rizikem onemocnění i úmrtí (MZ, 2002). Kromě zdravotních následků má konzumace alkoholu i důsledky sociální (Klingemann, 2001), jež se projevují zejména v oblasti pracovní a rodinných vztahů (WHO, 2002). U mladých lidí byla prokázána souvislost mezi rizikovým pitím alkoholu a násilným nebo kriminálním chováním (WHO, 2001). Kouření a konzumace alkoholu představují pro společnost nezanedbatelné dopady ekonomické ve formě zvýšených nákladů na zdravotní péči, ztráty produktivity práce v důsledku onemocnění a ušlého zisku v případě předčasného úmrtí nebo daňových úniků souvisejících s pašováním alkoholu a tabáku (WHO, 2000; WHO, 2003).
Užívání tabáku a alkoholu je v Evropě celospolečensky tolerováno (EMCDDA, 2003a; EMCDDA, 2003b), a to ve velké míře i mladými lidmi, kteří zároveň upozorňují na jejich snadnou dostupnost (Csémy et al. 2003; EORG, 2002; Hibell et al. 2000; Settertobulte et al. 2001). Problémy spojené s užíváním alkoholu a tabáku byly donedávna ve světě podceňovány (v České republice dosud jsou) i přes existující důkazy o jejich rizicích; dnes již však řada států i mezinárodních institucí upozorňuje na jejich význam při formulování strategií na ochranu a podporu veřejného zdraví (MZ, 2002; Rehn et al. 2001; WHO, 2002). Vzhledem k prokázaným souvislostem mezi užíváním legálních a ilegálních drog a závažnosti dopadů jejich užívání na společnost doporučuje řada odborníků začlenit problematiku alkoholu a tabáku do protidrogové politiky.
