Souhrnná zpráva o závislostech v ČR 2023

Současná situace a hlavní trendy v oblasti závislostního chování v ČR

Tento přehled situace obsahuje úvodní část Souhrnné zprávy o závislostech v České republice 2023, která byla zveřejněna v květnu r. 2024. Zpráva je hlavní součástí informačního balíčku zpráv o situaci v oblasti závislostí v České republice. Doplňují ji podrobnější zprávy tematicky zaměřené na jednotlivé oblasti.

Obsah

O Souhrnné zprávě o závislostech v České republice 2023

Užívání tabákových, nikotinových a souvisejících výrobků

Užívání alkoholu

Problematická spotřeba psychoaktivních léků

Užívání nelegálních drog

Hazardní hraní

Nadužívání digitálních technologií

Základní přehled situace v ČR v číslech:

Výskyt závislostního chování v dospělé populaci

Výskyt závislostního chování mezi dětmi a dospívajícími

Dopady užívání návykových látek

Síť služeb pro klienty s problémem se závislostí

Finance, trh, kriminalita

Poznámka editora

O Souhrnné zprávě o závislostech v České republice 2023

Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023 je v pořadí třetí zprávou Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS), která přináší komplexní přehled o situaci v oblasti užívání návykových látek a dalších forem závislostního chování v České republice. Zpráva shrnuje aktuální situaci a vývoj v oblasti legislativy a politiky, uvádí výsledky studií zaměřených na rozsah a vzorce užívání nelegálních drog, shrnuje situaci a změny v oblasti prevence, léčby a snižování rizik, popisuje vývoj kriminality a aktuální trendy na trzích s produkty se závislostním potenciálem. Popisovány jsou poslední dostupné výsledky (z běžných statistik jde obvykle o údaje za r. 2022, z výběrových šetření také výsledky z r. 2023) a tam, kde jsou dostupné časové řady studií, jsou prezentovány i trendy ve vývoji situace v posledních deseti letech. Tematické kapitoly shrnují situaci a vývoj podle jednotlivých témat politiky v oblasti závislostí.

Zdrojem informací uvedených v této zprávě jsou dílčí tematické zprávy zpracované Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti v r. 2023, doplněné o aktuální data dostupná z běžných statistik, výročních a výzkumných zpráv:

• Zpráva o tabákových a nikotinových výrobcích v České republice 2023,
• Zpráva o alkoholu v České republice 2023,
• Zpráva o problematickém užívání psychoaktivních léků v České republice 2023,
• Zpráva o nelegálních drogách v České republice 2023,
• Zpráva o hazardním hraní v České republice 2023,
• Zpráva o digitálních závislostech v České republice 2023.

Souhrnná zpráva o závislostech i tematické zprávy jsou dostupné pod záložkou Zprávy, odborné publikace a časopis - Zprávy o situaci.

zpět na začátek

Užívání tabákových, nikotinových a souvisejících výrobků

V České republice denně kouří přibližně 20 % populace starší 15 let, tedy přibližně 1,5-2 miliony lidí. Podíl kuřáků v dospělé populaci mírně klesal do r. 2015, u mužů se situace v posledních letech příliš nemění, zatímco mezi ženami je možné pozorovat v posledních 3 letech mírný pokles. Dlouhodobě klesá podíl kuřáků mezi mladistvými. Aktuálně denně kouří 1-4 % dětí ve věku
13-15 let a 9-10 % studentů ve věku 15-19 let.

V důsledku kouření ročně zemře 16-18 tis. osob, nejčastěji v důsledku zhoubných novotvarů průdušnice, průdušek a plic a chronické obstrukční plicní nemoci. Střední délka života u pravidelných kuřáků je o 10-11 let nižší než u nekuřáků.

V kontaktu se službami a v léčbě pro závislost na tabáku je ročně přibližně 500 až 1 tis. osob, především v ambulantní psychiatrické péči, ale i v centrech pro odvykání kouření. Poradenství v oblasti odvykání kouření poskytují ambulantní lékaři různých odborností, lékárny i adiktologické programy. Značná část kuřáků se pokouší přestat bez odborné pomoci.

V posledních letech stoupá popularita alternativních výrobků, především e-cigaret, zahřívaných tabákových výrobků a nikotinových sáčků, především mezi mladými dospělými. E-cigarety užívá v současnosti přibližně 5-10 % a zahřívané tabákové výrobky 3-7 % dospělých. Mezi dospívajícími ve věku 13-15 let užívá v současnosti e-cigarety 10-22 %, zahřívané tabákové výrobky 5-11 % a nikotinové sáčky 5-8 %. Některé z těchto výrobků jsou ze zdravotního hlediska méně rizikové než klasické tabákové výrobky a jsou také využívány při odvykání kouření.

zpět na začátek 

Užívání alkoholu

Míra konzumace alkoholu v české populaci je vysoká. Spotřeba alkoholu v ČR odpovídá 10 l etanolu na osobu, včetně dětí a seniorů. Denně pije alkohol 6-10 % dospělé populace a podíl denních konzumentů je dlouhodobě stabilní. Časté pití nadměrných dávek alkoholu (1krát týdně nebo častěji) uvádí 12 % populace, je nejvyšší mezi mladými dospělými a s věkem klesá. Podíl denních konzumentů alkoholu s věkem naopak roste.

Mezi dospívajícími dochází od r. 2010 k významnému poklesu pití alkoholu, včetně pravidelné konzumace a rizikových forem pití. Pokles pití alkoholu u dospívajících potvrzují i studie realizované v r. 2022. V evropském kontextu však zůstává u dospívajících míra pití alkoholu vysoká.

Dlouhodobě se odhadem 1,3-1,7 milionu dospělých nachází v kategorii rizikového pití alkoholu, v tom 720-900 tis. osob spadá do kategorie škodlivého pití. Podíl osob vykazujících známky rizikového a škodlivého pití alkoholu se dlouhodobě nemění. Dostupná data z posledních dvou let však naznačují mírný pokles výskytu rizikového pití v dospělé populaci, a to především v důsledku poklesu denního a škodlivého pití mezi muži.

Ročně zemře v souvislosti s konzumací alkoholu 6-7 tis. osob, z toho 2 tis. úmrtí jsou přímo přiřaditelné alkoholu. Celkem 500 případů jsou úmrtí v důsledku intoxikace alkoholem. Zátěží pro společnost a zdravotní systém jsou také úrazy, dopravní nehody či násilí páchané pod vlivem alkoholu. Osoby se závislostí na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve než běžná populace.

V kontaktu se službami a v léčbě pro závislost na alkoholu je ročně přibližně 25-35 tis. osob, z nich největší část (cca 27 tis. osob) je ročně v kontaktu s psychiatrickými zařízeními
(20-23 tis. v ambulantní a 7 tis. v lůžkové péči).

zpět na začátek

Problematická spotřeba psychoaktivních léků

Do kategorie problematické spotřeby psychoaktivních léků, definované jako užívání léků po dobu déle než 6 týdnů, subjektivního pocitu nadužívání léků a/nebo získání léků bez lékařského předpisu, spadá odhadem 8-13 % populace, což odpovídá 720 tis. až 1,2 mil. osob starších 15 let. Přibližně 2/3 z nich nadužívají sedativa a hypnotika, 1/3 nadužívá opioidní analgetika. Častěji jde o ženy a osoby ve vyšším věku.

Zneužívané psychoaktivní léky jsou získávány především z oficiálního zdravotního systému, ale také prostřednictvím rodiny či internetu, avšak objevují se i na trhu s nelegálními drogami.

Dlouhodobě klesá množství benzodiazepinů a barbiturátů distribuovaných do lékáren a naopak roste množství distribuovaných sedativ ze skupiny Z-léků. Narůstá také spotřeba antiepileptika a sedativa pregabalinu.

Ročně v důsledku předávkování psychoaktivními léky zemře přibližně 40 osob, nejčastěji jde o předávkování benzodiazepiny. Dalších 70 případů jsou úmrtí pod vlivem psychoaktivních léků, např. z důvodu nemoci, nehody nebo sebevraždy. Pro úraz pod vlivem psychoaktivních léků je ročně hospitalizováno přibližně 200-250 osob, v posledních letech počet případů roste.

V léčbě v souvislosti s problematickým užíváním psychoaktivních léků je ročně přibližně 2,5 tis. osob, v tom přibližně 300-400 osob je v rezidenční péči. Uživatelé léků tvoří dlouhodobě přibližně 6 % celkového počtu pacientů v ambulantní léčbě závislostí, 2/3 léčených tvoří ženy.

zpět na začátek  

Užívání nelegálních drog

Nejčastěji užívanou nelegální drogou v ČR jsou konopné látky, ostatní nelegální drogy jsou užívány v mnohem menší míře. Mezi dospívajícími prevalence zkušeností s nelegálními drogami dlouhodobě klesá. Konopné látky alespoň jednou v životě užilo 28-38 % 15-19letých studentů, zkušenost s užitím extáze mají přibližně 4 %, s halucinogenními houbami 3 %, s LSD 2-3 %, pervitin nebo kokain užila přibližně 2 %, heroin nebo jiné opiáty méně než 1 % dospívajících.

Zkušenost s konopnými látkami uvádí asi třetina dospělých osob. Přibližně 7-10 % dospělých užilo konopí v posledních 12 měsících, což odpovídá přibližně 650-900 tis. osob. Míra užívání konopí je vyšší mezi muži a v mladších věkových skupinách. Konopí výhradně za účelem samoléčby zdravotních potíží užilo v posledním roce 250-400 tis. obyvatel ČR. Užívání konopí z důvodu samoléčby roste s věkem, nejvyšší je ve věkových skupinách 55-64 a zejména 65+ let.

Extázi a halucinogenní houby užilo v posledních 12 měsících shodně 1-3 % dospělých, pervitin (nebo amfetaminy) a kokain užilo méně než 1 % dospělých.

Odhadem 45-47 tis. lidí užívá drogy rizikově, nejčastěji pervitin (34-37 tis.) nebo opioidy
(9-10 tis.). Za posledních deset let se jejich počet zvýšil přibližně o čtvrtinu. Odhadem
41-43 tis. lidí užívá nelegální drogy injekčně.

Výskyt HIV/AIDS je v české populaci i mezi injekčními uživateli drog dlouhodobě nízký
(7-10 případů ročně). Dalších 50 nových případů HIV bylo hlášeno mezi osobami z Ukrajiny s historií injekčního užívání drog. Výskyt virové hepatitidy typu C je dlouhodobě stabilní (přibližně 300-400 případů ročně), nicméně představuje nejrozšířenější infekci mezi uživateli drog.

Na předávkování nelegálními drogami a psychoaktivními léky ročně zemře 50-60 osob, dalších 130-150 případů úmrtí pod vlivem nelegálních drog je ročně hlášeno z důvodu nemoci, nehody nebo sebevraždy. Zátěží pro společnost a zdravotní systém jsou také úrazy a dopravní nehody pod vlivem drog.

Nejvyšší počet uživatelů nelegálních drog je v kontaktu s adiktologickými službami minimalizace rizik (40 tis.). Většinu z nich tvoří uživatelé pervitinu (70 %) a opioidů (25 %), nejčastěji užívající drogy injekčně (89 %). V psychiatrických ambulancích je ročně léčeno odhadem
13-15 tis. uživatelů nelegálních drog, v lůžkových zařízeních přibližně 5 tis. Počty uživatelů nelegálních drog v kontaktu se službami se zvyšují, zejména v ambulantních programech.

zpět na začátek

Hazardní hraní

Hraní hazardních her v posledních 12 měsících uvádí 35-50 % dospělých, nejvíce lidí hraje loterie. Po vyloučení loterií uvádí hraní hazardních her 13-20 % dospělé populace.

V dlouhodobém horizontu dochází k mírnému nárůstu míry hazardního hraní v dospělé populaci, a to jak v případě loterií, tak v případě ostatních her (technické hry, živé hry a kurzové sázení). Podíl mužů je několikanásobně vyšší než podíl žen, rovněž mezi mladými dospělými (15-34 let) je podíl osob, které hrají hazardní hry, výrazně vyšší.

Dlouhodobě je odhadováno 140-250 tis. osob v riziku rozvoje problémů s hraním hazardních her, v kategorii vysokého rizika se nachází 60-110 tis. osob. Největší podíl osob v riziku je mezi hráči technických her a online kurzového sázení. Odhadovaný počet osob v riziku rozvoje problémového hráčství je dlouhodobě stabilní, mírně se však zvyšuje počet osob ve vysokém riziku.

Problémové hraní vede k finančním, rodinným i pracovním problémům. Ke zdravotním dopadům rizikového hazardního hraní patří vysoký výskyt přidružených psychiatrických potíží a časté problémy v oblasti duševního zdraví včetně sebevražedných myšlenek a pokusů.

V kontaktu se službami v souvislosti s hazardním hraním je přibližně 2-3 tis. osob ročně, z toho necelý 1 tis. v zařízeních psychiatrické péče. Jde zejména o muže, kterých se v souvislosti s hraním léčí 5krát více než žen. Průměrný věk hráčů v léčbě je 35 let. Většina léčených má problém s technickými hrami (automaty), jejich podíl však klesá. Výrazně roste podíl osob v léčbě, které mají problém s online kurzovým sázením.

zpět na začátek  

Nadužívání digitálních technologií

Digitální hry hraje rizikově, tj. 4 a více hodin denně, přibližně 15-25 % dětí a 9-15 % dospívajících. Do kategorie závislosti na hraní her spadá odhadem 5-13 % dospívajících. Sociální sítě užívá rizikově, tj. 4 a více hodin denně, 25-30 % dětí a 45-50 % dospívajících. Do kategorie rizika v souvislosti s trávením času na sociálních sítích spadá odhadem 7-13 % dětí a až 34 % dospívajících.

Dospělí tráví na internetu v běžný pracovní den v průměru 130-150 minut denně, o víkendu
160-190 minut denně. V kategorii rizika závislosti na internetu a digitálních technologiích se nachází odhadem 4-6 % české populace starší 15 let, což odpovídá přibližně 360-540 tis. osob. Do kategorie vysokého rizika spadá odhadem 140-180 tis. osob starších 15 let. Nejvyšší podíl osob v riziku je ve věkové skupině 15-24 let.

Přímé dopady nadužívání digitálních technologií zahrnují zanedbávání hygieny, jídla a/nebo spánku, únavu, bolesti hlavy, očí, zad nebo jiných částí pohybového aparátu. Mezi dlouhodobé dopady patří pokles fyzické aktivity, omezení sociálních kontaktů a ztráta přátel, konflikty v osobních vztazích, zanedbávání volnočasových aktivit, nesoustředěnost a problémy v práci nebo ve škole. U dospívajících klientů se objevuje spojitost s úzkostnými poruchami, ADHD, depresivními stavy a sebevražednými myšlenkami.

V ČR v současné době neexistují léčebné a poradenské služby přímo zaměřené na klienty v riziku digitálních závislostí. Klienti v riziku digitálních závislostí se v rostoucí míře obracejí na adiktologické služby - dlouhodobě roste počet programů pracujících s těmito klienty i jejich počet. S digitálními závislostmi se služby stále častěji setkávají u dětí a dospívajících (ve věku
10-19 let), jde zejména o nadměrné hraní online her a trávení času na sociálních sítích. Až na výjimky vykazují klienty s digitální závislostí ambulantní služby.

V ČR funguje několik online poraden, které nabízejí poradenství klientům také v oblasti digitálních závislostí a poskytují odkazy na další služby.

zpět na začátek

Základní přehled situace v ČR v číslech

Výskyt závislostního chování v dospělé populaci

• 16-24 % populace ve věku 15+ let, tj. 1,5-2,0 mil. osob, denně nebo téměř denně kouří cigarety
• 5-10 % osob, tj. 450-900 tis. osob, užívá aktuálně (v posledních 30 dnech) e-cigarety, 3-7 % užívá zahřívané tabákové výrobky (tj. až 650 tis. osob) a 3 % nikotinové sáčky (tj. až 250 tis. osob)
• 6-10 % osob ve věku 15+ let, tj. 540-900 tis. osob, denně nebo téměř denně pije alkohol
• 15-19 % osob, tj. 1,3-1,7 mil. osob, pije rizikově, v tom 8-10 % populace (720-900 tis. osob) spadá do kategorie škodlivého pití alkoholu
• 8-13 % dospělých, tj. odhadem 720 tis.-1,2 mil. osob, spadá do kategorie problematické spotřeby psychoaktivních léků
• 7-10 % osob ve věku 15+ let, tj. odhadem 650-900 tis. dospělých, užilo v posledních 12 měsících konopné látky, přibližně 400 tis. dospělých spadá do kategorie rizika vzniku problémů spojených s užíváním konopných látek
• 3-5 % dospělé populace užilo v posledních 12 měsících konopné látky výhradně pro samoléčbu, tj. odhadem 250-400 tis. osob
• 1-3 % dospělých užila v posledních 12 měsících shodně extázi a halucinogenní houby, méně než 1 % pervitin (nebo amfetaminy) a kokain
• 3 % dospělých (tj. 250 tis. osob) užila v posledních 12 měsících kratom, ve skupině 20-29 let šlo o 10 % osob
• 45-47 tis. osob užívá rizikově pervitin nebo opioidy, v tom 34-37 tis. užívá rizikově pervitin a 9-10 tis. opioidy, v tom 5 tis. buprenorfin, 3 tis. heroin a 1 tis. jiné opioidy
• 2-3 % populace starší 15 let podle škály Lie/bet spadají do kategorie problémového hráčství (tj. přibližně 140-250 tis. osob), z toho 60-110 tis. osob spadá do kategorie vysokého rizika
• 4-6 % osob (360-540 tis. osob) spadá do kategorie rizika digitálních závislostí, v tom 1-2 % (140-180 tis. osob) spadají do kategorie vysokého rizika, nejčastěji ve věkových skupinách 15-24 let a 25-34 let

zpět na začátek

Výskyt závislostního chování mezi dětmi a dospívajícími

• 1-4 % 13-15letých a 9-10 % 15-19letých studentů uvádí pravidelné nebo denní kouření tabáku
• 10-22 % 13-15letých užívá e-cigarety, 5-11 % zahřívané tabákové výrobky a 5-8 % nikotinové sáčky
• 24 % 11letých, 44 % 13letých, 73 % 15letých a 93-95 % 15-19letých někdy v životě pilo alkohol, více než polovina z nich uvedla pití alkoholu v posledních 30 dnech
• 39-47 % 15-19letých studentů pilo v posledních 30 dnech nadměrné dávky alkoholu (tj. 5 a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti), 12-20 % jednou týdně nebo častěji
• 24-26 % 16letých studentů užilo v posledních 12 měsících nelegální drogu, 23-26 % užilo konopné látky, shodně 2 % extázi a halucinogenní houby, 1-2 % LSD či jiné halucinogeny a těkavé látky a přibližně 1 % kokain či pervitin
• 4 % dospívajících užila v posledních 12 měsících kratom
• 10-18 % dospívajících hrálo v posledních 12 měsících hazardní hry o peníze
• 15-25 % dětí ve věku 11-15 let a 9-15 % dospívajících ve věku 15-19 let hraje rizikově digitální hry, do kategorie rizika spadá 5-13 % dospívajících
• 25-30 % dětí a 45-50 % dospívajících užívá rizikově sociální sítě, do kategorie rizika spadá odhadem 7-13 % dětí a až 34 % dospívajících

zpět na začátek 

Dopady užívání návykových látek

• 16-18 tis. úmrtí je ročně způsobeno kouřením tabáku
• 6-7 tis. úmrtí je ročně způsobeno pitím alkoholu, cca u 2 tis. případů je alkohol hlavní nebo jedinou příčinou úmrtí, z toho intoxikace alkoholem tvoří 400-500 případů ročně
• 60-70 lidí ročně zemře v důsledku smrtelných předávkování, z toho v 50-60 případech jde o předávkování nelegálními drogami nebo těkavými látkami, 10-15 případů v souvislosti s benzodiazepiny
• 130-150 případů úmrtí je ročně identifikováno pod vlivem nelegálních drog a psychoaktivních léků z jiných příčin než předávkování, z toho nejvíce v důsledku nemocí, nehod a sebevražd
• 7-10 nově zjištěných případů HIV je ročně uváděno v souvislosti s injekčním užíváním drog, dalších 5-15 osob mělo injekční užívání drog v anamnéze
• 700-1 tis. případů virové hepatitidy typu C je hlášeno ročně, z toho 300-400 případů mezi lidmi užívajícími drogy injekčně
• 14-16 tis. případů hospitalizací je ročně hlášeno pro úraz pod vlivem návykových látek, v tom 13,5-15,5 tis. osob pod vlivem alkoholu, 200-250 osob je ročně hospitalizováno pro úraz pod vlivem psychoaktivních léků, 250-400 osob pod vlivem nelegálních drog a 10-15 osob pod vlivem těkavých látek
• 4-5 tis. dopravních nehod ročně je způsobeno pod vlivem alkoholu, 300 pod vlivem jiných drog
• více než 70 % hráčů uvádí úzkostně-depresivní poruchu, 46 % hráčů myšlenky na sebevraždu a 14 % pokus o sebevraždu
• 2-6krát častější je u dětí a dospívající v riziku digitálních závislostí zanedbávání volnočasových aktivit, problémy se spánkem nebo jídlem, problémy ve škole a dopady na čas trávený s kamarády a rodinou

zpět na začátek 

Síť služeb pro klienty s problémem se závislostí

• 250-300 zařízení poskytuje specializované adiktologické služby, z nich je 55-60 nízkoprahových kontaktních center, 50 terénních programů, 90-100 ambulantních léčebných programů (z toho 10 programů pro děti a dorost), 10-15 detoxifikačních jednotek, 25-30 oddělení lůžkové zdravotní péče, 15-20 terapeutických komunit, 35-45 ambulantních doléčovacích programů (z nich 20-25 s chráněným bydlením) a 5-7 domovů se zvláštním režimem pro osoby závislé na návykových látkách
• 60-70 zařízení hlásí pacienty v léčbě opioidními agonisty, odhadem 600-700 praktických lékařů poskytuje léčbu opioidními agonisty
• 1/2 adiktologických služeb pracuje s cílovou skupinou hráčů hazardních her, více než 1/3 služeb s osobami v riziku digitálních závislostí
• 41 center poskytuje léčbu závislosti na tabáku v rámci ambulancí nemocnic, cca 200 ambulantních lékařů a přibližně 200 specializovaných lékáren nabízí poradenství
• 18 záchytných stanic vykázalo celkem 24 tis. klientů
• 80-90 tis. dospělých osob ročně vyhledá léčbu spojenou s užíváním návykových látek, přibližně 500-1 tis. osob v souvislosti s kouřením, 25-35 tis. v souvislosti s užíváním alkoholu, 40-50 tis. je v kontaktu se službami v souvislosti s užíváním nelegálních drog, 2-3 tis. v souvislosti s užíváním psychoaktivních léků, 2-3 tis. vyhledá léčbu v souvislosti s hraním hazardních her a přibližně 300-600 osob s nadužíváním digitálních technologií

zpět na začátek 

Finance, trh, kriminalita

• 2 554 mil. Kč činí odhad výdajů na protidrogovou politiku, z toho 51 % tvoří výdaje na oblast prosazování práva, 17 % na snižování rizik, 12 % na léčbu uživatelů drog, 4 % na prevenci, 5 % na následnou péči, 6 % na záchytné stanice a méně než 1 % na koordinaci, výzkum a evaluaci
• 1 287 mil. Kč tvořily výdaje zdravotní pojišťovny (VZP) na léčbu uživatelů návykových látek, nejčastěji na léčbu poruch spojených s užíváním alkoholu (837 mil. Kč) a kombinací více látek (275 mil. Kč)
• 59 mld. Kč ročně vybere stát na spotřební dani z tabákových výrobků, 14 mld. Kč na spotřební dani z alkoholických nápojů
• 15 miliard kusů cigaret je ročně spotřebováno v ČR, což odpovídá v přepočtu cca 1,5 tis. cigaret na 1 obyvatele za rok
• 169,5 l alkoholu na 1 obyvatele je spotřebováno ročně, což odpovídá 10 l čistého alkoholu na osobu
• 54 mld. Kč prohráli hráči v hazardních hrách v ČR
• 14 tis. trestných činů bylo spácháno pod vlivem návykových látek (z toho 68 % pod vlivem alkoholu a 32 % pod vlivem nealkoholových drog)

zpět na začátek  

Poznámka editora

Tabulky obsažené v části Základní přehled situace v ČR v číslech najdete pouze v připojeném PDF či v plném znění Souhrnné zprávy.